Bůh na lavici obžalovaných

24.02.2024

Autor píše rozhodně velmi zajímavě. Trvá, než si člověk zvykne, ovšem stojí to za to. Opravdu donutí člověka přemýšlet.

04.12.2022

Tak to bylo počteníčko

Vždy když se člověk setká se sbírkou, kolísající kvalita je patrnější než u běžného monolitu knihy. Stejně tak člověk vznáší otázku na to, proč a z čeho všeho vybral ten, kdo to dával dohromady, právě těchto 13 kousků; autor už nebyl naživu, když k tomu výběru došlo.

Tohle je kniha, která dokáže velice jednoduchou cestou přiblížit "složité" teologické problémy, aby byly uchopitelnější. Přestože bych se asi pod některé věci nepodepsal, musím autorovi nechat, že jeho úvahy jsou konzistentní a precizně budované i na místech, kde se neshodneme. Každopádně je tam mnoho myšlenek a výroků, které mohou posloužit jako odrazový můstek pro vlastní myšlenky; ať už vedené k vlastnímu užitku nebo ve snaze někomu jinému odpovědět na jeho otázky.

04.08.2021

Pocity jsou smíšené. Ze začátku u mě převládaly výkřiky "to je ono" často vzápětí následované mírnou skepsí a neustálím upomínáním se, že dílo je 70-60 let staré a že zkrátka nemůžu chtít všechno. Pak bohužel přišlo pár posledních esejů, kde jsme na sebe s Lewisem ostře názorově narazili a... to zkrátka knize dodalo nahorklou dochuť.
"Zázraky" mi přišly skvělé, měla jsem výtky, ale hlavní myšlenka je úžasná. (Ostatně ji rozvíjí i Terry Prachett v Malých bozích, a ne, k Malým bohům jsem se stále ještě nedostala, ale máma je Prachettem posedlá a neustále z něj cituje. To jsem ale odbočila.)

"Každým rokem Bůh mění malé zrno v množství zrn; semeno je zaseto a následuje vzrůst, a lidé, podle zvyku své doby říkají: "To je Ceres, to je Adonis, to je Král Zrno," nebo snad "To je zákon přírody." Přiblížením, překladem tohoto každoročního zázraku je nasycení pěti tisíců. Chléb zde není stvořen z ničeho. Chléb není stvořen z kamení, jak jednou ďábel neúspěšně navrhoval našemu Pánu. Z kousku chleba je vytvořeno množství chleba. Syn neučiní nic, než co vidí činit Otce."

Lewis tohle úplně explicitně neříká, ale samotný vznik života je zázrakem, zraní vína a klíčení semena je zázrakem. Celý svět je jeden velký zázrak. A následuje řada dalších velmi slušných esejů, Lewis má čtivý styl a inteligentní argumenty. Jednotlivé eseje nejsou dlouhé (ano, skutečně četba do tramvaje).
Nicméně esej, který mě pálí nejvíc je "Knežky v církvi?". Když pominu skutečnost, že s Lewisem zkrátka a jednoduše v jeho závěrech nesouhlasím (což je naprosto v pořádku), tak musím dodat, že tu jeho argumentaci považuji za poněkud chatrnou. Jeho argumentace totiž spočívá - téměř výhradně - na prohlášení, že Bůh jako Bůh Otec musí být zastupován mužem, protože kdyby byl Bohyní Matkou byli bychom v úplně jiném náboženství. (Je to ode mě poněkud hrubé zjednodušení, ale odpusťte mi to, mám dojem, že to je pro tento účel dostačující.) Svůj argument tedy zakládá čistě jazykově, což vnímám jako problém. Uvědomme si, že jazyk je společenský konstrukt, jazykové významy jsou proměnlivé, v nejrůznějších kulturách jsou jazyky diametrálně odlišné a nastolují zcela nové myšlenkové struktury. Slovo "otec" může mít nejrůznější významy a konotace a v některých jazycích ani neexistuje (nekontrolovala jsem to, ale z typologie rodinných systémů to vyplývá). Představa, že je Bůh svázaný něčím jako je jazyk se mi zdá směšná. Samozřejmě se pohybuji na silně subjektivním poli a každý má právo se mnou nesouhlasit, ale spojení Bůh Otec nevnímám jako silně maskuliní, ano katolická tradice ho tak pravděpodobně vnímá. Ráda bych vám řekla, co podle mě Bůh Otec znamená, ale obávám se, že to nedokážu vyjádřit slovy. Každopádně představa, že musí být otcem nebo matkou mi nedává smysl, není tak nějak obojím? Není jakousi životní energií, která je počátkem všeho vznikání i zanikání, silou která chrání... nevím. To, že je katolismus tak silně genderovaný je důsledkem naší historie a společnosti, ne proto, že by si to tak Bůh přál... (edit: Když si to po sobě znovu čtu, tak mi dochází, že mluvím o katolicismu, zatímco Lewis patří k anglikánské církvi. Je to z jednoduchého důvodu, že o anglikánství toho moc nevím. Moji argumentaci to ale myslím nijak zvlášť nenarušuje.)

