Brněnské metro
Bogdan Trojak
Bogdan Trojak byl až dosud jedním z čelných představitelů básnické generace 90. let. Získal řadu literárních ocenění, ale právě když se ocitl na vrcholu tvůrčích sil, odjel do vesnice Bořetice pěstovat víno. Teď se však ukázalo, že v ústraní také prověřoval na první pohled fantaskní teorii: Je v Brně metro? Ano, tajně, již od roku 1996... Jeho povídkový cyklus přináší svérázné příběhy z prostředí brněnské básnické „bohémy“ 90. let. Trojakovo alter ego — poeta Kojál — zažívá nejrůznější bizarní příhody s kumpány z hospod a brněnského podzemí, ale i umělecké smetánky. A i když jsou některé historky stěží uvěřitelné, víme, že skutečná realita byla mnohem horší.... celý text
Přidat komentář
Brněnský koktejl s příchutí slezských Beskyd, zelené a pajzlů, kde se slézají nasávající intelektuálové. Je to surrealistické a potrhlé a nutno dodat, že ten, kdo nezná trochu místních reálií, nepozná v Odillovi Petra Stančíka a neví o posedlosti Pluháčka=Reinera Blatným (o dalších lahůdkách nemluvě), si patrně knihu tolik neužije. Pro umělecky založené milovníky brněnského bizáru je to ovšem ideál.
Příběh dosti volně pojatý, téměř lyrický, rozhodně recesistický, v podání Arnoštka Goldflamů snad i kouzelný.
Je potřeba znát básníky z okruhu nakladatelství Host? Zřejmě ano.
Budete se bez této znalosti nudit? Zřejmě ne.
Brněnské metro rozhodně není lehká četba, kapitoly jsou mezi sebou propojeny lehce, souvislosti musíte aktivně hledat. A opravdu je musíte hledat, protože kniha nepřináší pouze příběhy z podzemí, ale i tajemnou zápletku.
Autorovy další knížky
| 2020 |  Safíroví ledňáčci a Glutaman |
| 2006 |  Brněnské metro |
| 1998 | Pan Twardowski |
| 2004 | Strýc Kaich se žení |
| 2001 | Jezernice |
Posloucháno jako rozhlasový pořad s hlavním čtenářem Arnoštem Goldflamem, občas se mihne zvukový efekt nebo ženský hlas Terezy Bebarové čtoucí poznámky a některé pasáže a Jarmily Černocké, jakožto hlasatelky metra.
(G)host útočí! Pábení a jazyková vytříbenost knihy koresponduje s naturelem pana Goldflama. Z kongeniálního spojení vyšla opravdu zábavná a přiměřeně ujetá kniha (rozhlasová hra) o Brně, přilehlých luzích a hájích (Slezsko, Beskydy, Bítov) a brněnském převážně podzemním veletoku Ponávce. Snad jen stále stejný a poněkud dlouhý úvod jednotlivých kapitol s hlášením brněnského metra mne rušil, ale není to e-kniha, ale pořad na pokračování, tak se znělce nemohu divit.
Nečekejte v podstatě žádnou dějovou kostru. Je tam, ale ukáže se až v posledních kapitolách a přivede příběh do jakého-takého konce. Klidně bych se bez něj obešel a jen si užíval mazlení se slovy a větami, popis tu absurdních, tu komických a tu smutných peripetií postav a postaviček částečně smyšleného a částečně reálného panteonu brněnských básníků a lidí od umění 90. let. Přestože jsem v těch časech byl gymnaziální student právě v Brně, neznal jsem téměř žádné jméno ani událost (i když zatmění Slunce 1999 si pamatuji). A vůbec mi to nevadilo. Ti, kdo jsou znalí, si knihu užijí o to více, protože do mnohých scén, které mne jen rozesmály, si dosadí reálné lidi a budou se za břicha popadat. Odlehčená, ale kultivovaná zábava.
PS: Použito v noci ze 17. na 18. 9. 2021 jako životabudič na 100kilometrové 24hodinovce "Z Brna do Brna" a musím říct, že mi pomohlo přenést se přes únavu, bolest těla a nevyspání. Všem aktérům i autorovi patří velký dík!
PS 2: Občas jsem musel vyhledat slova, která jsem neznal (eremický, chiromant, ...). Cítím se velmi obohacen.
PS 3: Díky za skvělou erotickou až pornografickou scénu! Vkusně, přitom rajcovně napsáno. To rozhodně každý neumí!