Bol som dlho preč
Ken Kesey
https://www.databazeknih.cz/img/books/29_/297914/bmid_bol-som-dlho-prec-O8v-297914.jpg
5
2983
2983
Základnou tematickou líniou a z nej vyplývajúcim myšlienkovým konfliktom najpozoruhodnejšieho a umelecky najkvalitnejšieho románu Kena Keseyho: Bol som dlho preč je analýza človeka a jeho úsilia o uplatnenie svojej individuality v nerovnom boji proti neľútostnej gigantickej mašinérii spoločnosti, ktorá sa usiluje každého jednotlivca ovládnuť a potlačiť v ňom i najmenší pocit ľudskej dôstojnosti. Terčom autorovej kritiky sa tu stáva nivelizácia ľudských hodnôt a strata individualizmu tentoraz u pacientov v ústave pre duševne chorých. Hrdinovia románu — ľudia z rozličných príčin vyhostení spoločnosťou — reprezentujú pestrú galériu postáv rôznych vrstiev kapitalistickej spoločnosti. Veľmi úzko ich však spája spoločný údel podrobenosti, nad ktorým drží každodenne „ochrannú“ ruku Veľká Sestra. Charakteristickou kompozičnou črtou diela je výrazný symbolický podtext, personifikovaný hlavnými postavami (Veľká Sestra — nástroj násilia a zla, McMurphy — boj za slobodu ľudského jedinca, Náčelník Bromden — boj proti rasovému útlaku, Bibbit — rezignácia). Rozprávačom príbehu je Náčelník Bromden, dlhoročný pacient poloindiánskeho pôvodu. Navonok vystupuje ako hluchonemý, v jeho vnútri sa však skrýva bystrý pozorovateľ, prostredníctvom ktorého nám autor predkladá strhujúci vývin udalostí v ústave. Do tohto sveta, ktorým manipuluje Veľká Sestra, prichádza ústredná postava románu — McMurphy — človek, čo sa rozhodol vzoprieť a poraziť Veľkú Sestru. Po dlhom úsilí sa mu napokon podarí v istom zmysle pokoriť túto ženu, získať si pacientov a prebudiť ich z duševnej otupenosti.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 1981 , Tatran (Bratislava)Originální název:
One Flew Over the Cuckoo's Nest, 1962
více info...
Přidat komentář
Mám raději filmovou verzi, kde spolu pacienti tolik nediskutují. Harding je v knižní formě naprosto nesnesitelný. Příliš vysvětlování pro mě trochu rozrušuje ten zážitek.
Když je předloha dobrá je těžké natočit stejně dobrý film a ještě trochu téma poždímat. Film se nepovedl a není se co divit.
Film jsem viděla první, ale i tak jsem si četbu velice užila a spousta pasáží je v knize jinak, velice doporučuji.
Do knihy jsem šla na základě filmu, který nastavil laďku velmi vysoko. Kniha se mi líbila, i přesto, že mi trvalo poměrně dlouho, než jsem se začetla. Děj jsem prožívala s McMurphym a ostatními členy ústavu. Postupem knihy se moje apatie vůči Velké sestře stále více a více zvyšovala a McMurphymu jsem upřímně fandila (= přiznejme si, že McMurphy není typický prototyp hrdiny:D).
Porovnat film a knihu je těžké. Řekla bych, že obojí je mistrovské dílo. Každopádně jestli jste už viděli film, tak bych se tím vůbec nenechala odradit a knihu si přečetla - přeci jenom se spousta věcí do filmu nevešla, a tak je kniha takovým krasným dokreslením celého příběhu.
