Bratr Mlčenlivého vlka
Klára Jarunková
Horská chata,která pro většinu z nás znamená jen přechodný útulek v době zimní rekreace či letního putování-to je domov hrdinů naší knihy,Jury a Jožky.Sem,do kouzelného rámce krásné a dravé přírody Nízkých Tater je zasazen příběh jejich chlapeckého dospívání,bratrské lásky a probouzejících se milostných citů. Je to domov,jaký zná jen málokdo:domácnost,jejímiž členy jsou i dva bernardýni Bojar a Baryk,toulavá kočka Žofka a ochočená slepice Krákorka, domov, odkud je i k nejbližšímu sousedu pěkně daleko,a přece je dům většinu roku plný hostů, domov,kde z ložnice můžete vyskočit oknem rovnou do lesa a odkud se dá v zimě jezdit do školy na lyžích. Nad touto knížkou dobrodružných výprav a nenadálých objevů budete se jistě často smát a možná si nad ní i zapláčete,a budete-li potom hledat smysl tohoto příběhu a příklad pro sebe samé,vzpomeňte si vždycky na maminčiny benušské brambory,ty statečné rostliny,vysazované rok co rok s neúnavnou péčí do nehostinné tatranské půdy,tady najdete odpověd´:nedat se zlomit nepřízní osudu a vždy znovu a znovu se porvat s životem. Třetí vydání. 13-720-87... celý text
Literatura slovenská Příroda, zvířata Pro děti a mládež
Vydáno: 1987 , Albatros (ČR)Originální název:
Brat mlčanlivého Vlka, 1967
více info...
Přidat komentář
Příběh z hor, který jsem nalezla v knihobudce v Beskydech a četla jsem ho večer po horském toulání s výhledem na kopce do tmy, deště, mlhy. Může být pro čtení Bratra mlčenlivého vlka ideálnější prostředí?
Samotný příběh mě velmi oslovil, vlastně jsem čekala dětské povídání o klukovinách na horské chatě, ale v knize je toho mnohem více. Více smutku, krásy, vztahu k přírodě i horám, také více pohledů na různé lidské povahy. A více blech a bernardýnů.
Takové knihobudkové nálezy opravdu můžu a děkuji za ně všem, kteří tuto krásnou knižní tradici udržují.
Čtrnáctiletý Jurka a jeho bratr, vysokoškolák Jožo přezdívaný Vuk, žijí s rodiči v horské chatě v krásném prostředí Vysokých Tater. Oba bratři prožívají své první lásky, školní a domácí peripetie, kterými prolínají jejich společné zážitky. Rodinu, ale hlavně Vuka, bohužel silně zasáhne nešťastná událost....... Knížka dobrá, ale přece jen o trochu víc se mi líbilo seriálové zpracování My z Konce světa.
Poutavý příběh chlapce z horského prostředí. Příběh rodiny, která žije a stará se o pohodlí turistů na horské chatě. Příběh, který je na konci smutný, zasáhne čtenáře, že přírodu nelze brát na lehkou váhu a k horám bychom měli vzhlížet s úctou a pokorou zároveň. Na motivy této knihy byl v 70.letech uveden, neméně poutavý seriál "My z konce světa".
seriál znám, takže když jsem jí objevil v knihobudce, musel jsem jí přečíst. Trocha nostalgie kvůli dětství, kdy jsem seriál sledoval, ale asi nic víc. Poplatné době, a trochu víc komunistických šroubů do hlavy než třeba v Přátelích zeleného údolí :-)
V dětství mě seriál přivedl ke knize. Bavilo mě obojí.
Nechápu,jak jsem na ni mohla zapomenout.. Děkuji 110022 za připomenutí. Jdu snít...
Vůbec nevím, proč jsem si včera v noci vzpomněla, že jsem na základce právě tuto knihu četla. :-) Pamatuju si už jen útržky, ale myslím, že mě zaujala a bavila.
Neuveriteľný protiklad - samý smiech a žarty a koniec knihy tragický, presmutný. Je to humorný príbeh, smiala som sa z tých všemožných drobných nápadov dospievajúcich detí, bol to veselý čas, plný hier a šibalstiev. Ale koniec príbehu bol neuveriteľne smutný, taký smutný... slzy sa mi rinuli po tvári. Bola som smútkom preniknutá skr-naskrz. Kto mohol tušiť, že zábava na snehu sa skončí tak nešťastne tragicky? Že sa od toho okamihu nezabudnuteľného na celý život Vlk úplne zmení? Jeho priateľka prišla spoznať jeho rodinu, aby tam už aj naveky zostala. Vnímala som ten Vlkov nekončiaci smútok celou bytosťou. A tá snaha zachrániť Vlkovu priateľku bola márna... Tá bezmocnosť...
...sice jsem to četla jako malá,ale nedávno jsem se ke knížce vrátila a poznala další rovinu příběhu. Nenechte se odradit jednoduchým stylem. Velice pěkný příběh.
Autorovy další knížky
1977 | Jediná |
1970 | Bratr Mlčenlivého vlka |
2001 | Tulák |
1969 | Poklady Zorničky |
1977 | Tiché bouřky |
Mlčenlivý Vuk je jedním z případů, kdy jsem si velmi dobře pamatoval seriál a rozhodl se, jako ostatní zdejší uživatelé, porovnat provedení řady „My z konce světa“ s knižní formou. Nechci tvrdit, že jsem línější číst, ale Jiří Máša, Josef Vytasil, Roman Čada i mladé Zuzana Bydžovská či Yvetta Kornová mě bavili víc.