Brouk Pytlík
Ondřej Sekora
Všechno vím, všechno znám! Kniha ze zlatého fondu dětské literatury od autora Ferdy mravence, ve které se brouk Pytlík stává hlavním hrdinou a rozesměje i ty nejmenší posluchače. Kultovní kniha české dětské literatury s hlavním hrdinou v podobě dobrosrdečné, aktivní, popletené a tvůrčí broučí osobnosti, která s oblibou říká: „všechno vím, všechno znám“. Věrný přítel Ferdy mravence se vyznačuje pozoruhodnou nešikovností a jeho veselé příhody ro-zesmívají čtenáře již několik generací. Pytlík je přeborník v poučování a díky němu děti na-hlédnou i do života v přírodě a světa brouků. Mezi jinými směšnými kousky se dozvíte, jak Pytlík vyháněl strašidla, proč třikrát snídal, jak dělal provazolezce, zakládal malířskou školu, nebo jak se učil dělat pavučinu.... celý text
Literatura česká Pro děti a mládež Pohádky a bajky
Vydáno: 2022 , TympanumInterpreti: Jaromír Meduna
více info...
Přidat komentář
Brouk Pytlík... Vzpomínám si na něj dobře z knihy s Ferdou Mravencem, ale jinak jsem tuto samostatnou knihu o něm ještě nikdy nečetla. Až nyní se mi dostala do rukou její audioverze bravurně načtená Jaromírem Medunou. Jednotlivé příhody podrobněji popisovat nebudu, ale jsou opravdu zábavné a někdy dokonce i tak trochu dobrodružné. Brouk Pytlík mi nikdy dříve sympatický nebyl a také zde se nechová zrovna příkladně ;-). Ale ve svém okolí je - světe div se! :-) - docela oblíbený. Každopádně se jedná o milou knihu, která si plným právem vysoké hodnocení zaslouží. A já se k němu moc ráda připojuji, přestože už dávno nejsem ve věku dětí, kterým je určená...
Synovi se kniha moc líbila jen pořád čekal kdy v knize konečně už bude ten Ferda Mravenec. Nedočkal se, ale řekl mi že knihu příště zase přečteme :-).
Brouk Pytlík opět sklízel velké ovace, vnoučata si hrdiny této knihy zamilovali. Zkusíme další knihu od pana Sekory a uvidíme jak budou reagovat. Musím přiznat že mě čtení taky hodně bavilo, k tomu ty nádherné ilustrace no prostě paráda.
Můj favorit brouk Pytlík není, ale malé se jeho příběhy líbily. Mně to přišlo takové dost opakující se a tak trochu o ničem, ale dvouletá dcera vždy přišla, že chce číst Pytlíka. A ilustrace jsou na jedničku.
Docela lituji, že mě tahle kniha v dětskví minula. Z knih, které jsem od autora přečetl (Ferda Mravenec, Mravenci se nedají) je tato nejucelenější, nerozpadá se na jednotlivé epizody a taky je suverénně nejvtipnější. "Pak se posadil na vršek větvičky a čekal, až se začne dělat pavučina. Něco se v něm skutečně dělo... Nakonec se to v něm začalo s úžasnou silou všechno trhat , válet, myslil, že se rozsype. "Teď, teď jdou nitě" zasténal, rozpřáhl se do vzduchu a skočil..." Geniální je rovněž scéna pohřbu jak vystřižená z filmu nové vlny 60. let.
Fakt jsem se pobavila a navíc jsme poznali další broučky. Nejvíc nás nadchla asi koktavá krtonožka. A já jsem si z knihy mimo jiné odnesla i to, jak pavouk dělá svou pavučinu. Trochu jsem se obávala, že druhá část knihy o malířských trampotách bude nudnější, ale nebyla:-) Pytlíkovo výukové metody jsou úžasné. A děti se nejvíc řehtaly u scény, jak Pytlík zastrkuje motýla zpět do kukly:-D Potěšilo nás, že byl v knize i roháč. Toho děti moc dobře znají, protože je často vídají u babičky na zahradě. Ale trochu nás zklamalo, že Pytlík skoro vůbec neříkal své „Pardón, pardón“.
Jsem moc ráda, že se to v této knize hemží pouze hmyzem a ne nejrůznějšími narážkami na tehdejší dobu. Všimla jsem pouze dvou mini narážek:-)
Tak jsme po Ferdovi dočetli i Pytlíka. Kupodivu naše chlapečky nejvíce zaujaly ilustrace a brouci, které znají z přírody...Já si na Pytlíkovy příběhy pamatuju jako na strašnou srandu a velké dobrodružství, ale ono to dneska už tak úplně legace k uválení není a i ty příběhy trochu ztratily pel našeho dětství...
I tak to bylo hezké čtení a já i s trochou nostalgie dávám plný počet. Prostě - Ferda a Pytlík jsou naši a v dětských knihovničkách mají stále své místo.
Oblíbená knížka mého dětství. Krásná i vtipná, nádherné ilustrace. Samozřejmě jsem milovala i další Sekorovy knížky.
Stejně jako Ferda mravenec, ačkoliv zde se jedná o jiný hmyz, kvalita díla je opět skvělá. Jako ostatně vše od Sekory. Musí znát snad každý Čech.
Já si díky čtenářské výzvě vzpoměla na tuhle krásnou knížku z dětství. Teď jsem ji četla spolu s mými dětmi. Prostě super čtení a obrázky.
Když se někdo narodí v zábradlí v biografu, tak prostě musí být dokonalý, to jinak nejde!
Skvělá kniha, která by měla patřit k dětství každého Čecha a neměla by tedy chybět v repertoáru pohádek na dobrou noc. Pobaví se malý posluchač i dospělý předčítač, což je ideální stav.
Autorovy další knížky
1990 | Brouk Pytlík |
1978 | Kronika města Kocourkova |
2009 | Ferda Mravenec |
2004 | Knížka Ferdy Mravence |
1980 | Malované počasí |
(SPOILER) Když už jsem synům po večerech představil Ferdu Mravence, nezbylo, než to samé udělat i s Broukem Pytlíkem. Koneckonců, nakonec jsem to četl v dětství, jistě si to nepamatuju úplně přesně..
A taky že ne. Úplně jsem zapomněl, jak neskutečně drsná knížka to je! Potemník, Chroust, Potápnice a Krtonožka jdou po Pytlíkovi jak T800 po Johnu Connorovi. A narozdíl od něj uspějí a Pytlík končí v mělkém hrobě původně vyhrabaném pro zdechlého kanárka. No řekněte, nebyly ty dětské knížky dřív takové nějaké roztomilejší a vřelejší? (spoiler - podobně jako Tarantinova Nevěsta se z hrobečku dostane a odletí páchat dobro jinam)¨
Druhá část je prozměnu o malování, Pytlík, aniž by měl nějaké vzdělání, se stává lektorem výtvarných umění, to je takové docela současné, tahle část je spíš o situačním humoru vycházejícím z toho, že po motýlech se nekreslí, larvy neumí rovné čáry, některý hmyz má tak dlouhé fousy, že se nevejdou na plátno a že je legrace, když se na zajíce namaluje hlávka zelí. U mě by nepochodil, jím rád jak zelí tak zajíce. Mrtvých broučků je tam taky dost, mafie vás pošlou spát s rybami, Sekora posílá svoje postavičky do slepic. Dobře, no.