Bůh jako psychický virus
Petr Bakalář
Cílem publikace je kritická analýza tří hlavních náboženských monoteistických systémů – judaismu, křesťanství a islámu. Ti, kteří mají pro svoji víru silné důvody, by se neměli bát analýzy a kritiky. V případě věřících se však s tolerancí setkáváme jen výjimečně. Nejspíš to ukazuje na vnitřní nejistotu. (zdroj: betaknihy.cz)... celý text
Přidat komentář
Kritice se nebráním, proto jsem se s chutí pustila i do této knihy. Bohužel z autora nečíší poznání ani intelekt, jako spíše arogance a opovržení, a po přečtení této knihy nejsem o nic moudřejší. Pravdou ovšem zůstává, že by kritické otázky měly být církví zodpovídány, nikoli schovávány do pozadí, to ale nemění nic na tom, že ani tato kniha neposkytuje žádné takové vysvětlení své strany argumentu. Pro mne proto nesplnila účel.
Čekal jsem něco podnětných myšlenek na téma - Bůh není a kdo si myslí, že ano, je minimálně hlupák. Ale Bakalář jen plkal do pletiva blbosti předpokládatelné argumenty bez jakékoliv inovace. Čekal jsem inteligentní knihu na způsob Tabu v sociálních vědách a našel jen výkal vystříkaného pera.
alebo Trafený Dawkinsovým memplexom
Teraz vážne. Autorova argumentácia má príliš veľa faktických aj logických nedostatkov, občas cítiť manipuláciu a zavádzanie. Navyše, pán Bakalář pozná možno tisíc sociologických a iných poučiek o náboženstve, ale nepozná náboženstvo. A to je dosť zarážajúce, keďže práve náboženstvom sa rozhodol v tejto knihe zaoberať. Áno, áno, prečítal si pár knižiek. Aj ja som prečítal dve jeho a niekoľko ďalších, no mám podozrenie, že napriek tomu moje tvrdenie o sociológii ako pseudovede pán Bakalář asi neuzná.
Nahliadnuc na to z iného uhla, autor sa tu s úprimným presvedčením odvážne pustil do citlivej témy a vzhľadom na fakt, že diel tohto razenia zas nie je na našom trhu veľa, možno túto prácu hodnotiť ako prínos do diskusie. K tomu si uvedomujem, že zďaleka nie každý zdieľa môj svetonázor, ktorým je môj kritický postoj nutne ovplyvnený. A tiež boli časy, kedy by som s nadšením dal 5 bodov už len kvôli tomu pocitu, že tí kresťania zase raz od niekoho dostali poriadne na frak.
Dnes sa však musím pýtať: Možno veriť tvrdeniam ľudí, ktorí sa rozhodli to, čo sami podľa svojho presvedčenia považujú za rozprávky, vyvrátiť nie dôkazmi, ale svojimi vlastnými rozprávkami? Možno veriť ľuďom, ktorí sa vysmievajú veriacim v Boha, ale ich vlastná viera v mémy im nepríde nijako „smiešna, trápna a infantilná“?
Autorovy další knížky
| 2003 |  Tabu v sociálních vědách |
| 2004 | Psychologie Romů |
| 2008 |  Bůh jako psychický virus |
| 2003 |  Cvičebnice psychologie |
| 2001 | Kniha otázek: kniha, která zpříjemní čekání |
Kniha vysvětluje, proč jsou věřící tak hákliví na kritiku náboženství nebo bible. Poukazuje na vnitřní rozpor, ve kterém se perou logické úvahy s neochvějností víry.
Na světě je přece tolik bohů.. Ne! V jednoho boha věřiti budeš!
Pro existenci boha přece není žádný důkaz.. NE! Všechno je boží plán, případně boží test, jestli je tvá víra pevná.
Atd. Pak se není čemu divit, že takový věřící při každém popíchnutí vyletí jako čert z krabičky.
Možná z knihy vyznívá trocha pohrdání věřícími, nicméně pokud někdo věří, že v bibli je pravda, že svět stvořila všemocná bytost za šest dní a že všechny ty krásné odměny dostaneme po smrti a ještě takovéto myšlenky prezentuje veřejně, s kritikou musí počítat. Spíš jsem překvapen, že dnes nejsou věřící vystaveni neskrývanému výsměchu.
Bohužel ti nejhlasitější věřící mají většinou nejméně argumentů a jsou to přesně ti, o kterých je tato kniha. Neschopni diskuze, pouze opakují "kniha knih" nebo "boží plán" jako nějakou mantru a s trochou nadsázky si strčí prsty do uší a ty svoje mantry opakují nahlas a pořád dokola kdykoliv se někdo pokusí logickou argumentací vyvrátit tu jejich přeceňovanou mytologii.