Celkově je zkrátka vidět, že už jsou eseje staršího data a z mnoha hledisek jsou - podle mě - zkrátka překonané. To nic nemění na tom, že obsahují řadu myšlenek krásných, jsou čtivé a celkově nám ukazují určitý vývoj lidského myšlení. Četby rozhodně nelituji, ale jsem malinko zklamaná. (Ach ta nesmyslně vysoká očekávání.)

14.01.2021

Naprosto chápu námitky odpůrců křesťanství, kteří tvrdí, že jde o učení, na které má většina jeho následovatelů apriorní formu nazírání utvořenou už někdy v dětství, nebo důsledkem nekončícího hledání smyslu. Lidé jsou opravdu často povrchní - opravdu často nepřemýšlí nad tím, čemu vlastně věří, netestují svou víru, nekladou si otázky (což platí i pro nevěřící, žel nejsou ani naprostou výjimkou, ani částečnou odchylkou). Jsem proto nesmírně vděčná za věřící, kriticky smýšlející a zároveň moudré a rozumné lidi, kteří mají ten dar a výsadu zodpovídat dotazy těch, kteří odmítají slepou víru, kteří opravdu hledají. Lewis je jedním z nich a je v tom výborný :)

30.12.2020

Krátké eseje plné moudrých myšlenek a otázek pro každého z nás. Myslím, že víc už by se do tohoto krátkého, ale poutavého díla nevešlo. Jak již bylo napsáno v jiných komentářích, nejedná se o krkolomné a zdlouhavé eseje, což jen přidává přitažlivosti tohoto díla. Jistě doporučuji dalším čtenářům. Je o co stát.

26.12.2020

Velmi chytré a vtipné přemýšlení! Místy mi padala brada nad myšlenkovou obratností autorovou!

04.07.2019

Výborná sbírka úvah C. S. Lewise. Nejvíc mě asi zaujala jeho myšlenka o zázracích. Nikdy jsem si neuvědomila, že Ježíšovy zázraky jsou jen urychlené děje, které se každý den odehrávají v přírodě. Například proměna vody ve víno. Hroznová réva umí vytáhnout vodu ze země, proměnit ji ve šťávu a pomocí různého kvašení z ní nakonec vznikne alkoholický nápoj. No, není to zázrak? Mohlo to vzniknout náhodou? Uvědomujeme si všechny zázraky, které se kolem nás dějí každý den a kdo za nimi stojí?

24.03.2018

Milá knížka krátkých esejů, u kterých jsem si říkala, že bych je potřebovala umět zpaměti, abychom je mohla říct těm, se kterými se občas názorově střetávám. Logická argumentace, kterou bych ale sama potřebovala mít více podloženou a promyšlenou - směřuje vždy k jasnému cíli a nedává moc prostor pro diskuzi. Tak to je a kdo to nechápe... tak to nechápe. Pro nevěřícího pochybovače možná může být až příliš direktivní, ale asi je to na místě.

19.02.2018

Osobně souhlasím s knížkou do tramvaje :)) Tuším, že jsem ji tam dozajista také četla:)) Je svěží, je čtivá a pro mě Lewis, jak jej znám:) Parťák Tolkiena a přemýšlivý člověk plný fantazie a neotřelého myšlení. Doporučuji.

17.04.2017

Hodnocení "knížka do tramvaje" nechávám bez komentáře i když bych k tomu určitě poznámku měl. Filozofické úvahy o věcech a otázkách, které si určitě už položilo mnoho z nás, jsou nepochybně myšlenkami, které mohou v názoru na tyto otázky pomoci.
Já osobně mám nejraději "Zákony přírody" - naprosto perfektní úvaha o tom, jak to vlastně se zákony přírody je. A vrcholí závěrečným odstavcem: " V Hamletovi se láme větev a Ofélie se utopí. Zemřela proto, že se zlomila větev, nebo proto, že si Shakespeare přál, aby zemřela na tomto místě hry? To, či ono - obojí - cokoli chcete. Alternativa, kterou otázka nabízí, přestane být skutečnou alternativou v tom okamžiku, kdy pochopíte, že Shakespeare je autorem celé hry."