Britské impérium: Cesta k modernímu světu
Niall Ferguson
https://www.databazeknih.cz/img/books/32_/321316/bmid_britske-imperium-cesta-k-modernimu--Dwa-321316.jpg
5
47
47
Ferguson líčí historii Britského impéria od 16. do 21. století. Impérium, které v době svého vrcholu ovládalo čtvrtinu světové populace, čtvrtinu zemského povrchu a téměř všechny oceány, se příznivě podepsalo na vývoji Spojených států a Kanady, Indie, Afriky, Austrálie, Nového Zélandu, východní Asie a Číny. Podle Fergusona impérium neožebračovalo národy, které se ocitly pod jeho nadvládou, ale naopak zajišťovalo jejich ekonomický blahobyt tím, že díky této nadvládě byly tyto země politicky stabilní. Idea svobody odlišovala impérium v minulosti od jeho evropských soupeřů, což se mj. projevilo během boje proti nevolnictví. Autor rovněž vyzdvihuje funkční efektivitu impéria. Například v Indii 900 civilních úředníků a 70 tisíc vojáků vládlo 250 milionům Indů. Kniha pro českého čtenáře představuje nejen možnost seznámit se s dějinami, fungováním a dědictvím Britského impéria, ale zároveň jedinečnou příležitost korigovat obsah takových zažitých pojmů, jako je kolonialismus nebo vykořisťování. Díky této knize můžeme také lépe pochopit odstup, který si Velká Británie vždy udržovala od kontinentu i Evropské unie a který nakonec vyvrcholil brexitem. Publikace je vybavena rozsáhlým obrazovým materiálem, který působivě dokresluje charakter a atmosféru impéria v té které době a zemi.... celý text
Literatura naučná Historie
Vydáno: 2016 , Dokořán , Argo , ProstorOriginální název:
Empire: How Britain Made the Modern World, 2003
více info...
Přidat komentář
Lehce a celkem zábavně vyprávěný příběh evropské země, která na základech pirátského loupení a otroctví vyrostla v nejmocnější říši světa.
Výpravná kniha o Britském impériu. Hlavní teze Nialla Fergusona je, že přes všechny zločiny, kterých se říše dopustila, by alternativní historie s jiným světovým uspořádáním byla dramaticky horší.
Kniha je krásna po grafickej a obrazovej stránke a plnokrvná po stránke obsahovej. Autor sa pritom neutápa v konkrétnostiach, skôr sleduje všeobecné trendy a zákonitosti, ktoré sa uplatnili postupne na začiatku i konci impéria, pri jeho vzostupe, kulminácii i úpadku. Tieto všeobecké deje vždy dokumentuje na podrobnejšie rozpracovaných príkladoch. Čitateľ sa tak neutopí v nepodstatných a úmorných podrobnostiach a nestratí tak zo zreteľa celkový nadhľad. Naozaj mimoriadne svieža kniha, ktorá vás nebude nudiť- a to ani v prípade, že nie ste zrovna odborníkom na britské imperiálne dejiny.
Niall Ferguson je jedným z najznámejších historikov anglofónnej časti sveta. Okrem toho, že prednáša na Harvardovej univerzite, má aj neskutočný rozprávačský talent. Jeho knihy sú písané jednoduchým štýlom, pričom po obsahovej stránke sa rozhodne nejedná o plytké práce, práve naopak. Rovnako ako v jeho predošlých dielach Civilizácia, Západ a zvyšok sveta a tiež Vzostup peňazí, možno vysledovať pomerne čistú šablónu. Prináša nie veľmi známe avšak podstatné fakty, pevne sa drží nite, obdivuhodne, avšak čisto argumentuje.
Práve skúsenosti s predošlými knihami ma v kníhkupectvách nútili siahať po tejto knihe a v konečnom dôsledku si ju aj kúpiť. Jej vyššia cena (asi kvôli kriedovému papieru) by nemala čitateľa odradiť. Kupujete si za ňu totiž poctivú historickú publikáciu.
Celý názov knihy je Britské impérium, Cesta k modernímu světu; by mohla čitateľa priviesť k presvedčeniu, že sa bude jednať o historické defilé rôznych „nudných“ udalostí jednej ríše. Ferguson zvoli pomerne svieži prístup a Britské impérium poňal na základe jeho hlavných „povahových“ čŕt.
