Born to Run: Zrozeni k běhu
Christopher McDougall
Autor knihy se jako miliony jiných amatérských běžců nejméně jednou ročně vážně zranil. Po cyklech bolestí, injekcí a střídání nejmodernějších běžeckých bot chtěl na doporučení lékařů s běháním skoncovat. Místo toho se však vydal do rozpálených kaňonů v Mexiku, kde žijí Tarahumarové...
Literatura světová Hobby Sport
Vydáno: 2011 , Mladá frontaOriginální název:
Born to Run: A Hidden Tribe, Superathletes, and the Greatest Race the World Has Never Seen, 2009
více info...
Přidat komentář
Přijde na to, jak na tohle dílo nahlížíte. Jako sportovci vám to asi moc nedá, snad jen jakousi zvýšenou chuť překročit své limity, kterýžto pocit trvá, dokud knížku nezavřete. Některé části mohou fungovat jako cestopis, některé jako seberozvojová literatura, některé jako mystika, podle toho, na jaké jste zrovna stránce.
Upřímně, kdybych to četl, nedočtu to. Naštěstí jsem to poslouchal výborně načtené Jaroslavem Duškem, kterému zejména tu mystickou a seberozvojovou část věřím, neboť to není daleko od Čtyř dohod a podobných moudrostí, ač značně zidealizovaných.
Knihu jsem četla docela dlouho a na etapy. Ke konci mě bavila. Nakonec jsem ráda, že jsem ji dočetla. Myslím, že pro mě měla přínos.
Další kniha zaměřená pouze na úzké obecenstvo běžců. Je dělená do jakýchsi oddílů kdy v jednom se probírá vývoj člověka, v dalším indiánští běžci atd..
Pro mě jako pro běžce povinnost - Run free - el caballo blanco
Kniha čtená hodně na etapy... a celkem dlouhé etapy. Ve výsledku jsme jen běželi pouští, měli žízeň a sem tam nějaká historie vs současnost. Kniha mi nic moc nedala.
Tak jsem si tenhle kult po letech taky přečetl. Střídají se zde strhující pasáže (Leadville, závěrečný závod) s nezáživnými (vědecké výzkumy, historická okénka). Výsledek? Meh. Dočteno tak nějak z povinnosti. Stopy v oblacích a Eat and Run jsou pro mě záživnější čtení.
Jsem vášnivá běžkyně a asi proto musím dát plný počet hvězd. Strhující kniha, která mě motivuje pokračovat v běhu a klást si nové běžecké výzvy.
strhující kniha. kdo po přečtení nevyrazil bosky na dlouhý osamělý přespolní běh, ten nemá srdce.
docela pěkný je popis Zátopka pohledem amerického žurnalisty.
Zajímavá kniha, nečetla se mi úplně lehce, asi špatné období. Ale odnesla jsem si pár poznatků, které nejspíš budu praktikovat v reálném životě.
Myslím, že je mnohem lepší skutečně jít ven a běhat, než si číst o tom jak běhají druzí. Kniha představuje ty nejvytrvalejší běžce světa, co zaběhnout sto mil džunglí, pouští, větrem, bouří. Kniha vás postrčí správným směrem k zažití té správné běžecké kultury. Ale. Kniha vám může dát spoustu otazníků. Mé rady jsou - vegetariánství-ano, rozcvičování nepřehánět a měnit různorodost jak povrchu, tak stoupání i počtu kilometrů. Běh na boso si teprve vyzkouším. Běhám šest let bez zranění, před týdnem jsem zaběhl první maraton a další mám za měsíc. Jestli jsme evolučně přizpůsobeni k běhu? Dost možná. Kniha a její protagonisté jsou jasným svědectvím o tom, že tomu všechno napovídá. - Tak tedy běhejme, protože zdraví je jen špička ledovce všech úžasných benefitů.
Nemůžu jinak, než dát 5 hvězd. Člověk by po přečtení málem nasadil tenisky a vyrazil běhat, než by si zase uvědomil, že ho vlastně běh jako takový nebaví :-). Ale vážně, kniha se mi moc líbila jak po stránce obsahové, tak i stylistické. Vůbec se nedívím, že se jedná o světový bestseller.
je to docela motivační dílko, ale ten reportážní styl, kdy se odbíhá od jednoho k druhému, propleteme to celé x příběhy už mě rušil u Útěku do divočiny, to je taky kniha, kterou mi to těžce připomínalo. Minimálně tím autorským stylem. Nicméně by ji měl každý přečíst, zvednout p*del a začít se hýbat :) Jo! A mexická narkomafie nesnáší své pop zpěváky ( http://en.wikipedia.org/wiki/Sergio_G%C3%B3mez ), dobrá reálie ne?