Neskutečně dokonalé dílo. Jak svým tématem, tak způsobem zpracování. Autor zde dokonale vykreslil snahu moderní společnosti vychovávat konformní jedince bez individuality i to, jak se zbavovat jedinců, kteří se nějakým způsobem odlišují. Prostě a jednoduše z nich udělat blázny nebo zločince. Krásná je k tomuto popisu náčelníkova metafora Kombajnu, všudypřítomného nástroje moci, a „léčebna je fabrika pro účely Kombajnu. Je tady k tomu, aby napravovala chyby, ke kterým došlo v místě bydliště a ve školách a v kostelích; k tomuhle je nemocnice. Když se pak dokonalý výrobek vrátí zpátky do společnosti, bezvadně opravený, dočista jako nový, někdy i lepší než nový.“
Nezapomenutelné jsou hlavní postavy. Problematický McMurphy vám může zpočátku připadat jako grázl, jako namyšlené hovado, ale brzy pochopíte, že je spíše symbolem nespoutanosti a svobody. Bojuje sice za vlastní výhody, ale zároveň tím ukazuje ostatním, že tak je to správné. Může tak být vzorem pro ostatní na cestě za vnitřní svobodou. Tu vnější totiž většina pacientů vlastně má, neboť jsou v léčebně dobrovolně. Velká sestra jeho protivník a protiklad. Nástroj systému, kterým je udržována poslušnost. Autoritářská, manipulativní, zlá. Není náhodou, že si její jméno Kesey vypůjčil od Orwella (Velký bratr). A konečně indiánský náčelník Bromden. Ten představuje typ člověka, který zjistil, že je pohodlnější se přizpůsobit. A tak je po celou dobu velmi pasivní a drží se jen svého koštěte. Dokonce zpočátku dlouho McMurphymu nedůvěřuje, protože se je snaží dostat ven z Mlhy, kterou je Velká sestra pravidelně zaplavuje. Ale on se v Mlze cítí v bezpečí a nechce vytáhnout ven do nejistoty.
Tím se dostávám i k tomu způsobu zpracování. Sledovat vše očima „hluchoněmého“ indiána je úžasné. Sledujete nejen, co vidí, ale i jeho myšlenky, úvahy, a tím poznáváte jeho osobnost velmi niterně. A protože je schizofrenik a trpí halucinacemi, občas není zcela zřetelné, co je skutečnost a co jen výplod jeho mysli.
Bylo by toho ještě mnoho, o čem by se dalo povídat. Kniha je kritikou zastaralých praktik v psychiatrii – šoková léčba, lobotomie. Kritikou chování americké vlády k indiánům a k přírodě. Atd.
Knihu doporučuji všem, zvláště mladým, kteří se zde mohou ztotožnit s revoltou proti společnosti. Jakmile se do ní začtete, už vás nepustí. Komu se kniha asi nebude líbit, jsou podle mě takoví ti až příliš velcí slušňáci. Pohledem autora ti, co jsou pohodlní a lehce se přizpůsobí a podřídí. Ale rozhodně zanechá silnou stopu v každém, kdo si ji přečte.
Tuto knihu naprosto miluji. Rozhodně se řadí mezi mé nejoblíbenější. Částečně vám změní pohled na svět a rozhodně je to jedna z těch knih, na kterou po přečtení lehce nezapomenete. Po přečtení nebudete chápat, proč jste si jí nepřečetli dříve.
to bola kniha, na ktorú sa čakalo... a rovnako nás načal Formanov film o pár rokov neskôr s neopakovateľným Jackom Nicholsonom a Willom Sampsonom či Louise Fletcherovou. strhujúci príbeh o pokušení ovládať ľudí a večnej túžbe po slobode.
Tuhle knihu jsem si vytáhla u maturity a dodnes si pamatuji, že učitelka literatury na mě vrhla pohled říkající “Tak tohle nedáš”. Vytřela jsem jí zrak, protože tahle klasika byla jeden z mých favoritů na mém seznamu povinné četby a od zkoušky mě museli prakticky vyhodit s plným počtem bodů, protože bych byla schopná o ní mluvit ještě hodně dlouho :-D
Jinými slovy tím chci říct, že tahle kniha je perfektní a mám ji moc ráda. Líbí se mi pohled na svět u hlavních postav a celkově hlavní myšlenka knihy. Než jsem ji začala v těch svých cca 15 letech číst, vůbec by mě nenapadlo, že mě zrovna tahle kniha tolik vezme. Rozhodně doporučuji! Skvělé je i filmové zpracování pod názvem Přelet nad kukaččím hnízdem.
Kniha zajímavější než film, který je zas excelentní díky Nicholsonovi. Prostě pohled indiána je lepší.
Byť dlho preč od tejto knihy sa nedá, ak ju začnete čítať tak už neviete prestať. Od knihy som veľa nečakal, no nástup McMurphyho na scénu a jeho tichá vojna, burcovanie ostatných a fakt, že ste na psychiatrii... Film som videl až po knihe a dobre som urobil, film je dobrý, no kniha je skvelá.
