Bouřková sezóna

10.06.2020

Poslední příběh o Zaklínači časově předchází sáze (Poslednímu přání). Autor jej napsal po 13 letech. Trošku unylejší a ne moc akční, ale je to ten starý dobrý Geralt zabíjejí nestvůry a nelhostejný k páchání zla, i s vtip-dodávajícím Marigoldem.
Celková stavba je jednodušší než předcházející tvorba (nestřídá se tolik vypravěčů, pohledů apod.). I námět je trochu slabší - Proč se Geralt snaží tak úpěnlivě vypátrat své meče, když v předchozích dílech si klidně opatřil meč nový?? A některé scény jsou, na autorův předešlý styl, vcelku zbytečné (př. boj s vigilosaurem). Zajímavým překvapením je slovníček latinismů na konci knihy, ale musím říct, že tahle kniha je latinismy opravdu prošpikovaná, až mi to lezlo na nervy, takže slovníček je fakt příhodný. Překvapivé je líčení milostných hrátek - v předchozích knihách se takovým líčením autor spíše vyhýbal a byly jen náznakem. A zaujala mě ceraunoskopie - věštění z blesků :-).
Myslím, že je to pěkné uzavření cyklu o Zaklínači.

07.06.2020

Tohle je třetí knížka ze série, kterou jsem četla - a bylo to dobrý. Místo rozčlenění do povídek jako v I. a II. Sapkowski spojuje menší příběhy do jakési navazující linie, aby to mělo formu románu, což mi nevadilo, možná spíš naopak. Mám ráda autorův humor.

06.06.2020

(SPOILER) !!! SPOILERY !!!
Moje rozloučení s Geraltem..nečekala jsem dle hodnocení (komenty jsem předem nečetla) kdovíco, ale nakonec jsem spokojená...velmi spokojená :)
Sice námět a ústřední "problém" docela přitažený za vlasy, celé to působilo uměle, šroubovaně...jakože chci ještě něco napsat, tak o čem ? hmm, ukradnou mu meče, to je nápad !!! ale mně to až tak úžasné nepřišlo. Navíc nadále románová forma Sapkowskému nesedí, povídkovou sbírku bych ocenila víc...
Každopádně - Lytta Neyd nuda, nesympatická, pasáže o ničem. Mozaik - lepší než Lytta Neyd. Yennefer - muela být vzpomenuta, pár vět se sctí - budiž. . Marigold - jede svůj průměr. Geralt - pokračuje ve vyčpělosti, nemastnosti, neslanosti, ale se stoupající tendencí proti posledním dílům série.
nejlepší pasáž - vixena, liščí žena..jak na lodi, tak závěr. To se mi líbilo moc...a myslím že i mělo potenciál.
Hrad Rissberg a pokusní králící - no budiž.
Co mě ale nejvíc dostalo a povzneslo mé hodnocení ke 4* je konec...poslední kapitolka s Nimue a jejím dobodružstvím v lese....rozvířilo fantazii, obnovilo naději...

Doporučuji. A znovu potvrzuji, že do Geraltova světa se budu ráda vracet. A Bouřková sezóna, ač není z nejlepších, v něm má své místo.

a pár citátů na závěr :
"Kysané zelí!" oznámil a dřevěnými kleštěmi si nabral ždibec z bečky."Ochutnej, Geralte. Výtečné, že ano? Poživatina nejen chutná, ale též zdravá. V zimě, kdy je málo čerstvého ovoce, chrání lidi před kurdějemi. Navíc je vynikajícím antidepresivem."
"Jak jsi na to přišel?"
"Sněz mísu kysaného zelí a zapij hrnkem podmáslí a rázem se deprese stane tvou nejmenší starostí. Někdy na hodně dlouho..."

"Zaklínač si povzdechl. Nejednou měl možnost spatřit výsledky bezpečného fungování teleportů, a dokonce už také musel sbírat pozůstatky lidí, kteří teleporty používali. Proto věděl, že prohlášení o absolutní bezpečných teleportech patří do stejné přihrádky jako tvrzení : můj pejsek nekouše, můj synek je hodný chlapec, ta pečeně je čerstvá, peníze vrátím nejpozději pozítří, v noci jsem spala u kamarádky, leží mi na srdci dobro vlasti nebo odpovíš jenom na několik otázek a jsi volný."