Asi takhle.....s běháním jsem začal relativně nedávno, tenhle sport jsem přitom nesnášel už na základce a i při fotbale jsem se vždycky hrnul do branky abych nemusel moc běhat. Teď už si svůj život bez běhu neumím moc představit, stejně jako jsem dřív nechápal jak někdo může uběhnout v kuse 5 km nebo 10 natož půlmaraton nebo celý nebo ještě něco dalšího.....troufám si s určitou pokorou tvrdit, že teď už to chápu a tahle kniha mi v některých věcech potvrdila to, co jsem tak nějak začínal tušit. Že běh se může stát naprosto přirozeným pohybem stejně jako chůze, jen tu hlavu je někdy potřeba přesvědčit aby si to myslela taky :) Odvaha není v tom běhat rychle....kdo si běh zamiloval najde tady spoustu myšlenek, které dovedou vystihnout to, proč tenhle sport provozuje tolik lidí. Přiznám se, že na běhání bos jsem tedy asi nějak ještě úplně nedozrál a nejen při představě jak ťápnu někde bosou nohou na slimáka nebo nedejbože na něco ještě horšího :) Ale celkově mi tohle prostě sedlo.....nebo spíš čtení uteklo - snadně, lehce, rychle.....
Jestli běháte, tahle kniha vás nadchne. A jestli neběháte, po přečtení běhat začnete... nebo o tom alespoň budete vážně uvažovat. :-) Úžasná kniha!
Napsáno poutavě, velmi živě. Jako by jste byli součástí běžecké skupiny. V knize bylo pár odboček, které souvisejí s během. Kapitoly o bosém běhání a podobně knihu podle mě ještě vylepšily.
Ať už jste běžec ultra nebo hobby, nebo neběžec, v knize si každý najde něco pro sebe. Je protkána spoustou inspirace nejen pro běh, ale také pro život.
5/5
Není co vytknout. Poutavé, dechberoucí, napínavé, k zamyšlení a čtivé. Nemít děti, čtu na jeden zátah! Takhle to bylo asi na tři, ale čtu ji po kouskách už po několikáté.
Všem běžcům, chodcům a milovníkům přírody a dobrodružství vřele doporučuju!
V případě, že jste člověk, který někam vyběhne a máte z toho radost, tak tuhle knihu prožijete, jakoby jste tam byl s nimi. Avšak pohladí po lýtkách i sváteční běžce či lidi, co dobíhají na své dopravní spoje.
Kniha mě motivovala a začal jsem běhat do práce. Tak uvidím, jak dlouho mi to vydrží. Na závěr knihy jsem se dojal. Rád se k této běžecké vakcíně vrátím.
Nejsem běžec, a tak ke mně některé pasáže knihy moc nepromlouvaly. Knihu jsem měl vypůjčenou od kamarádky, která z ní byla úplně nadšená a četla ji prý "jedním dechem", a tak jsem cítil jakousi povinnost tuto knížku přečíst až do konce. A jsem tomu rád. Kapitola 28 mě opravdu zaujala. Její přečtení doporučuji všem svým mobilním známým. Jinak musím souhlasit s těmi, kdo si povšimli toho, že knížka působí dojmem jakéhosi kompilátu vzájemně nesouvisejících autorových poznámek či článků. Myslím, že svou neorganizovanost sám autor v doslovu uznává. Také mi dost chyběly jakékoli reference na zdroje.
Skvěle napsaná kniha. Četla jsem ji jedním dechem, je plná zajímavých informací a pokaždé přečtené stránce jsem měla chuť jít si zaběhat. Pocit jít si zaběhat z radosti a nenutit se do toho jsem zažila jen jednou, a proto se mi líbilo, že je jím kniha protknutá a vlastně z každého odstavce na vás vyskočí. Knihu doporučuji s radostí dál, běžcům i neběžcům.
Autorovy další knížky
2011 | Born to Run: Zrozeni k běhu |
2015 | Takoví normální hrdinové |
2024 | Born to Run: Zrozeni k běhu 2 |
(SPOILER) Nález v knihobudce, kterému jsem si řekl, že dám šanci (běhám rekreačně, občas, žádné velké ambice či očekávání jsem od dočtení neměla).
Kniha má cca 250 stran - prvních 100 za mě můžete rovnou přeskočit, Nedělo se tam nic, autor přeskakoval od jednoho tématu k druhému, často mi tam i chyběla tematická návaznost či vůbec souvislost s knihou.
Kolem sté stránky se to však láme a dostáváme se k za mě nejhodnotnější části knihy - popisu běžeckého stylu Emila Zátopka a krátké povídání o Zátopkovi. Pokud bych chtěla někde vychválit Emilovy přednosti, použila bych tento text, jenž je skvělým propagačním materiálem, pokud se chcete pro Zátopka nadchnout.
Druhá polovina knihy - hodně nahoru a dolů. Ano, byla záživnější, ale opět posledních cca 30 stránek knihy vás vlastně opět nebaví. Takže celkové hodnocení bohužel nic moc.