Boletus arcanus
Miloš Urban
https://www.databazeknih.cz/img/books/11_/115686/boletus-arcanus-115686.jpg
4
254
254
Nejnovější román úspěšného českého spisovatele Miloše Urbana si pohrává s klasickou českou vášní – houbařením. Vypráví příběh mladého nakladatelského redaktora Gregora Martyho, který bojoval s podivuhodnou drogou a málem nad ní zvítězil. Získal mládí, krásu a erotické charisma, ale taky mučivou závislost na této vzácné lahůdce a je nucen se rozhodnout, jestli bude ve fatálním vztahu pokračovat, anebo se pokusí o návrat do obyčejného života. V českých lesích začal růst tajemný hřib Boletus arcanus a tomu, kdo ho najde, vyplní jakékoli přání. Jenom je třeba si předem dobře promyslet, co vlastně chceme, a jestli nakonec není lepší nechat ty nejkrásnější hřiby tam, kde jsou... ... celý text
Přidat komentář
Mám ráda Urbanovy knihy, ale jak je vidět z komentářů u jeho děl, zřejmě neosloví každého čtenáře. Mě na něm baví hlavně to, že je v každé knize jiný. Jistě jsou tam schémata, která se opakují – vraždy, sex, osudová žena a vypravěč, který si vlastně ze čtenáře dělá legraci. To všechno je zřejmé i v románu Boletus Arcanus. Tady autor ale přichází s novým stylem vyprávění, zvolil úplně jiný jazyk, takový úsporný, bez příkras. Díky tomu běží děj velmi rychle a provází čtenáře novodobým příběhem o nesmrtelnosti a přitom poukazuje na stav naší současné společnosti. Chvílemi se mi zdálo, že je škoda, že autor některá témata více nerozvinul, ale všechno se vlastně točí kolem hřibu, peněz a lidské slabosti. A tak to autor asi zamýšlel.
Maník najde v lese houbu, ze který jsou všichni na větvi, protože dělá úplně všechno. Mění vzhled, omlazuje, způsobuje nesmrtelnost, zvyšuje libido atd. Nevím, proč je kolem toho v knize takovej humbuk, když vezmu v potaz, že takovej produkt je už dávno na trhu. Jagermeistera si člověk může koupit v každý sámošce. Někdo může namítnout, že jagermeister nezpůsobuje nesmrtelnost, ale já ho piju už dlouho a copak jsem umřel? No tak vidíte.
Urbana jsem ještě nikdy nečetl, a trochu se bál, co z toho vyleze. Byl jsem tedy překvapen, že se přede mnou objevil nefalšovaný brak, napsaný stylem svižným jako Jirka Pomeje cestou pro podporu. Počáteční chuť ovšem brzy opadla, páč se vcelku brzy rozpletou všechny tajemství a druhá polovina pak už poskytuje pouze totální bordel, kdy se tři bandy blbců přetahují o to, která víckrát unese hlavního hrdinu. Já z toho teda unešenej nebyl. LOL. No a pak se tam střílí a celkem často zasáhne nějakej deus ex mašina, aby to posunul, z čehož usuzuju, že Urbanovi občas docházela tequila. Vtipný to moc není, ale ujetý ano, takže tři bludišťáci.
Jedna - pro mě - z Urbanových nejlepších knížek. Velice se mi líbil námět, byla jsem naprosto nadšená z té neznámé houby okolo které se to všechno odvíjí. Škoda, že v lese takové nerostou. Mé nadšení neznalo mezí, tak jsem asi pod vlivem Urbanových stránek napsala mail přímo autorovi :-) Bohužel, od té doby autor nic tak dobrého nenapsal, škoda.
Patrně pokus o satiru, místy to působilo jako nevtipný Kulhánek. Stačilo by tak 150-200 stran. Lord Mord se mi kdysi líbil o hodně více.
S Urbanem to mám těžké. Lord Mord byl fantastický a patří mezi nejlepší knihy, které jsem kdy četl. Nadšený jsem se vrhnu do Stínu katedrál a ten na mě působil rozpačitým dojmem. A Boletus je někde mezi. Kniha mě bavila, líbil se mi styl psaní, ale ke konci mi příběh začal malinko kazit dojem z celku. Každopádně na tuzemskou scénu pořád nadstandard.
dobře se četla, napínavá.. ale sedmikostelí a lord mord.. byly ještě tajemnější a přitažlivější..
Samotný motiv knihy - kouzelný hřib? :) - mě trochu vyhodil ze sedla a snad jen proto jsem po titulu zvědavě sáhla. A dobře jsem udělala. Kromě toho by se mi takový hříbek maximálně hodil :)
Thriller z houbařského prostředí v Urbanově stylu. Nadčasové téma věčného života je zručně vyprávěno, ale závěr ve srovnání s celou knihou působí rozpačitě. Kdo má rád samoúčelně šokující obrazy, výstižné karikatury a bizarnost … ten si přijde na své.
