Božská komedie
Dante Alighieri
https://www.databazeknih.cz/img/books/10_/101159/bozska-komedie-101159.jpg
4
551
551
Božská komedie (v originále La Divina Commedia) je rozsáhlé literární dílo italského básníka Danta Alighieriho, jedno z nejvýznamnějších děl světové literatury vůbec. Vzniklo pravděpodobně mezi lety 1307 – 1321. V Božské komedii samotné Dante uvádí, že se děj odehrává o Velikonocích roku 1300. Název „Božská komedie“ nemá nic společného s Bohem jako takovým; Dante sám své dílo nazýval pouze „Komedie“, čímž tehdy mínil příběh s dobrým koncem. Přízvisko „Božská“ pochází od komentátora a velkého obdivovatele Dantova díla Giovanniho Boccaccia, a je myšleno ve smyslu „skvělá, fantastická“. Dílo je složeno z těchto tří částí (data dokončení nelze vždy považovat za zcela jistá, Božská komedie zřejmě vznikala již od roku 1304): Peklo (Inferno 1307–1308), Očistec (Purgatorio 1308–1312), Ráj (Paradiso 1316–1321), publikována pravděpodobně po autorově smrti. Každá část je rozdělena do 33 zpěvů, pouze Peklo má zpěvů 34, první zpěv (tzv. předzpěv) byl zřejmě původně zamýšlen jako úvodní, ale bývá tradičně řazen do Pekla. Dílo je psáno formou tercín, což je forma, kterou Dante vytvořil pro toto dílo. Božská komedie obsahuje 4611 těchto tercín, k tomu je nutno připojit ještě 200 rýmovaných veršů, které jsou vždy po jednom na začátku a na konci každého zpěvu, celkem má tedy Komedie 14 233 veršů. Tercíny jsou psány v pětistopých jambických verších, kdy schéma rýmu označujeme jako aba, bcb, cdc, ded, … xyx, yzy. Hlavní postavou je sám autor, který se dostal vlastní vinou do potíží. Těch si v nebi všimla Beatrice Portinari (Dantova ideální žena, jím v minulosti milovaná), která mu na pomoc poslala básníka Vergilia, aby Danta provedl Peklem a Očistcem. Po cestě se setkává se slavnými osobnostmi minulosti a osobnostmi ze svého vlastního života. Dantovo jméno se však v Božské komedii objevuje jen jednou: v XXX. zpěvu Očistce, když Danta musí opustit Vergilius, neboť jako pohan nesmí vstoupit do Ráje („Dante, že Vergil pryč se odebírá, ty neplač proto, neplač proto v žalu…“). Rájem ho provází sama Beatrice, jím v minulosti milovaná žena (Beatrice Portinari), která bývá vykládána jako symbol krásy, dokonalosti, církve, teologie či filozofie. V díle je obecně mnoho různých symbolů, které mohou být různě vykládány.... celý text
Literatura světová Poezie
Vydáno: 1958 , SNKLHU - Státní nakladatelství krásné literatury, hudby a uměníOriginální název:
La Divina Commedia, 1321
více info...
Přidat komentář
Velmi těžké na čtení. Něco se mi líbilo, něco mě nudilo, v něčem jsem se ztrácel ale celkový dojem docela příjemný.
'Bablerův básnický překlad (1965) Dantovy Božské komedie s komentáři zajisté není četbou do vlaku, ale bylo by škoda, kdyby byla jen pouhou atrapou v knihovně. Toho, kdo se dokáže včíst do jejich tercín, čeká odměna: setkání s velikým básníkem, tj. s člověkem, kterému byla dána moc otvírat svět i duši a jehož dílo "svítí jako ohnivý sloup nikoli za námi, nýbrž před námi". '
Peklo, zpěv III.:
"Mnou prochází se k sídlu vyhoštěnců,
mnou prochází se do věčného bolu,
mnou prochází se k říši zatracenců.
Pán spravedlnost dal mi do úkolu.
Mne zbudovala s Boží Všemocností
nejvyšší moudrost s první láskou spolu.
Dříve než já, jež trvám od věčnosti,
nebylo nic, co taktéž věčné není.
Kdo vchází mnou, ať naděje se zhostí!"
Peklo, zpěv XXIV.:
"Jen vzpruž se," mistr řek, "a vztyč zas hlavu, neb pod peřinou v netečnosti líné nemůžeš přece očekávat slávu, bez které život člověku tak mine, na zemi nezanechávaje stopy, jak vzduchem dým a vodou pěna plyne."
Úhel dopadu, rovná se úhlu odrazu v Očistci, Zpěv XV.:
"Jak na zrcadle nebo na hladině
paprsek stoupat v opačný směr zříme,
když odráží se přesně v témže klíně,
v jakém byl dopad, od kolmice přímé,
jíž kámen padá, opačně se chýle,
jak ze zkušeností i ze škol víme,
tak zasáhlo mne, zdá se, světlo bílé,
jež přede mnou se vpředu odrazilo,
že zrak jsem sklopil jako provinile."
Kniha je velice těžká na přečtení-mnoho postav,děj ve verších a některá stará slova. Jinak děj je pěkný. :))
Pokud jsou tam úžasné pravdy a nazření, pak mne to do značné míry minulo. Něco se mi líbilo, něco mi přišlo jen jako výklad Božích tajemství ve své době.
To byla síla! Jsou díla, která přetrvají staletí a jsou díla, která zapadnou hned po vydání. Dantova Božská komedie patří bezesporu k těm, která budou čtena znovu a znovu i po staletích. A to je dobře.
