Vlci
František Kotleta (p)
https://www.databazeknih.cz/img/books/27_/272455/mid_vlci-6Ue-272455.png
4
752
752
Novela Františka Kotlety, jejíž děj předchází legendární trilogii Bratrstvo krve. Nechal si říkat Gerhard. Dřív ho však nazývali jinak – Radegast. Slavný válečník. Obávaný protivník. Postrach Avarů, Keltů i Římanů. Na vrcholu své slávy zmizel, aby se stal členem Bratrstva krve. Germánský upíří klan se vyhřívá v paprscích moci. Vládne rozsáhlým územím nejen v krajích ovládaných Germány, ale i v lesích patřících odnepaměti Bojům, kam nedávno přitáhli Slované. Jsou jako lovná zvěř. Kmen bez ochránců, snadná kořist pro vampýry i lykany. Ale časy se mění. Zítřek přinese zradu a krev…... celý text
Přidat komentář
(SPOILER)
Tak tohle se mi zase fakt líbilo! Upíři a Vlkodlaci, vysvětlení vzniku Veroniky...
Klidně bych si dal i další pokračování...
Dříve, v dřevních dobách jsem Kotletu opravdu vyhledával, ale po sérii Legie už fakticky nemusím, to je nebetyčná blbost. Vzhledem k tomu, že jsem momentálně neměl žádnou knihu k snědku, jsem se překonal a zkousnul i tuto knihu a mohu říci, že zas až tak špatné to nebylo, možná se začtu do pokračování.
Úplně zbytečně nízké hodnocení vlků. Prosím vás, vy nemůžete začít číst Stalingrad nebo Vlky, aniž by jste si přečetli/poslechli původní trilogii bratrstva krve: hustej nářez, fakt hustej nářez a mega hustej nářez. Protože bez znalostí postav a příběhu vám tyhle dvě knížky vůbec nic nedají a bude to pro vás nuda. Stalingrad a Vlci je takový doplněk k původní trilogii. Takže potenciální čtenáře nebo posluchače odkazuji nejdříve na původní trilogii, jinak tyhle dvě knížky ani vůbec nenačítejte, bude to pro vás pak strašná nuda. Díky
(SPOILER)
Po Bratrstvu krve a Stalingradu člověk tak nějak tuší pointu Vlků - že vztah mezi Radegastem a Verou, tedy Gerhardem a Veronikou je mnohem hlubší, než se původně zdálo. Gerhard je jejím Otcem. Kniha dost vysvětluje i Veroničinu pozici a moc ve Slovenském klanu. Bylo super si konečně přečíst něco víc i o lykanech, kteří byli v Bratstvu zmíněni jen okrajově. Taky jsem si užila Gerhardovu emotivnější stránku, takovou, kterou jsme začínali vidět ke konci Bratrstva.
Poznámka pod carou: pojmenovat jednoho z lykanů Sukra byla podpásovka... vždyť já tam pořád viděla vytáhlýho zelenýho mužíčka z Legie... :D
Po dlouhé době jsem sáhla po nějakém českém počinu a asi jsem si vybrala špatnou knihu. Od Kotlety jsem do teď nic nečetla a chtěla jsem začít s nějakou jeho sérií, ale tohle byla špatná volba. Vůbec mi to nesedlo, příběh mě nebavil, postavy mi byly lhostejné. Nevím, jestli budu chtít číst další knihy. Možná s odstupem času.
Rozhodl jsem se Bratrstvo krve číst chronologicky a nikoliv dle vydání a tohle je tedy první kniha série, se kterou jsem měl tu čest.
Vlci pro mě byli mírným zklamáním, asi jsem od Kotlety čekal mimo jiné více jadrných a satirických průpovídek hlavních postav. Ke kladům knihy patří hodně akce a tak akorát krve. Upíři a vlkodlaci. Ke slabším stránkám řadím zbytečný přebytek samoúčelného sexu, mělký děj a postavy, se kterými jsem se nestihl za tak krátkou knihu sžít. Propouštím, že poslední výtka by mohla být neutralizována, pokud bych měl za sebou hlavní trilogii. Celkově dávám průměrné hodnocení a Bratrstvo krve zatím nezatracuji. Ale nemohu zastírat, že Vlci mě příliš neuchvátili.
Tohle byla první kniha ze série Bratrstva krve, která se mi dostala do ruky a líbila se mi natolik, že si musím přečíst i další díly. Doporučuji všem a já jdu na další knihu.