Randl McMurphy, to je jedna z nejinspirativnějších a neoblíbenějších postav mého literárního světa. S odzbrojujícím charismatem a přirozeností sobě vlastní naučí druhé lépe žít, bojovat o svojí důstojnost, svobodu i přežívat v totalitním světě svázaným někdy až nesmyslnými pravidly. Tenhle individualista, silná osobnost, rváč, hráč, frajer a trochu nepřizpůsobivej sígr s přirozenou autoritou, dokáže hrstku roztřesených, slabých pacientů, kteří se všeho bojí a neumí žít, zvednout ruku a hlasovat o svoje práva. Tenhle samozvaný terapeut s přirozenou autoritou pomůže promluvit nejenom ustrašeným pacientům, ale i těm, kteří raději mlčí, hledí si svého a raději na sebe neupozorňují, neriskují, aby si něčím neuškodili.
Jestli se někdy dostanu do úzkých a uvíznu na nějakém ďábelském, odosobněném místě, doufám, že tam potkám Randlova dvojníka, který nemyslí jenom na sebe a probudí ve mě lepší a silnější já.
Poselství vidím v tom, že i když se ne všechny bitvy dají vyhrát, má cenu je vést do posledního dechu. Že i když jsou ve válkách padlí hrdinové, rozhodně měl jejich boj smysl.
Dávám jednoznačně 100% a čestné, stálé místo v mojí knihovně.
Pribeh je uplne neuveritelny, postoj, rebelia, blaznovstvo, skrytý význam, jedna z naj kniziek aku som precital.
Musím přiznat, že jsem opravdu nečekala, že mě kniha takhle vezme. Závěr mě absolutně šokoval a neustále se k němu vracím ve svých myšlenkách.
Za mě určitě jedna z knih, které by si měl za život přečíst každý.
(SPOILER)
"Ano. Tohle tedy vím. Oddělení je fabrika pro účely Kombajnu. Je tady k tomu, aby napravovala chyby, ke kterým došlo v místě bydliště a ve školách a v kostelích; k tomuhle je nemocnice. Když se pak dokonalý výrobek vrátí zpátky do společnosti, bezvadně opravený, dočista jako nový, někdy i lepší než nový, srdce Velké sestry překypuje radostí; jen se podívejte, jak je dneska z toho co sem přišlo celé pošramocené, zase fungující, přizpůsobená součástka, jak dělá čest celému týmu, vyložený zázrak. Koukejte, jak lehce si to šine naší krásnou zemí a jak se s přiletovaným úsměvem vrací do svého roztomilého bydliště, kde zrovna rozkopávají ulici, aby do ní položili roury městského vodovodu. Celý je z toho blažený. Konečně se přizpůsobil prostředí."
Odzbrojující kniha a ohromující příběh. Jednoduchý, bez příkras a složitých zvratů, přesto silný a nutící přemýšlet. Text je plný zásadních metafor, dominuje zde kritika konformity a oslava individualismu. Snad neprozradím mnoho, když napíšu, že celý příběh je zosobněním úsloví cesta do pekel je dlážděna dobrými úmysly.
Děj se odehrává v psychiatrické léčebně, kam je přivezen extrémně nekonformní jedinec, McMurphy, protagonista individualismu, svobodomyslný jedinec, pirát a nepřítel systému a společnosti. Oddělení je plné více či méně groteskních figurek, z nichž samozřejmě zcela vyčnívá Náčelník, vypravěč, představitel mlhy, konformity, jedinec, který ví, kde je jeho místo. Nad vším dohlíží Velká sestra, zákonná autorita, monopol násilí, prodloužená ruka systému, velitel tábora, zástupce kombajnu, nastavující pravidla a dozorující jejich dodržování. Šachovnice je připravena, hra může začít. A hra je to drsná, krutá a zásadně nespravedlivá, a vítězem bude jen jeden, ten druhý, ten kdo prohraje, skončí v temnotě a v nenávratném zapomnění.
Na začátku knihy jsem McMurphymu vůbec nefandil: buřič, potížista, chronický despekt k autoritám, měl jsem s tím problém, jsa zákona dbalým občanem, jenže ten člověk si mě získal, jeho charakter mě zcela okouzlil. Jeho vytrvalost, jeho optimismus, jeho boj za svobodu myšlení i jednání je ikonický. Je zosobněním absolutní oslavy individualismu. Individualismu jako vrcholné hodnoty západní filosofie. Individualismu, jako zásadní a jediné obraně proti zhoubnému kolektivismu, komunismu a stagnující konformitě.