Dílo je to zajímavé, ale bohužel to veršování je pro mě nesrozumitelné. U pekla ještě OK. Očistec horší, ale v ráji jsem se místy vůbec nechytal a některé stránky mi splývají v mrak náhodných slov bez smyslu. Nevím jestli ostatní měli nějakou verzi s výkladem, ale já ne, takže spousta alegorií zůstala alegoriemi bez toho, abych je nějak pochopil.
Můžu říct, že jsem přetrpěl Danta.
Mě Dantův jazyk neobohacuje, přijde mi dnes zastaralý a nepoužitelný. Ty myšlenky, ty ale aktuální jsou. Rád bych viděl překlad, který se nepodřizuje jazyku, ale obsahu.
Za mě: Peklo 4*; Očistec 2*; Ráj 1*
Odporúčam predčítať niekomu pred spaním.Ale iba niekomu,koho máte naozaj radi:)
... prošel jsem peklem, očistcem a skončil v ráji....no není to zajímavé....navíc vše ve verších...tak snad jsem se polepšil :)
Úžasné a fascinující dílo, ale bez znalosti italských celebrit 13. století, teologie či jiných středověcekulturních odkazů občas (hlavně v Očistci a Ráji) pořádná nuda.
Jedním slovem? Neskutečná!
Četla jsem ji v rámci povinné četby na střední, ale byla jedna z mála, která ve mě zanechala stopy...
Ukázka z mého deníku, kdy básník vstupuju do Pekla přes Bránu pekel.
"Mnou vchází se do trýznivého města,
mnou vchází se do věčné bolesti,
mnou vchází se k těm, jež Bůh věčně trestá.
Mnou dal Pán průchod spravedlnosti,
jsem z boží moci, dílem lásky,
jsem sklenuta nejvyšší moudrostí.
Patřím k těm věcem, které v tomto světě,
jsou od věků. A navždy potrvám.
Zanechte naděje, kdo vstupuje..."
Překlad od Otty Frantiska Bablera je snad nejlepší, který se dá volně sehnat. Přesto je to Božská komedie, dost náročná na četbu, a ještě víc náročnější na pochopení. Nejsem si úplně jistá jestli narážky na Čechy nejsou až od Bablera.
Na to, že poezii obecně nemusím, jsem tohle přečetl, což už asi o něčem svědčí. Na druhou stranu, to stále opakované rozmlouvání s historickými postavami, které jsem neznal, mě docela nudilo. Takže asi jak pro koho.
Četla jsem zatím jen Peklo a něco málo z dalších dvou kantik, ale Peklem jsem prošla důkladně. Nedá mi to a musím si pro ni jít a přečíst a přepsat začátek. Nemyslete, to dělám pro sebe...
Peklo, Zpěv první
(Babler, Zahradníček)
Kde život náš je v půli se svou poutí,
mně bylo procházet tak temným lesem,
že nemohl jsem cestu uhodnouti.
Ach, trudno líčit ona místa, kde jsem
probloudil ten hvozd divý, pustý, tmavý,
že dosud na to vzpomínám jen s děsem.
Ani snad smrt tak hořce neotráví.
A někdy, když jdu do kopce, nejasně vzpomínám na: pevný krok vždy níž měl postoj vratký.
A ještě, Zpěv dvacátý devátý
"Ó ty, jenž prsty rveš se takto třeště,"
pospíšil si Vůdce jednomu z nich říci,
"a jenž si chvílemi z nich děláš kleště,
řekni mi, jsou zde jací Latiníci
v té hromadě, a nechť ti nehty stačí,
na věky na tu práci drásající!"
Milé, od Vergilia, že popřává dobré nehty pro věčné mučení. Dále je zde alchymista, jenž byl upálen za myšlenku pronesenou žertem (že naučí Albera ze Sieny létat) a před závěrem si Dante udělá legraci z bláhových Sieňanů (a takoví nejsou ani ve Francii). Zkrátka, tento zpěv oplývá ironií a zařazuje žert, což je s přihlédnutím k místu - Peklu - překvapující.
Božskou komedii ilustrovali například S. Botticelli, W. Blake, G. Doré.
Jde vidět, jak je Komedie podnětná, už poněkolikáté se vracím doplnit komentář. Vzpomněla jsem si na první verš a spojený význam - v půli je život v 35 letech (tolik bylo Dantovi) a zároveň je to věk vrcholný. Graficky tak tvoří "luk života", na jehož vrcholu je nutno vystřelit svůj životní šíp. Sesbírání sil k tomuto činu a v tomto věku lze vyjádřit i Gaussovou křivkou.
Štítky knihy
středověk italská literatura alegorie eposy peklo nebe očistec rozhlasové zpracování Dante Alighieri, 1265-1321 renesance (literatura)
Autorovy další knížky
| 1952 |  Božská komedie |
| 1964 | Navštívení krásy – italská renesanční lyrika |
| 2009 | Božská komedie: Peklo |
| 1969 | Nový život |
| 1998 | To sladké jméno Beatrice |
Ačkoli jsem všechny zpěvy úplně nepochopil, plně jsem si vychutnával cestu přes Peklo k Ráji. K Beatrici. Beatrice není člověkem. Je to symbol nebe, kam se všichni chtějí dostat, parafráze Věčné lásky. Užíval jsem si cestu mezi verši v Pekle. V paměti už mi navždy zůstane nápis nad branou Pekla. ZANECHTE VŠÍ NADĚJE, KDO VSTUPUJETE.