Bořík, Bohoušek & spol.
Vojtěch Steklač
Bořík a spol. série
>
Veselé a dobrodružné historky Boříka a jeho holešovické party. Obsahuje: Bořík & spol. -- Bohoušek & spol.
Přidat komentář
Tahle partička syčáků Holešovické šlechty a jejich lapálií je prostě další srdcovkou mého dětství. Jako samotný Bořík jsem i já několikrát četl večer v posteli před spaním a představoval si, jaké by to bylo, mít partu jako ti čtyři lumpové. Slovní souboje mezi sebou, učiteli a rodiči byly přednášeny uvěřitelně a s takovým přesvědčivým humorem, že i v dospělosti mi zacukají koutky při vzpomínce na jízdu se strýcem Chrobákem, instalatérskou epizodou nebo kvokání hlavního hrdiny - 85 %
Řekl bych že ze všech těch & Spol je ten Bohouškův nejslabší. Celá zápletka a únos třídního šplhounka, který podváděl při sběru mi nikdy nepřišly příliš originální, humor v ní někdy až křečovitý, přesto je to pořád velmi slušný průměr s povedenou partou - 65 %. Tajže dohromady v lehounkém nadprůměru díky Boríkovi - 75 %
Čteno několikrát, naposledy teď ve zralém věku v rámci výzvy: Přečtu všechno, co mám doma. A zas bych do Boříkovy party chtěla patřit, i když bych už mohla být jeho mamka. :-)
Úžasná knížka. Je to moje dětství. Četl jsem ji mockrát a pokaždé jsem brečel smíchy speciálně u kapitoly: Jak jsme jeli 120. Kluci mě proste dostali - asi na vždycky.
Četla jsem nedávno, úžasný návrat do dětství. Jen se zamýšlím, proč musí člověk s přibývajícím věkem být tzv. seriozní a rošťárny, při kterých je velká zábava se jaksi "nenosí" .
Bořík & spol. je jedna z nejlepších knih o téhle sympatické partě, ke které – což jsem donedávna netušil, ačkoliv je to občas poznat – Steklače inspiroval Goscinnyho Mikuláš. Jednak povídky jsou pro jejich příhody lepší než romány, a za druhé, právě v této knize najde čtenář, malý nebo velký, některé z nejlepších textů. Steklač tady naplno rozvíjí své nejsilnější stránky, ať už je to lehce surreálný inspektor Mišoň, který připomene polohu, v níž je napsán například skvělý Pankrác Tangent, nebo neodolatelný strýc Chrobák, jedna z nejlepších postav téhle ságy, v povídce „Jak jsme jeli sto dvacet" – vzpomínám, jak jsem ji jako malý předčítal už dospělému bratranci a bavili jsme se oba stejně; tahle povídka je ukázková i v tom, jak strýcovy vynálezy nezabíhají zbytečně do SF (což se dost nepovedeně projevilo v Čendovi & spol.), ale jsou prostě nádherně praštěné. A vůbec, tady zkrátka není slabý text: od Boženy Němcové přes kukačkové hodiny k jménům postav – zde třeba doktor Ervín Hroch, Steklač v nejlepší formě! Zajímavostí navíc jistě je nelichotivé mínění o (přímo nejmenovaném) Foglarovi v desáté kapitole.
Autorovy další knížky
2004 | Boříkovy lapálie |
2003 | Čenda a spol. |
1989 | Aleš & spol. |
1980 | Bořík & spol. |
1978 | Pekelná třída |
Další spousta nejrůznějších veselých příhod a rošťáren Boříka a celé jeho party. Opravdu výborná knížka pro děti a mládež. Knížku moc dobře znám z dob mého dětství a snad se bude líbit i současné mladé generaci :-) Plusem jsou krásné ilustrace Adolfa Borna, které příběhy provází.