Ozvěny věků
Věra Ovečková
OZVĚNY VĚKŮ - Minulé životy a vzpomínky na ně jako ozvěny, které se vrací při různých příležitostech. Bylo, je, bude. Stalo se - děje se. Dokola. Parazit, jímž jsme se nechali uvěznit v kruhu dění a zapomnění. Proč jsou důležitá jména a jak k nám mluví symboly. Bukvica, v níž se odráží i současné dění. A mnoho dalšího najdete v této již třetí knížce o Bukvici.... celý text
Přidat komentář
Všechny tři knížky jsem četla pomalu a k některým pasážím jsem se několikrát vracela. Je v nich úkryto tolik myšlenek (mouder), které do sebe zapadají. Ke knížkám se budu průběžně vracet a učit se písmo bukvice, na které je v každé knížce brán jiný pohled.
*Tyl = slovo ve staré naší řeči. "Tyl" bylo zaměněno za "slovo", které jako výraz málo vyjadřuje původní význam. Spíše předurčuje dnešní použití - slovo - lov vol. Oproti tomu "tyl" je blízké slovu "týl". Nikoli náhodou. Centrum porozumění řeči je umístěno v zadní části spánkového laloku - týlu. Řeč -jazyk - tyla je skladba slov - tyl. A je tu jasná spojitost. Dříve děti tyto spojitosti měly přímo před očima, než byla řeč - tyla - natolik změněna, že přestala být vypovídající.
Štítky knihy
Slované, slovanství písmo, dějiny psaní Bukvica
Autorovy další knížky
| 2018 |  Bukvica - Moudrost ukrytá ve slovech aneb jak ke mně Bukvica promluvila |
| 2010 |  Ještě chci žít! |
| 2020 |  Projít peklem |
| 2007 |  Grafomotorická cvičení |
| 2021 | Ozvěny věků |
OzvĚny vĚků sú zapísané tak, že raz je Ě prepísané ako bukvicové Ѥ, a raz ako E. Ovečkovej slovenský náprotivok Vladimír Laubert zas pre túto hlásku používa iný bukvicový znak: Ѣ. No a v slove věků prepísať české Ů ako bukvicové Y, akurát s krúžkom °, to je už prisilná káva. Starobylosť z tohto písma priam srší.
Niektoré myšlienky sú zaujímavé, a nebyť toho bukvicového podfarbenia, mohla to byť príjemná knižka pre mnohých ľudí. Keďže sa však spisovateľka v knihe odvoláva na bukvicu ako na čosi starobylé, naše, nedá mi nevyjadriť sa. Prvýkrát sa bukvica ako písmo objavila v 90. rokoch minulého storočia v Rusku, kde ju vymyslel podnikavec Chinevič, a odvtedy už vyšlo niekoľko kníh (Staroslovienska bukvica, Staroruská bukvica, Bukvica veľkoruského jazyka...). S našou, moravskou ani českou kultúrou to nemá nič spoločné.