Pekelná třída
Vojtěch Steklač
Bořík a spol. série
< 3. díl >
Osvědčené čtení plné legrace pro kluky i holky. Veselé historky oblíbené Boříkovy party z Holešovic, kterou znáte již z knížek boříkovských lapálií. Dozvíte se, jak si celý školní rok zpestřují nejrůznějšími vylomeninami, jak si udělali mejdan, jak se vypořádávají se šplhounem Bohouškem, jak doma válčí s rodiči. Není divu, že jejich nebohá třídní učitelka, přezdívaná Drábinka, se často chytá za hlavu a volá:„Tahle třída, to je peklo!“... celý text
Přidat komentář
Jsem moc zvědavá, jestli bude Boříkova parta bavit naše vnuky stejně, jako bavila nás a naše děti. Boříkovy lapálie jsou pro mne pořád skvělá zábava a příběhy doprovázené Bornovými ilustracemi prostě nemají chybu. Jsem moc ráda, že jsem je po letech zapomnění zase vykutala na světlo boží.
Doporučuji, je to milé, zábavné a osvěžující čtení.
Tahle partička syčáků Holešovické šlechty a jejich lapálií je prostě další srdcovkou mého dětství a nadčasovou záležitostí. Jako samotný Bořík jsem i já několikrát četl večer v posteli před spaním a představoval si, jaké by to bylo, mít partu jako ti čtyři lumpové. Slovní souboje mezi sebou, učiteli a rodiči byly přednášeny uvěřitelně a s takovým přesvědčivým humorem, že i v dospělosti mi zacukají koutky při vzpomínce souboje se Zátorakama, hru na ťuhýka nebo střety se šplhounem Bohouškem - 85 %
Miluji sérii těchto knížek! Člověk se u nich zasměje a rozhodně se u nich nenudí. Jsem ráda, že mám hodně knížek od Vojtěcha Steklače v knihovně a můžu si je kdykoliv opět přečíst.
Společně s "Alešem" a druhou částí "Čendy" je tohle pro mě nejzábavnější kniha této party z Holešovic. Příběh o tajuplné skříňce je docela poutavý a samozřejmě nechybí potřebný humor a jiskření mezi kluky.
Další příběhy mé oblíbené partičky z Holešovic. Aneb co všechno se dá dělat, aby se přežil školní rok a nudné a dlouhé hodiny učení. Co na tom, že z většiny nápadů má učitelský sbor infarkt na krajíčku a třídní učitelka je přesvědčená, že žije v pekle.
Tyto knihy od pana Steklače miluju. O Boříkovi jsem četla na základce, na střední i po maturitě. Pak byla delší pauza a s chutí jsem si Boříka dala znovu po snad 15 letech. A pořád super. A vzpomínala jsem, jak já jsem jim záviděla tu partu, Prahu, když byl Bořík sám doma, což mně se nestávalo, školu... A prostě všechno. A vždycky mě dostávaly ty dlouhé souvětí, když Bořík něco vysvětloval, a když na konci toho souvětí mluvil o úplně něčem jiném, než o čem začal. Pan Steklač prostě chlapecké duši rozumí a věřím, že je pořád chlapcem... :-)
S trochou nostalgie jsem se vrátil do svého mládí a znovu si přečetl tuto knihu. I po té to pro mě byla zábava. Celkem mě překvapilo, že místy je v knize i napětí.
Tuto knížku jsem četla když jsem byla asi ve čtvrté třídě. Potom jsem ji odložila a teď (v šesté třídě) jsem se k ní chtě nechtě musela vrátit. Jako povinnou četbu v tomto ročníku jsme měli číst jakoukoliv knížku od autora z čítanky. Vyzkoušela jsem hodně knížek, ale žádná mě nebavila. až jsem přišla, že v čítance je i Vojtěch Steklač. Okamžitě jsem si na Pekelnou třídu vzpomněla a věděla jsem, že ji dočtu! Taky jo, postupně jsem vzpomínala co tam vše bylo a nakonec knížka byla dost dobře zajímavá.
Proložil jsem si toto vzpomínkovou knihou ukrutně dlouhý a neskutečně depresivní příběh, který právě čtu aby mi z toho nezačalo hrabat.
Štítky knihy
Autorovy další knížky
2004 | Boříkovy lapálie |
2003 | Čenda a spol. |
1989 | Aleš & spol. |
1980 | Bořík & spol. |
1978 | Pekelná třída |
80%
S Boříkem a jeho partou jsem se poprvé seznámila v Ohníčku. Nedá mi to srovnávat jejich vylomeniny s Mikulášem od René Goscinnyho a to je pro mě top. Ovšem doporučuji, pokud se chcete vrátit do dětských let.