Zrod impéria Ferguson kladie do obdobia bukanierov a pirátov. Britské kráľovstvo v úvodných etapách kolonizácia vyslovene zaostávalo za Španielskom, Portugalskom, Nizozemsko či Ruskom. Z obrovských ziskov Španielov si bolo treba niečo uštipnúť práve pirátstvom. Časy pirátstva však mali mať svoj zlatý vrchol za sebou. Nakumulované zdroje bolo možné investovať do úplne novej komodity – cukrovej trstiny. Práve cukor sa stal prvou v rade spotrebných komodít z Nového sveta, ktoré bolo možné s pomerne veľkým ziskom predať. K nej sa pridávali ďalšie, ako káva či investičná rastlina Severnej Ameriky – tabak, neskôr ázijské korenie a pod.. Dovoz týchto a ďalších komodít bol tak veľký, ži si Veľká Británia mohla dovoľovať reexport týchto surovín do zvyšku známeho sveta. Do tohto obchodného ruchu sa neskôr pridala aj tkáčska revolúcia. Všetky tieto „jednoduché“ obchodné praktiky však začali dosahovať svoje limity a to najmä v podobe schopnosti investorov podujímať sa do nákladných a pomerne nebezpečných podujatí. V tomto bode sa Angličania nechali inšpirovať nizozemským vynálezom – obchodné spoločnosti. Britská Východoindická spoločnosť sa stala synonymom pre novoveké akciovky. A práve niekde tu možno vysledovať úplne nový symbiotický vzťah štátnej moci a kapitalizmu. Prvotný predvoj Britského impéria tvorili jednotlivci, ktorý na vlastnú päsť otvárali nové pobočky v zahraničí. Preberali na seba riziko a aj zisk – risk. Ak to bolo možné do obchodov sa zapájali väčšie spoločnosti ako napríklad britská Východoindická spoločnosť a aby bol zabezpečený nerušený obchod na všetko dohliadala koruna.
Ďalším veľkým fenoménom Britského Impéria bolo vysťahovalectvo. Podľa Fergusona žiadna iná krajina nenažila taký nevídaný vysťahovalecký boom ako kráľovstvo. Avšak ani toto vysťahovalectvo obrovskej pracovnej sily nestačilo na pokrytie potrieb nového sveta obchodu. Práve nedostatok pracovnej sily podnietil ďalší fenomén – otroctvo. Avšak otroctvo, nemožno považovať za základný rys Impéria, samotný britský občania boli proti otroctvu a podľa všetkého bolo otroctvo zrušené, nie pre to, že by nebolo ziskové, ale pre to že došlo k zmene spoločenskej nálady v impériu. „Zrodil sa úplne nový typ politiky, a to politika nátlakových skupín. Vďaka práci nadšených aktivistov vyzbrojených len perom, papierom a morálnym rozhorčením sa Británia postavila proti otroctvu. Ešte pozoruhodnejšia je skutočnosť, že obchod s otrokmi bol zrušený cez rozhodný odpor niektorých mocných záujmových skupín. Plantážnici z Karibiku mali kedysi dosť vplyvu, aby zastrašili Edmunda Burka a získali na svoju stranu Jamese Boswella. Ani obchodníkov s otrokmi z Liverpoolu nebolo dobré podceňovať. Evanjelizačná vlna však všetky zmietla z cesty....“ Práve duch misií pomohol Britskému impériu nakoľko: „Misionárske spoločnosti bolo viktoriánske neziskové spoločnosti, ktoré prinášali duchovnú a materiálnu pomoc „menej rozvinutému“ svetu“
Nesporným a nezameniteľným rysom Britského impéria bolo samopresvedčenie, že povinnosťou Britského impéria je šírenie civilizácie ako takej. Rozvoj telegrafických sietí, nové železnice, zaoceánske parníky doslova rozhýbali svet. Efektivita bola až zarážajúca. „V rozmedzí 1858 a 1947 len málokedy počet zamestnancov zmluvnej civilnej služby (v Indií) prekročil tisísovku, zatiaľ čo celkový počet obyvateľov na konci britskej vlády prekračoval 400 miliónov....Bol naozaj jeden britský zamestnanec civilnej služby schopný riadiť životy až 3 miliónov Indov na rozlohe cez 17.000 štvorcových míľ... ... Po väčšiu časť 19. storočia mala okolo 900 zamestnancov. Až v 20. storočí stúpol tento počet nad tisíc. V roku 1939 ich bolo 1384. Africká koloniálna služba do ktorej pôsobnosti patril asi tucet kolónií so zhruba 43 miliónmi obyvateľov- počítala niečo málo cez 1200 zamestnancov. Malajská civilná služba mala 220 správny úradníkov na 3,2 milióna ľudí, čo merané indickými pomermi znamenalo chronickú prezamestnanosť.“ (!) „V roku 1805 žilo v Indii iba 31.000 Britov ( z nich 22.000 slúžilo v armáde, 2.000 pôsobilo v civilnej správe a 7.000 v súkromnom sektore) V roku 1881 žilo v Indii 89.778 Britov. Do roku 1931 stúpol počet Britov v Indii na 168.000: z toho 60.000 v armáde a polícií, 4000 v civilnej službe a 60.000 v súkromnom sektore“
Ešte úchvatnejšie čísla sa týkajú investícií. „Do roku 1914 dosahovala hrubá nominálne hodnota britského kapitálu investovaného v cudzine hodnotu 3,8 mld. libier, čo predstavovalo podiel medzi 2/5 a ½ všetkých zahraničných aktív. Bola to čiastka viac než dvojnásobne prevyšujúca francúzske zámorské investície a viac než tri krát investície nemecké. Žiadna iná veľká ekonomika predtým ani potom nemala tak veľký podiel svojich aktív v cudzine. V rozmedzí 1870-1913 predstavovali kapitálové toky v priemeru okolo 4,5% HDP ... viac na http://oprave.blogspot.com/
Trochu rozvláčnější než kniha West and the Rest od stejného autora, přesto velice zajímavá a obsáhlá historie britského impéria od jeho rozmachu, přes zlatý věk až po jeho postupný úpadek po druhé světové válce.
