Brány listopadu
Chaim Potok
Strhující příběh světoznámého vypravěče, vycházející z reálných skutečností, mapuje klenutý dramatický oblouk osudů otce a syna, kteří se nalézají na opačných stranách možného názorového spektra. Otec je důstojník, komunista, diplomat, který jako zázrakem přežil 20. a 30. léta v Sovětském svazu a setrval na dřívějších pozicích. Syn Voloďa se rozhodl odejít do disentu. Střet odlišných filosofií je tak hlavním tématem knihy, jež je nejen obrazem společnosti XX. století, ale především morálním poselstvím pro budoucí generace.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 1999 , Volvox GlobatorOriginální název:
The Gates of November, 1996
více info...
Přidat komentář
No, mnoho informací, musím pomalu a rovnat si to, ale proč o jednu hvězdu míň, kdo tam byl sympatický? Jeden den Ivana Děnisoviče, tak ten hrdina mi byl sympatický.
Autor se touto knihou vypořádal s nesnadným údělem židovských obyvatel v bolševickém a komunistickém Sovětském svazu v průběhu 20 století. Na dramatickém vyprávění v ,,Kronice rodiny Slepakových,, se dozvídáme o událostech, které ovlivnily životy miliónů lidí žijících na území, jehož rozlohu si těžko dovedeme představit. Při práci na knize, po zpracování záznamu vzpomínek Voloďi Slepaka spisovatel Chaim Potok uvádí: ,,Když jsem však tuto kroniku znovu a znovu procházel, začalo se přede mnou odvíjet velice pozoruhodné rodinné drama. Postupně jsem si uvědomoval, že to co jsem vytvořil, není jen klasickou historií ničivých a bouřlivých vztahů mezi Rusy a Židy, nýbrž i složitým a jedinečným lidským příběhem otce a syna, zahaleným ve svém jádru mystériem tajemství,,. Pro mne, jako čtenáře, je tato kniha jedinečná, dějem nenavazuje na žádnou z 12 Potokových u nás přeložených knih a hodnocení ***** je zasloužené. Všechny knihy tohoto autora doporučuji a po jejich přečtení si stojím si za jejich nejvyšším hodnocením.
Táto kniha je trochu iná ako Aser Lev, alebo Vyvolení. Ústrednou témou je aj tu židovstvo- konkrétne v minulom storočí v Rusku. Je to životopis otca a syna Slepakovcov- boľševika a disidenta. Obaja sú revolucionari, obaja bojujú za svoj sen.
Otec Salomon o nastolenie komunizmu- rovnosti. Židia v Rusku boli po celé stáročia na okraji spoločnosti. Na začiatku storočia mohli žiť len na vyhradenom území, bez väčších práv, bez väčších možností študovať. Salomon prežil ako dieťa progrom- antisemitizmus bol prítomný v Rusku 20 stor prakticky stále, boli len pokojnejšie a búrlivejším obdobia.
Syn Voloďa bojuje za slobodu, za možnosť emigrovať, za ľudské práva. Je takzvaným "refusenikom"- človekom, ktorému odmietali dať úrady výjazdné výzum. Voloďa sa ho pokúšal získať viac ako 20 rokov.
Kniha bola velmi zaujímavá, musím sa priznať, že som toho vela o Rusku 20 stor nevedela. Na pozadí rodinnej kroniky, sa dozvedáme o histórii- cárske Rusko, prvá svetová vojna, nástup komunizmu- Lenin, občianska vojna, hlad, Nástup Stalina a viac ako 17 miliónov mŕtvych Rusov, druha svetová vojna, čistky, Gulagy, Brežnev, túžba po slobode, boj za ľudské práva, zatýkanie, vyhnanstvo...
A odvíja sa aj dejové línia- židovstva. Progromy počas cárskeho Ruska. Nástup komunizmu- veľká časť jeho predstaviteľov boli Židia- aj Trocký. Snaha o asimiláciu Židov, upieranie náboženskej slobody, antisemitizmus ľudových máš- za komunistami videli Rusi Židov, mstili sa na židovskej komunite. Stalin - obrovské čistky, vraždenie a zatýkanie starých boľševikov. Brežnev trochu odľahčenie- no stále náboženská nesloboda, snaha o asimiláciu.
Veľmi zaujímavá kniha.
Pri čítaní knihy o disidentoch v Sovietskom zväze od Američana som mal dojem, že ju napísal Rus. Väčší kompliment autorovi si neviem predstaviť.
Autorovy další knížky
1996 | Jmenuji se Ašer Lev |
1993 | Vyvolení |
2003 | Slib |
2003 | Dar Ašera Leva |
2004 | Davitina harfa |
Něco z té doby jsem zažil, mihlo se to i kolem nás, tak mi to bylo dost povědomé. Ovšem toto v syrovějším, sovětském hávu. Určitě zajímavé k přečtení ať už pro ty, kteří se zajímají o Rusko nebo pro ty, kteří se zajímají o židovství. O hvězdičku méně, protože jsem očekával, že to autor pojme jako román, on to však, zřejmě z důvodu co nejmenších odchylek od zaznamenaných událostí rodinou Slepakových, pojal spíše jako "hraný dokument".