Vše už bylo asi řečeno
Je to kniha, která doplní informace o počátku slovanského klanu a Veronice.
Jsem rád že se něco dozvíme o vlkodlacich.
Ale nebyl tu bezzemek, tudíž žádné hlášky a ty chyběly.
Sérii jsem ještě nečetla. Šarvátky mezi upíry a vlkodlaky mě většinou nebaví. Ale... no, nebudu pinda a dám tomu šanci, řekla jsem si a tak i učinila.
Příběh je fajn. Upíři lidi berou jako jídlo a možnost rozšíření svých počtů, což se může v nekonečných bojích hodit. Vlkodlaci s lidmi jen souloží a pak je žerou. A teď si to spočítejte. Kdo má asi větší šanci, hm? Tedy... já jen hádám. Novela neodhaluje možnost zplození vlkodlaka, kdežto vznik upíra jo...
"Nikdo neocení nesmrtelnost a věčné mládí jako muž, jenž už vidí na druhý břeh a každý den cítí jeho přibližující se přítomnost"
Je to len slabý odvar Hustého nárezu. Príbeh je viac vážny a humor ide bokom. Príbeh sa odohráva dávno pred Stalingradom a ešte dávnejšie pred celou trilógiou. Vystupuje tu starý známy Gerhard, no že by sme sa dozvedelí niečo viac o tejto postave, to zďaleka nie. Určite by som to neodporúčal ako prvotinu autora.
Tohle je takový rozjezd.... je to hodně pomalý rozjezd, ale jak to nabere rychlost, tak už je to celkem zábava... samozřejmě na další díly Bratrstva krve to nemá..... ale aspoň se dozvíme jak to celé začalo...
Po přečtení knihy chápu lidi, kteří chtěli s Kotletou začít, protože slyšeli od jiných chválu a nesedlo jim to zrovna u této knihy. Knihou s tímto autorem zkrátka začít nejde z toho důvodu, že je to vyloženě doplněk k hlavním třem knihám. Při představě, že bych knihu četl bez znalosti hlavní dějové linky bych z ní neměl prakticky nic ( a to jsem původně právě touto chtěl začít kvůli chronologii).
Jako doplnění děje a historie postav je to skvělé a dobře se to čte, ale zrovna tady bych si dokázal představit i 100 stran knihy navíc (upíři Říma jsou pro mne například skvělé téma). Někdo níže knihu pojmenoval jako "brožurka" a ono to vlastně i docela sedí.
Dost často se v tomto opakuji, ale opět bych rád zmínil, že pokud se někdo do Kotlety pustí, musí počítat s tím, že čte odpočinkovou literaturu a hlavně literaturu se sexem, násilím a krví.... po čtení do recenze hodit jak je to nehorázné mi přijde jako neadekvátní reakce nebo absolutní nepochopení toho do jaké literatury se pouštím. Zároveň ale chápu, proč se některým lidem Kotletův styl psaní nelíbí nebo jim nesedí a to je přece v naprostém pořádku. Každý přece čte knihy podle toho jaké má rád a pokud zkusím něco nového a zjistím, že to není pro mě... důležité je, že to člověk zkusil a zjistil, že ho tahle literatura nebaví, no ne :-) ?
Gerhard a Vera .... v tomto ohledu byla kniha skvělá a jsem rád, že postavy dostaly svůj vlastní prostor.
Musím uznat, že tohle pro mne bylo od pana Kotlety první větší zklamání. Gerharda jsem si, jako snad všichni ostatní, v Bratrstvu krve zamilovala a na jeho příběh, zasazený ještě k tomu do mého oblíbeného historického období, se neskutečně těšila, ale bohužel... Ocenit musím nápad s upíry a lycany, vykreslení doby i akční scény, plus snaha s Verou (kdo četl, pochopí), to je ale bohužel tak nějak vše. Akce nebylo tolik, kolik bych čekala, z příběhu se rozhodně dalo vycucat víc, Gerhard mi tu místo drsného válečníka většinu času připadal jako zamilovaný mazlík, což mi k němu ale vůůůůůbec nesedlo a kam se sakra poděl Kotletův pověstný humor? Za mě tahle novela tedy bohužel ně, velká škoda a promarněný potenciál...
Není čas ztrácet čas s knihami když jsou celou 1/3 nudný jak čtení jízdního řádu.