Nádherná, brilantní kniha, plná obrazů a pohledů do minulosti, doslova. České vydání z roku 2016 je na kvalitním, křídovém papíře o vysoké gramáži. Stránky jsou plné obrazů koloniálního stylu, později též fotografií, nechybí samozřejmě ani mapy. To vše dohromady umocňuje atmosféru britského impéria. Mnohými dnes zatracováno, nenáviděno, spolu s dalšími koloniálními mocnostmi, přesto autor pomocí řady argumentů ukazuje, že západ a kolonialismus nebyl jen o útisku a násilném podrobení původních obyvatel. Naopak, položil základy modernímu světu. Argumenty můžete akceptovat, nebo taky ne, objektivní pohled na dnes kontroverzní minulost (podobně též Civilizace od téhož autora), bez, v současnosti tolik mezi akademiky oblíbeného, sebemrskačství za „hříchy“ předků, však autorovi v žádném případě upřít nelze. Svěží text plyne bez zbytečných zádrhelů, překladu, myslím, též není co vytknout. Kniha čtenáře provede dějinami impéria od jeho počátků, od soupeření s dalšími evropskými koloniálními konkurenty v různých částech světa, přes správu impéria v jeho vrcholné formě, po jeho rozpad po druhé sv. válce a s tím související zánik a politické změny. Knize by možná opravdu slušel o kousek větší formát, přesto si jednoznačně zaslouží místo v knihovně každého nadšence do historie.
Cenná kniha pro zájemce o historii nejen Británie. Jak již ostatní komentovali, čtenář se dozvídá mnoho zajímavých faktů a souvislostí, které mu (možná) zatím unikaly. Výborné provedení má jen drobný nedostatek - malá písmenka. A ještě jedna připomínka: občas Ferguson trochu moc skáče v ději, kdy by bylo vhodnější jít ještě více do detailů (alespoň pro průměrně znalého čtenáře, který není v historii příliš zběhlý). 75%, 26.12.2017.
Spolu s Civilizací jedna z nejlepších knih od N. Fergusona.
Až nezvykle bohatá fotodokumentace na knihu o historii,skoro jako v encyklopedii což lze jenom pochválit.
Kniha je rozdělena do šesti kapitol od předpokladů a vzniku impéria až do jeho rozkladu začátkem dvacátého století.
Autor často odbočuje a cituje knihy které nemám šanci nikdy přečíst,nicméně hlavně první půlka knihy se čte dobře,prakticky každý den jsem objevil nějaké nové vztahy a souvislosti o kterých jsem předtím nevěděl...
Je to kniha která slouží jako pojivo mezi neutříděnými vědomostmi nasbíranými ve škole v hodinách dějepisu,podává mnohé vysvětlení proč,co a jak se stalo zejména v historii 19 a 20 století,v impériu,které bylo co do počtu čtverečních kilometrů největší říší jaká kdy v dějinách existovala a ovlivňovalo politiku v celém světě.
Mám několik let rozečteno. Z toho, co jsem mohl poznat se jedná o jedno z nejlepších Fergusonových děl. Navíc v češtině Britské impérium vyšlo v nádherném vydání. Nemělo by chybět v knihovně nikoho, kdo se zajímá o moderní dějiny.
Autorovy další knížky
| 2015 |  Civilizace |
| 2016 | Britské impérium: Cesta k modernímu světu |
| 2011 | Vzestup peněz |
| 2019 |  Věž a náměstí |
| 2003 | Nešťastná válka |
Kdo chce pochopit dnešní uspořádání světa, tak je povinnost mít tuto knihu doma, neboť zjistíme, že britské impérium hrálo v historii mnohem větší roli, než bychom si mysleli.
Doporučuji!