Bostoňanka
Anita Diamant
https://www.databazeknih.cz/img/books/31_/313642/bmid_bostonanka-o2x-313642.jpg
4
85
85
Addie Baumová, narozená na prahu dvacátého století jako nejmladší dcera v přistěhovalecké rodině východoevropských Židů, se musí v Bostonu potýkat s mnoha překážkami. Do cesty se jí stavějí přísná výchova zahořklé matky a pravidla starosvětské domácnosti daná odporem rodičů vůči okolní bezuzdné kultuře, chudoba rodiny i nevraživost většinové společnosti. A kolik neštěstí vidí dívka kolem: duševně nemocnou sestru, lynčování, zneužívané sirotky, epidemii chřipky po první světové válce i depresi z frontových zážitků, která nepřeje lásce… Navzdory tomu všemu dokončí střední školu a sní o tom, že bude dál studovat a pomáhat druhým. Jak se ze stydlivé holky obklopené bezpočtem předsudků stane samostatná žena? Životní rekapitulace podnikavé bojovnice svědčí o tom, že to chce uchovat si elán, neztratit humor, nenechat se odradit a porvat se s nepřízní osudu. A taky hodně zvídavosti, přátel a moudrosti uložené v knihách. A především si znovu a znovu uvědomovat, že život – přestože občas stojí za psí štěk – je dar a veliký zázrak.... celý text
Literatura světová Historické romány
Vydáno: 2016 , LedaOriginální název:
The Boston Girl, 2014
více info...
Přidat komentář
Mám takové retrospektivní příběhy, kdy je vypravěčem moudrá osoba, ráda. Kniha je dobře napsaná, děj ubíhá rychle, snadno se tedy čte. Doporučuji.
Kniha je rozhovorem babičky s vnučkou, které odkrývá svoje mladí, lásky, přátelství, smutek i bolest.
Kniha se velmi dobře čte.
Mám ráda knihy, které vypráví o určitém období. Největší těžiště příběhu zde bylo ve dvacátých a třicátých letech minulého století. Východoevropská rodina přistěhovalců se usadí v Bostonu a zvyká si na nový život. Krásně byly vykresleny boje za emancipaci žen. Postupně budované svobody, které ženy získávaly. Těmto ženám z přelomu století můžeme děkovat za to, že ženy už nejsou brány jen jako hezký, ale hloupý doplněk muže.
Bostoňanka je koncipována jako rozhovor babičky Addie s vnučkou, přičemž babička vzpomíná na své mládí, které coby dcera východoevropských židovských imigrantů prožívala ve 20. letech minulého století právě v Bostonu.
Knížka se mi líbila, mám ráda příběhy, které vyprávějí o tom, jak se někdo díky své píli a pevné vůli dokáže vymanit z prostředí, jež ho omezuje a dusí. Styl psaní je spíše jednoduchý, nijak rafinovaný a propracovaný, takže kdyby byl příběh ještě košatější a rozvětvenější, aby z něj byla pořádná tlustá sága, vůbec bych se nezlobila a byla bych ještě spokojenější... :-)
Ačkoli se dle hodnocení zde zdála kniha být super milá, musím uznat, že mě tedy přišla tak nějak nezajímavá. Možná to skutečně bylo vyprávění autorčiny babičky - kdo ví. A kniha tak byla její uctivou památkou. Ale na mě příběh vůbec tak nějak nezapůsobil a trochu se bojím, že za týden už nebudu vědět, ani o čem byl. Hodnotím kladně přímé oslovení vypravěčky, čímž si autorka získala moji pozornost jako posluchačky. Poslední kapitoly jsem již tak nějak přeskakovala a už mě vlastně ani moc nezajímalo, jak to končí.
Knížku jsem si koupila v Levných knihách a celkem se mi líbila. Bylo to jako sedět ve křesle a poslouchat babičku, jak povídá o svém životě. Zajímavé čtení z židovské komunity, ale ne natolik poutavé se silným příběhem, abych byla úplně unešená :)
Nádherně psaná kniha. Užívala jsem si každou stránku. Babi, ještě povídej, ty to tak krásně umíš.
Velmi čtivá, příjemně lidská a zdánlivě obyčejná kniha.
Ovšem 100 let stará historie nikdy není obyčejná, a to nemusíte žít zrovna v Bostonu a být židovskou přistěhovalkyní z Evropy. Jenže pokud jí jste a máte takovou "mame" a sestry, pak mají čtenáři velkou šanci na zajímavý příběh. A jelikož autorka i překladatelka jsou zřejmě dámy zkušené ve svých oborech, výsledkem jejich práce je opravdu výborná kniha. A pro mě také poučná; mylně jsem se domnívala, že výraz bat micva je překlep, ale zjistila jsem, že jde o dívčí obdobu chlapeckého obřadu bar micva.