Poněvadž McMurphy ví, že se člověk musí vysmát všemu, co ho bolí, protože jenom tak si může zachovat svoji rovnováhu, jenom tak může předejít tomu, aby ho svět nedohnal k šílenství.
Vedle McMurphyho je Náčelník, jedinec utopený v Mlze, kde Mlha představuje pohodlí nehybnosti, otupělost, absenci změny, absenci jakékoliv aktivity ohrožující status quo. Mlha jako unik před syrovou realitou, únik před odpovědností. Ikonická postava, tiše pozorující dění, nereagující, hledící si své práce, svého koštěte. Oprávněně vystrašený z krutého Kombajnu.
A nakonec Velká sestra, doslova Velký Bratr, skryté a manipulativní zlo, zlo snažící se udržet si moc v proměnlivém světě. Představitelka systému, nekompromisní, neodpouštějící, surová autorita.
Příběh obsahuje silný totalitní prvek, však také totalita a tyranie jsou zavilí nepřátelé individualismu. Individualismus je právě dán vnitřní i vnější svobodou. Vnitřní svoboda individualismus pohání, vnější svoboda umožní realizaci. Odstraněním vnitřní nebo vnější svobody se individualismus vytratí. Odstraněním vnější svobody sice touha po individualitě zůstane, vnější podmínky však neumožní realizaci. Co je horší? Být vnitřně svobodný, ale žít s vědomím, že tuto vnitřní svobodu nikdy neproměním v jakýkoliv vnější projev? Nebo být vnitřně nesvobodný, jinak řečeno, slepý k možnosti být vnitřně svobodný? Záměrně se ochuzující o možnost individuality? Být konformní? To první je cesta otevírající možnosti zvítězit ve svobodné společnosti, to druhé je cesta umožňující přežití v nesvobodné společnosti.
Zásadní kniha, doporučuji všem.
"Nikdo s ní nehne, nikdo s ní nic nesvede. Dneska jednu malou bitvu prohrála, ale to je jen nepatrná bitva velké války, ve které vyhrává a bude vyhrávat napořád. Nesmíme McMuprhymu dovolit, aby nám dělal falešné naděje, aby nás vlákal do nějakého pimprlového divadýlka. Vždycky zvítězí, tak jako Kombajn, protože všechna moc Kombajnu je na její straně. Neprohrává svýma porážkama, zato našima vítězí. Abyste ji porazili, nestačí ji napráskat ve dvou ze tří bitev, nebo ve třech z pěti, ale pokaždý, kdy se s ní utkáte. Jakmile přestanete být ve střehu, jakmile jen jedinkrát prohrajete, zvítězila nadobro. A nakonec musíme prohrát všichni. S tím nikdo nic nenadělá."
Naprostá fantazie. Jinak se to ani nedá popsat. Pravda, v roli McMurphyho už vždycky uvidím Jacka Nicholsona, který předloze moc neodpovídá, ale tenhle román je pecka!
Další z knih, která ležela v mé knihovně hodně dlouho a já se jí doteď vyhýbal, protože znám filmovou adaptaci a nechtěl jsem si kazit dojem jak z filmu tak z knihy. Ale jednou to prostě přijít muselo. A super. Dojem z filmu nenarušen, kniha okamžitě zamilována. Už pro tu "nadstavbu", kterou film opomíjel. Bromdenovy psychické stavy a halucinace jsou naprosto úžasné. Když s ním celý pokoj sjížděl do sklepení, úplně jsem vrněl blahem. Ta kniha je prostě super. Svým způsobem stejně smutná jako veselá, strhne do chmur úplně stejně, jako povznese na duchu.
Štítky knihy
prvotina zfilmováno psychiatrické léčebny zneužívání zdravotní sestry psychiatrie manipulace (psychologie) lékař a pacient psychický teror boj za svobodu
Autorovy další knížky
| 2010 |  Vyhoďme ho z kola ven |
| 1999 | Tak mě někdy napadá |
| 2003 | Námořníkova píseň |
| 1996 |  Skříňka s démonem |
| 2006 | Zápisky z lochu |
Ze začátku nic moc,ale od půlky mě knížka fakt bavila a chápu to vysoké hodnocení tady. Knížka s hloubkou a myšlenkou...