Věž a náměstí přehled

04.08.2022

Pořádný nářez historie - z hlediska budování a fungování mocenských sítí (politických, finančních, obchodních, zájmových, rodinných...) - od prvních objevitelských cest, tedy především za poslední půltisíciletí. Odhalení zcestných konspiračních teorií (ilumináti) a připomenutí platnosti konspirací ve zrůdných moderních režimech (mj. neuvěřitelně rychlý rozmach bolševizmu).
Sto stran příloh: poznámek, zdrojů...

30.05.2022

Sítě kam se podíváš. Vše, co se děje, je jimi ovlivněno. Tu více, tu méně, ale nikdo jim neunikne.
Další skvělá kniha pana Fergusona se zabývá vlivem sítí na fungování lidské společnosti, její vývoj, organizaci, vzestupy a pády. Prostě vztahy mezi pomyslnou věží a náměstím. Sítě nakonec nejspíše budou mít na svědomí i zánik naší "civilizace".
Čtení jeho knih je zábavné a současně nutí hodně k přemýšlení nad jeho propracovanými argumenty.
Budu tuto knihu vstřebávat ještě nějaký čas. Spolu s další jeho knihou "Civilizace", kterou jsem četl nedávno, tvoří poměrně ucelený pohled na vývoj lidstva a především na naši moderní společnost s velmi zajímavými analogiemi z historie. Třeba ona, v předchozím komentáři zmiňovaná, analogie současného období, charakterizovaného zásadní změnou v distribuci informací ve společnosti, svou revolučností a nepředvídatelností způsobených společenských otřesů srovnatelná s dopadem objevu knihtisku. Tohle srovnání jsem zaregistroval již jinde a dává mi smysl, bohužel včetně pravděpodobně neradostných vyhlídek budoucnosti.

Nikdo tomu neuteče:
"Žijeme ve světě propojeném sítěmi - nebo nám to alespoň někdo neustále tvrdí. Slovo „síť" (nebo anglické network) a od něj odvozená slovesa, jejichž užívání bylo až do sklonku 19. století spíše řídké, jsou nyní užívána až příliš. Pro ctižádostivého mladého adepta korporátní kariéry vždycky stojí za to jít ještě na jeden večírek, ať už je jakkoli pozdě, jen kvůli networkingu. Chtělo by se jít spát, ale strach ze zmeškání něčeho důležitého je mučivý. Na druhé straně pro nespokojeného starého outsidera má to slovo jiné konotace. Vzrůstá podezření, že svět ovládají mocné a nedostupné sítě: banky, establishment, systém, Židé, svobodní zednář, ilumináti. Téměř vše, co bylo kdy napsáno v tomto tónu, jsou nesmysly.
Zdá se však nepravděpodobné, že by konspirační teorie byly natolik trvanlivé, kdyby takové sítě neexistovaly vůbec. S teoretiky konspirace je ta potíž, že podobně jako ukřivdění outsideři bez výjimky špatně chápou a popisují způsoby, jak sítě fungují. Obzvláště mají tendenci se domnívat, že elitářské sítě skrytě a snadno ovládají formální mocenské struktury. Můj výzkum - stejně jako moje osobní zkušenost - prozrazují, že tomu tak není.

Dobrý sluha, zlý pán...:
"...sítě mají schopnost produkovat a rozšiřovat zlé myšlenky stejně jako ty dobré. V případech sociální epidemie nebo „lavinovitého šíření“ myšlenek dokážou sítě siřit paniku stejně pohotově, jako umějí předávat kolektivní poznání - lačnost po upalování čarodějnic se rozšiřuje stejně snadno jako neškodná posedlost fotografiemi koťat."

Stalinská "síťová paranoia" samozřejmě nemůže chybět:
"Na vrcholu stalinského teroru znamenalo „veřejné blaho" naprostou nejistotu v soukromí. Bezpečně se nemohl cítit doslova nikdo, a nejméně ze všech ti, kdo stáli v čele NKVD. Genrich Jagoda byl v roce 1938 zastřelen coby trockista; jeho nástupce Nikolaje Ježova zastřelili v roce 1940 jako britského špiona; Lavrentij Berija byl zastřelen krátce po Stalinově smrti. Lidé, kteří tento život na „mušce" přežili, nebyli nutně všichni konformní s režimem. Měli prostě jen štěstí. Mezi zatčenými bylo i 53 členů Leningradského spolku hluchoněmých. Obvinění, které bylo vůči této údajně „fašistické organizaci" vzneseno, spočívalo v tom, že ve spolčení s německou tajnou službou chtěli při vojenské přehlídce na výroční den revoluce na Rudém náměstí v Moskvě zaútočit na Stalina a další členy politbyra podomácku vyrobenou bombou. 34 z nich bylo zastřelen, zbytek dostal desetileté i delší tresty v táborech. Ve skutečnosti se stalo jen to, že předseda spolku udal některé členy za to, že v příměstských vlacích prodávají cetky, aby si vydělali na živobytí. Udání vedlo k tomu, že se do věci vložila NKVD. Z údajného spiknutí byl vzápětí obviněn i sám předseda - a byl zastřelen. O rok později NKVD usoudila, že původní vyšetřování vzbuzuje podezření, a zatčeni byli i místní policisté."