Bratrstvo run
Michael Peinkofer
https://www.databazeknih.cz/img/books/26_/266450/bmid_bratrstvo-run-266450.jpg
4
106
106
Bratrstvo run série
1. díl >
Poté co spolupracovník spisovatele Waltra Scotta narazí v klášterní knihovně na záhadnou část starého rukopisu napsaného runami a krátce nato je nalezen mrtev, začnou se dít velmi znepokojivé události. Úmyslně založený požár v knihovně, vražda Scottova mentora, jenž mu prozradil existenci tajné sekty navazující na tradice „zlých“ druidů, i několik pokusů připravit o život jeho samotného utvrdí sira Waltra v rozhodnutí pustit se do pátrání na vlastní pěst. Narazí však na neproniknutelnou hradbu mlčení. Pokračování pod názvem Odkaz run.... celý text
Literatura světová Thrillery Historické romány
Vydáno: 2015 , Knižní klubOriginální název:
Die Bruderschaft der Runen, 2004
více info...
Přidat komentář
Čekal jsem dobrodružný napínavý příběh s nádechem tajemna a… možná jsem ho i dostal. Ale podaný tak nešikovně a nebojím se říct i hloupě napsaný, že jsem se do toho prostě nemohl začíst. Popisy situací se snaží vypadat tak dramaticky, až je to mnohdy komické. Příkladem budiž scéna, kdy hlavní postava náhodně vyslechne útržkovitý rozhovor dvou osob ve vedlejší místnosti. Kdyby autor nechal ten rozhovor bez dalšího komentáře, vzbudil by ve čtenáři mnohem víc napětí a zvědavosti. On ale prostřednictvím úvah oné hlavní postavy polopatisticky vysvětluje a rozpitvává, co všechno mohou odposlechnuté informace znamenat, čímž celou situaci zcela „zabil“. Navíc postava Quentina je vylíčena jako malé vyplašené dítě, jímž přes veškerou snahu popsat během příběhu jeho zrání, mně připadá i na samotném konci. Občas je fakt na facku. Při celkovém pohledu na příběh jako takový se jedná o snůšku nejrůznějších klišé pospojovaný v nějaký příběh: temná sekta, ztracený artefakt moci, kráska v nebezpečí a její hrdinský ochránce… Zkrátka kdyby mně bylo asi tak deset let, tak bych příběh pravděpodobně hltal, pro starší čtenáře bohužel nemůžu doporučit.
Celkem natahla kniha, a všechny žánry dohromady. Myslela jsem ze to bude napinavejsi a těsnější
Problém Bratrstva run je, že se Michael Peinkofer na takřka šesti set stránkách nedokáže rozhodnout, zda bude psát okultní detektivku, historický román či červenou harlekýnku. A proto žánry průběžně míchá a výsledkem je neslaný, nemastný děj, jenž má tendence opakovaně stagnovat, aby v závěru čirou náhodou vyvrcholil. Autor přitom děj schválně zdržuje, nesmyslně kombinuje a posouvá jen v okamžiku, kdy sám uzná za vhodné, že už by se také mohlo něco dít. Skutky jednotlivých aktérů tak postrádají logiku, nebo rovnou i význam, přičemž jejich charakterové rozdělení lze rozdělit na podlou anglickou smetánku a chrabrou skotskou spodinu. Přitom jak se to bere vážně, člověk by se vší té bodrosti a patosu s radostí zasmál, což asi nebyl původní záměr.
Trochu zklamání přinesl i fakt, že postava Waltera Scotta nemá pro zápletku význam. Jeho post mohl odehrát kdokoliv. Navíc se toho o něm ani jeho díle nic zajímavého nedozvíme, nepočítám-li zidealizovanou představu bojovníka za Světlou stranu Síly.
Poměrně dobrá kniha. Postupně se tam odhaluje spiknutí tajemného společenství, což mám rád. Kniha se dá dobře číst, je tam trocha napětí i děj má dobrý spád (ani jedno není přehnané). Mám jen dvě připomínky: 1) Byla tam dost zbytečná druhá dějová linie ze 14. století. K ději a vyšetřování nijak neprospěla. Vše se dalo shnout v pár řádcích, např. to Waltrovi a jeho synovci mohl vysvětli ten opat. 2) Konec byl tradiční filmový. Kladní hrdinové našli hledaný předmět, byl jim sebrán záporáky hned po nalezení a nakonec se zázračně zachránili.
Na sladké řeči typu mylady sem, mylady tam jsem chuť neměla. Navic se tam připletl W. Scott rádoby jako Sherlock Holmes, opravdu ne....
Prvních 300 stránek jsem četl jako šnek - nechtěl jsem knížku odkládat, protože jsem doufal, že autor využije 573 stran a předloží něco, co mě pohltí. Konec děje byl zajímavý, ale z celé knihy bylo nejčtivější poděkování.
Právě jsem dočetl. Na začátku jsem byl trochu rozpačitý, ale po příjezdu Mary na Rutheven už to začalo být zajímavější. Kniha je trochu rozvláčná, ale to už historické romány bývají. :-)
Napínavá kniha, mě osobně se velmi líbila, na rozdíl od jejího pokračování, to už tak skvělé není
Záložka zněla velmi zajímavě, ale samotná kniha nakonec nebyla nic moc.I to se někdy stává, bohužel.
Čtyři hvězdičky jsou za čistě subjektivní dojem a protože mám ráda tajné spolky, objektivně je kniha horší a ten, kdo ji pustil do tisku, byl tak trochu negramot, vzhledem k tomu,že tak na každé páté stránce byla chyba...
Nesporně napínavé čtení, i když poněkud rozvláčné. Zajímavý nápad učinit hlavní postavou románu skutečného romanopisce, střídání a prolínání časových rovin, trocha mystiky, romantika a předvídatelné vyústění příběhu. Dost nevydařený překlad, například když jedna z hlavních postav ve vypjatém patetickém dialogu prohlásí, že „všechno jde šejdrem“, a podobných perel je zde několik.
Zajímavá kniha,kdy hlavním hrdinou je známý spisovatel Walter Scott.Knihu jsem hltala jedním dechem a nemohla jsem se dočkat konce.
První čtvrtka trochu zdlouhavější, pak knížka nabrala spád a už jsem se od ní neodtrhla. Napínavá a nepředvídatelná až do konce.
Jedním slovem PERFEKTNÍ !!! Napínavé, tajemné...moc dobře se to čte. Jen prosím po přečtení nepřemýšlet, jak to ve skutečnosti vlastně bylo.
Autorovy další knížky
| 2008 |  Plamen z Faru |
| 2008 |  Návrat orků |
| 2018 | Vítr a pravda |
| 2009 | Přísaha orků |
| 2014 | Kniha z Askalonu |
Dobře jsem se u knihy bavila, dej utikal a nešlo o povrchní zamyšlení. Vidíte i nad černou magií a myšlenkami se dá vyhrát. Stačí správné načasování a správné osoby. Jen to někdy trvá i 500let. U knihy by se měl člověk zamyslet, co pro moc je ochotný udělat. Ztratit duši fakt není veselost.