"...žena se ptá, jak pánové shledávají naše vepřové?." "Pánové je shledávají v kaši,"odsekl Marigold. "Občas. Ne tak často, jak by si pánové přáli."

tak sbohem a na zdraví. Na naše hrdiny. Sice nemám Est Est, ani jinou podobnou lahůdku, ale i Frankovka ročník 2018, víno s přívlastkem pozdní sběr od Michlovského dobře poslouží. Bylo mi ctí, kamarádi !!!

Geralt vstal. "Je čas jet dál, Marigolde."
"Aha. a kam ?"
"není to jedno?"
"Vlastně ano. Pojeďme."

25.05.2020

Skvělé. Všichni úžasní, ale trpaslíci, trpaslíci vedou :-)))) Recept na jejich kyselicu mě dokáže rozesmát i o půlnoci. A nemalou vinu na tom mají pan překladatel a pan Finger :-)))

03.05.2020

Kniha se mi velmi líbila. Velmi doporučuji.

01.05.2020

Zajímavé a čtivé

23.04.2020

Fajnovej příběh a dobrá zápletka. Konečně se dovíme něco víc i o ostatních zaklínačích, ikdyž jen opravdu málo. Když jsem to dočetl, přepadl mě tak trochu smutek, že už je to asi finální rozloučení se světem zaklínače. Teď už jen doufat, že Netflix nezprzní další řady Zaklínače tolik jako tu první.

16.04.2020

Jo. Tahle kniha byla už zase svižná a čtivá jak jsme zvyklý. I když na nic nenavazovala nebo skoro na nic, tak se mi líbila. Ještě by mohl pan spisovatel napsat díl, kde by byl příběh jen o jejich trojúhelníku. Geralt, Yennefer a Ciri. Ale ne od sebe odděleně, ale spolu. Prosím. ☺

13.04.2020

Tak jsem dočetla Zaklínače a nějak mi je líto, že není další díl. Moc se mi to líbilo.

07.04.2020

Mezi vydáním prvního dílu a tohoto posledního uplynulo bezmála dvacet let.. A co si budeme, je to hodně znát.
Jako by tohle psal nějaký pseudo Sapkowski, jako by tohle psal nějaký jeho následovník. Bohužel pro Bouřkovou sezónu mám jen jedno slovo - nucenost, protože ta z toho prosakovala na každé stránce. Očekávat Sapkowského a nedostat ho je opravdu velký zklamání, protože tohle byla jen jeho slabá ozvěna.

07.04.2020

Díky méně zbytečnostem, kterými se samotná sága doslova dusí, se to četlo (poslouchalo) mnohem lépe. Ale asi to není něco, co bych chtěla někdy číst znovu. Jednou stačilo.

06.04.2020

“Za prvé jsem se bránil jejich sexuální agresi, když si nedali poradit po dobrém. Za druhé rád mlátím lidi. A za třetí je to lež. Oni sami se zranili. O stěny. Aby mě očernili.”

Tak v ostatních hodnoceních čtu, že Bouřková sezóna už není jako ostatní knihy a že snad ani vtipy nejsou tak vtipný a zaklínač nedosahuje svých kvalit z ostatních děl… no já nevím, ale mě to teda hrozně bavilo :-) musím si to ale rozložit, čtu chronologicky, Zaklínače prokládám jinými věcmi, protože myslím, že by to jinak ztratilo kouzlo a hlavně bych celou sérii měla moc rychle za sebou :-)

Geralt se zdráhal uhodit ženu, neměl však zádné zábrany vůči někomu, kdo měl ramena jako zápasník, břicho jako valchu a lýtka jako diskobolos - a navíc prděl jako dobytče.

06.04.2020

Co je jednou skončené, má zůstat u ledu, asi nemá cenu to oživovat a vymýšlet další příběhy, které nastaly "před".
Neměla jsem to číst. Možná jsem pořád neodpustila autorovi odfláknutou Paní jezera, ale tohle je podle mě už fakt zbytečná kniha.
Takže, hmm, no, připadá mi to lepší než Paní jezera, ale to není výhra :)

29.03.2020

Pro mě druhý zaklínač. Nečekala jsem nic geniálního, spíš příběh, pro který si Sapkowski někdy dřív připravil půdu a s odstupem se rozhodl ho sepsat a využít nějaké odložené nápady.