Opravdu děsivé "pojednání" o tom, jak by to MOHLO vypadat, kdyby lidstvo objevilo elixír života a mládí a je v podstatě úplně jedno, jestli má podobu vody, hřibu nebo čehokoliv jiného. Samotná myšlenka v knize mě uchvátila a děsila zároveň; část, ve které Urban popisuje, co nastane, když se člověk předávkuje Arcanem, mi vyvolalo mrazení v zádech. Celkově je nálada a děj stále ponurejší a depresivnější, což se ale vzhledem k námětu dá očekávat. Konec byl vyloženě otevřený, ale v určitém styčném bodu (který nebudu prozrazovat) mi připomněl závěr Hastrmana. Opět se mi ale zdá, že Miloš Urban potvrdil názor, který na něj mám, a to, že je to vynikající současný spisovatel, který dokáže čtenáře zaujmout velmi originální zápletkou vsazenou do originálního prostředí, i když závěry některých děl (mezi než řadím i Boletus Arcanus) považuji za Urbanovo slabé místo.
Nejnovější kniha Miloše Urbana mě opět velice zaujala. Děj příběhu se točí kolem tajemné houby Boletus arcanus, kterou náhodou objeví v lese hlavní hrdina. Tato houba je zvláštní, viditelná jen pro některé lidi a po jejím snězení se u člověka objevují halucinace. Po jejich odeznění se však člověk stává mladším a krásnějším, zároveň se však na houbě stává i závislým. Hlavní hrdina se tak dostává nejen do drogového opojení způsobené houbu, ale zároveň se zaplétá s lidmi, kteří se snaží obchodovat s Boletusem. Samotný děj příběhu postupně ukazuje, jak se společnost toužící po mládí a kráse začíná měnit a kolik z toho ziskuchtivý lidé dokážou vytěžit. Samotný závěr knihy je opět typickým pro Urbana. I když v tomto případě mi nepřišel natolik otevřený a záhadný.
Kdo nerad houby, ten nerad i tuto knihu. To já měla chuť ihned vyrazit do lesa a odnést si z něj plný košík! Děj pěkně ubíhal, postavy přibývaly a odcházely, závěr trošku uspěchaný, ale jinak mě tato kniha bavila víc než Lord Mord nebo Sedmikostelí. Nechápu hodnocení 95. nejhorší knihy. Já jich četla plno jiných a rozhodně horších. Miloši, ať ti arcanus dává sílu i dál. Skvěle!!!
Stránky se mi otáčely pod rukama skoro samy, velmi snadno a rychle se tohleto dílko četlo a bavilo mě. Sice je zápletka trošičku přitažená za vlasy (zničehonic českou kotlinu zaplaví "zázračná" houba a najednou o ní ví každý druhý...), ale to se během čtení tak nějak vstřebá.O to víc se musím pousmát nad snahou Urbana poukázat na z hlediska morálky velmi špatný stav naší společnosti (ale prezident s poprsím pobavil, to se musí nechat) - přijde mi to jako hodně laciný pokus o "umění". Ale po vysvětlení původu houby jsem se málem plácla do čela, neb tohle mi mělo dojít rozhodně dřív, narážek tam bylo dost :-)
Ze začátku docela zajímavé čtení, ale postupně se děj začal v podstatě opakovat a konec hodně divný. Ale za přečtení rozhodně stojí.
Trochu jinak napsaná kniha oproti minulým,ale i tak se mi líbila... Má čestné místo vedle ostatích knih mého oblíbeného autora.
Nadivoko upečené stejně jako houby o kterých píše.
Jsem jednoznačným fanouškem Miloše Urbana, ale tady to už trochu ulejo.
Jestli chce autor takhle pokračovat, dopadne jako Wievegh. Kam se podělo tajemno Jazyka a Sedmikostelí? Přišlo mi to na úrovni literárních pokusů adolescentních studentů.
Pro mě moc doslovné, ke konci jsem se k dočtení vyloženě nutil. Při nasazování 3D brýlí při čtení jsem si připadal podobně absurdně, jako vyznívají některé scény knihy.
Téma knihy (houbaření) se mi velice zamlouvalo a i hlavní nápad, rozvinout příběh o záhadné houbě, jejíž existence je mezi zasvěcenými držena v tajnosti, mne oslovil. První část knihy pro mne znamenala napětí, co přijde. Proto jsem byl následně trochu zklamán a musel jsem si najít jiné vyznění knihy (koho by to bavilo, když si čtenář myslí, že knihu pochopil, a ta se následně odvíjí jinou cestou). Ve chvíli, kdy na scénu příběhu přichází prezident republiky, jsem v knize spatřoval jistou grotesku na současnou společnost a to bylo, myslím, trochu méně, než byl zpočátku potenciál celého příběhu. I tak myslím, že kniha stojí za přečtení a jak formátem, tak obsahem se hodí jako letní čtení k vodě, do přírody a třeba i na houby. Jinak musím varovat čtenáře, při čtení budete mít chuť na houbovou smaženici a nemusí být složena ani z paquiňáků...
Autorovy další knížky
| 2001 |  Hastrman |
| 1999 | Sedmikostelí |
| 2008 |  Lord Mord |
| 2005 | Santiniho jazyk |
| 2003 | Stín katedrály |
Výborně napsané, vůni hub i lesa přímo cítíte na jazyku. Navíc se děj opět odehrává v místech důvěrně známých, takže jsem měla pocit, jako by mě ta kniha vtáhla do sebe, jako bych byla součástí příběhu. Urbanovy knihy mám moc ráda a tahle není výjimkou. Baví mě jeho jazyk, baví mě jeho skryté odkazy a charakteristický nádech tajemna až téměř okultismu. Kdo od něj něco četl a líbilo se mu to, tak u téhle knížky rozhodně také nebude zklamán.