Tohle byla první kniha ze série Bratrstvo krve, která se mi dostala pod ruku s nadchla mě natolik, že si musím přečíst i další díly. Líbí se mi styl psaní- autor se s ničím nemaže, ale zároveň dokáže navodit atmosféru. Kniha nemá žádné hluché místo, takže se četla jedním dechem. Doporučuji.
Na knížku jsem se těšila, protože Gerhard byla moje oblíbená postava. Ale bohužel musím říct, že jsem byla spíše zklamaná, příběh byl takový nemastný neslaný, stejně tak i postavy. Pořád jsem očekávala že se dostaví nějaký wow efekt, který se bohužel nekonal.
Jsem extrémně zklamaná z faktu, že se dostává právě Kotletovi tolik pozornosti a čtenářských ovací. Tohle je 3. kniha od něj, kterou jsem přečetla a on jede své knihy stále podle stejného mustru - sexuální zneužívání (ne sex, ale rovnou jeho deviace), násilí (které je místy až zbytečné, čtenář už dávno pochopil, jaká je situaca) a rádoby hrdinné činy vs. všeobecné zlo. Tady je jen vždy v jiném kabátku.
Autor umí skládát věty tak, aby se kniha dobře četla, ale samotný vývoj příběhu, budování světa nebo zajímaví hrdinové. Tak to kompletně chybí. Vlci začali nechutně. Říkám si, překonám to, bude za tím vyšší cíl. No jen to nějak dál nikam nevede. Působí to celé ploše. Postavy, svět i děj.
Mrzí mě, že nesdílím nadšení. Naopak na mě Kotleta působí dojmem, že je kolem něj vytvořený kult a každý, kdo chce vstoupit, tak nesmí vyjádřit nesouhlas nad tím hnusem okolo každého příběhu. Ženy mají vždy mizerné postavení a žádné knižní postavě to nepřijde divné. Autorova zvláštní osobnost/názory se promítají do každé jeho knihy a já asi nemůžu najít ten důvod jeho popularity.
Nemohu doporučit. Ale zatím to nevzdávám.
(SPOILER)
Jednohubka na dva, tři večery, která i když je opravdu velmi krátká, daleko předhání Stalingrad a frčí od začátku do konce v solidním tempu téměř bez chvilky oddechu.
Gerharda/Radegasta si tady prostě musíte oblíbit a celkově si u mě zlepšuje reputaci, i když ji nijak špatnou vyloženě neměl. Jen mi prostě asi víc přirostl.
Ohledně Veroniky mi vše začalo být jasné už docela brzo a vyloženě jsem se pousmál, když mi to na konci opravdu bylo potvrzeno :)
Období keltů, slovanů a prostě obecně tohle období mám moc rád a o to víc jsem si tuhle "knížečku" užíval.
Škoda, že tímhle všechno okolo Bratrstva krve končí (ne, Stalingrad fakt nepočítám).
Ale třeba někdy... No, necháme to osudu a Frantovi :)
Podle mě bez debat to nejlepší, co jsem od Kotlety zatím četl. Konečně je to slušně napsané a rozumně vymyšlené. Postavy nejsou jen tupci přesunující se za další bezduchou řežbou, ale skutečné jednající bytosti. Podle mě Kyšovi sedí mnohem víc psaní v er-formě. Dokáže se tak oprostit od zbytečného rozumování postav a neposunuje děj jen na základě jejich činnosti. A dokáže se trochu lépe zaměřit i na popis situace a prostředí. Za mě velmi dobře zvládnutý popis upíří společnosti, přestože kdyby to tak bylo ve skutečnosti, do dnešních časů by zbylo mnohem víc pověstí, než těch pár temných zkazek... Upíři se totiž chovají trochu jako sloni v porcelánu. Také ubylo popisů sexuálních aktivit (úmyslně to říkám takto šroubovaně), které jsem díky němu zjistil, že ve sci-fi a fantasy nepotřebuju. A ani tu nejsou tak hloupě a zbytečně sprostí. Nedokážu si vlastně vzpomenout, na co bych si stěžoval...
Autorovy další knížky
| 2016 |  Spad |
| 2014 |  Příliš dlouhá swingers party |
| 2010 | Hustej nářez |
| 2017 | Poločas rozpadu |
| 2020 | Operace Thümmel |
Moje první kniha od Kotlety. Laickým pohledem mohu říci, že kromě zabíjení (nebo aspoň mrzačení) a sexu tu nic tak extra není. A samoobnovovací upíří schopnosti jsou nefér vůči ostatním. Ale ještě něco si přečtu.