Bouřkovou sezónu jsem si dost užila, i když je možné, že přes nějaká nudnější místa mě přenesl poslech audioknihy. Hned na začátku úplatky a mstivost. Každý dobrý skutek po zásluze potrestán... Prostě nadějný start. Pak přišly na řadu strážné, schválně hodně přehnané. Takové strefování se do žen, které se kvůli "úspěchu v mužském světě" stanou "nejchlapštějšími chlapy". Nepřiměřená sebeobrana jednoho proti početní převaze mě obzvlášť potěšila.

Vyrobené příšery podle mě neporušují pravidla světa. Asi jako Covid-19 neporušuje pravidla světa bez ohledu na to, jestli ho "vyšlechtili" v laboratoři nebo jestli vznikl přirozeně. I pokud by ho porušovaly, teď po těch letech si už Sapkowski prostě může dovolit udělat krok stranou a ukázat nám nápady, které úplně nezapadají do původního kánonu. Ostatně nebylo by to poprvé. Nevím, jestli se Sapkowski zpronevěřil nějakým svým dřívějším názorům, ale člověk si snad nemusí držet stejné názory od 15 do 95 let. Je to promyšlené a je to tedy něco úplně jiného než když například Rowling povolila vydání Prokletého dítěte, které celé vyznívá jako kdyby autoři scénáře původních 7 knih ani nečetli. Mě se právě to rýpání do mágů velmi líbilo. Starý lidumil a jeho vztah k oněm úžasným výsledkům křížení. Jeho mladý učeň. Geraltovo znechucení celou tou sebrankou.

Zápletka mi přišla spíš jako záminka pro napsání satiry. Nevím, čemu se kdo diví. V době vydání Bouřkové sezóny bylo Sapkowskimu 65 let, to je dost na to, aby si člověk udělal trochu legraci ze světa i ze svého životního díla.

26.03.2020

Díky autorovi za tyhle povídky. Umlčely ve mně románový žal.

21.03.2020

Bohužel jsem z celé knihy měl pocit, že ji nenapsal Sapkowski, ale nějaký ghostwriter, aby se někdo přiživil na značce Zaklínače s vydáním třetího dílu hry. Zvláště pak co se odkazu na některé herní prvky týče, které v předherních zaklínačských knihách nebyly... Zároveň se z textu vytratila pověstná vypravěčská lehkost, a s tím bohužel i humor. Dialogy již nebyly tak zábavné jako v předešlých knihách, ale spíše mdlé... Asi za to může fakt, že jsem Bouřkovou sezonu přečetl bezprostředně po dočtení Paní Jezera, která byla spolu s Věží vlaštovky nejlepšími knihami série... Dle mého názoru se Sapkowski měl vrátit, když už se rozhodl vrátit ke Geraltovi, k povídkovému formátu, který mu jde zatraceně dobře.

15.03.2020

Bouřková sezóna je časově zasazená před povídkové Poslední přání, před cestu do Wyzimy, proto by jí milovníci časové posloupnosti měli začít.
Geralt z Rivie je snad nejhezčí jméno, jaké autor vymyslel. Často mi jména osob a míst připadají velmi nelibozvučná, komplikovaná nebo s nejasnou výslovností. Je to autorský záměr? Snad. I když možná jen odráží autorovu zálibu v jazycích.
Samotná Bouřková sezóna potvrzuje Sapkowského kritický pohled na (naši) společnost, staví nás před paradox, že zaklínač má lidi chránit před zrůdami, ale ty největší zrůdy se nachází mezi lidmi samými. Příběh nepostrádá vtip, ironii ani sarkasmus, kritiku stereotypního myšlení, podlézavosti, intrikánství a zneužívání druhých, a to naprosto bez skrupulí. Geralt, který se nepoddává marnivosti a hrabivosti, jehož myšlení je schopné analýzy bez podléhání volbě „menšího zla“, je příjemně jiný než ostatní postavy, zosobňuje rytířský ideál bez jakéhokoliv patosu a nezranitelného nebo přemrštěného superhrdinství.

08.03.2020

Nejlepší z knih o Geraltovi.

15.02.2020

Bouřková sezona je jiná než zbytek ságy. Ano, je spíš podobnější povídkám. Děj je zaměřen na hlavní postavy a není přerušovaný, rozkouskovaný a neodehrává se v několika časových rovinách. Taky čtenář není zatížen politikou těch asi 20 království, která se v sáze vyskytují (v podstatě). Mně to tak vyhovovalo víc. Z počátku je do očí bijící výskyt "dospěláckých" věcí ve v podstatě "pohádkovém světě". Ale na tom je postaven humor a styl vyprávění. Za mě mnohem lepší než pozdnější díly původní ságy.