Já osobně si z téhle knihy budu asi nejvíc pamatovat tohle babiččino moudro:
"Nenech si od nikoho namluvit, že dnes to není lepší než dříve."
Paráda.prostě paráda. Knihu už jsem měla ve čtečce rok a nevím proč jsem ji tak nějak odkládala. Vyklubala se z toho kniha přesně podle mého gusta... parádní vzpomínání 85lete dámy na svůj život, dětství, mládí v Bostonu. Bylo to pro mně moc zajímavé, takové příběhy ze života přímo miluju. Vřele doporučuji
Chvílemi jsem měla pocit, že je hlavní hrdinka moje babička a svůj životní příběh vypráví mně. Chyběly už jen koláčky a čaj . Krásná knížka, která pohladí po duši .
Musím se přiklonit k několika komentářům a knihu označit jako “takový jednoduchý příběh”, bez hlubší myšlenky. Kniha se nečetla špatně, ale místy mi forma vyprávění přišla tak trochu jako slohová práce. Souhlasím s komentářem “soukromé”, že hlavní hrdinka se popisuje takřka jako dokonalá žena, která vše dělá správně. I přes těžkosti, které provázejí její původ (Židovka, přistěhovalecká rodina), pomalu, po krůčku směřuje ke šťastnému americkému životu. Má milující rodinu, spoustu přátel, práci, kterou zbožňuje... ano, a cesta k tomu všemu probíhala téměř bez problémů. Ty šly vždy tak trochu mimo ni.
A co mi asi také vadilo, že velká část dospělého rodinného života Addie byla shrnuta na 4 strany. Asi bych celou koncepci vyprávění příběhu uchopila trochu jinak, toto nahuštění v závěru knihy mi přišlo jako špatný konec.
Ale je pěkné, že i tento příběh dává naději těm, kterým nebylo dopřáno narodit se na správném místě a do správné rodiny.
Jak to říct - neurazí, ale ani nenadchne - určitě to není nic, co bych nadšeně doporučovala kamarádce. Ale dočetla jsem.
Příjemné vyprávění babičky své vnučce o svém životě. Bylo příjemné zase jednou číst o židovce, která neskončila díky nacistické krutosti v koncentračním táboře.
Četlo se to dobře, ale poměrně brzy mě to začalo nudit - nejedná se o žádný výjimečný ani jakkoli zajímavý příběh jednoho života. Autorka popisuje především 20. a 30. léta 20. století, období krize je uchopeno velice stručně a válečná doba a vše poté už je mimo.
Vadilo mi, že hlavní hrdinka - vypravěčka - ani náznakem o sobě nezapochybovala, nikdy, a prakticky vše vlastně v jejím dospělém životě probíhalo nevěrohodně bezproblémově (hlavní problémy a tragédie rodinné se odehrály dříve anebo šly více méně mimo ni, a i když byla poblíž, netýkalo se jí to přímo).
Autorce ale nejvíc zazlívám, že vůbec čtenáři nepřiblížila Boston, který by si to opravdu zasloužil. Přitom tam sama žije a svoji hrdinku i knihu dokonce nazvala Bostoňankou!
Svěže a vtipně napsáno. Je to opravdu takové vzpomínkové povídání. Nenudí, hrdinka knihy je mimořádně sympatická a schopná dívka, která se nebojí práce ani života, jenom nemá štěstí na rodiče. Celou knihu jsem si kladla otázku, jak je možné, že tak omezená, přízemní máma vychovala tak skvělé děti? Při dnešním kultu dítěte by to znamenalo, že ze současných rodin budou vycházet vyslovení géniové na všecko:) S knížkou přišla pohoda, jen to nebylo tak úžasně objevné, jak v Červeném stanu.
Addie, pocházející z přistěhovalecké židovské rodiny, vypráví svůj životní příběh vnučce. Děj začíná v roce 1915 a končí v roce 1985. Kniha velmi čtivě popisuje prostřednictvím jednoho - vlastně obyčejného života - proměny lidského soužití.
Příjemné a zajímavé čtení.
Bolo to pre mňa príjemné a pôsobivé čítanie o živote ženy, ktorá to napriek okolnostiam v živote nevzdala....
Mě se knížka moc líbila a krásně se četla.