Burgessovi chlapci
Elizabeth Strout
Dětství sourozenců Burgessových bylo poznamenáno nešťastnou nehodou jejich otce. Bratři Jim a Bob odejdou z Maine do New Yorku, jakmile je to možné, a oba si najdou práci v právnické sféře. Jednoho dne jim zavolá jejich sestra Susan, která jediná zůstala v rodném městě. Její dospívající syn Zach se dostal do problémů a Susan zoufale potřebuje pomoc svých bratrů. A tak se Burgessovi chlapci vrací do krajiny svého dětství a jsou nuceni znovu se postavit své minulosti.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2017 , MottoOriginální název:
The Burgess Boys, 2013
více info...
Přidat komentář
Nejako stále neviem, čo si o knihe myslieť. Najprv som očakávala, že hlavná zápletka bude hodenie prasacej hlavy do mešity a práve toto bude vytvárať celú dynamiku deja....no nakoniec sa tento moment akosi dostal do úzadia a celá kniha bola o vzťahoch medzi súrodencami Burgessovcami (preto nerozumiem názvu lebo medzi chlapcami bola jedna sestra) a tie autorka vykreslila veľmi zaujímavo, najprv som si utvorila obraz o tom akí súrodenci sú a potom sa to všetko prevrátilo naopak, a tí čo si boli na začiatku blízky ostali na konci vzdialení a tí čo boli v prvej polovici obdivovaní a silní, skončili slabí a sami. Takže rodinné vzťahy boli v konečnom dôsledku hlavnou témou knihy a keď máte radi relatívne pokojný dej bez väčších zvratov no s citlivým, jemným vykreslením charakterov a vzťahov, choďte do toho.
Stroutovú som si zamilovala najprv v Amy a Isabelle, následne ešte viac v Olive Kitteridgeovej. Burgessovi chlapci je oproti Olive trošku slabšia kniha, akoby autorka vystrieľala svoje spisovateľské kanóny práve pri Olivy, ale napriek tomu veľmi príjemné dielo.
Kniha bola pre mňa o rodine, ako s niekým môžete byť a predsa ho nepoznať, ale zároveň aj o odcudzení v rodine, kde hoci ste v mladosti žili s niekým neznamená to to, že tú osobu poznáte. Poznáte vašu spoločnú minulosť.
Stroutovej postavy nie sú dobré, ani zlé, ale ako som si jej v dielach všimla, vždy u postáv dôjde k akejsi sebareflexii, na základe ktorej sa snažia zlepšiť svoje vzťahy a postoj k okoliu.
Historie a přítomnost jedné rodiny a několika dalších osob, které se s ní v průběhu času spojily prostřednictvím sňatků. A nebyla by to americká rodina, aby se někde v téhle historii neobjevila tragická událost, která ovlivnila veškeré další osudy (ne)zúčastněných . . .
Pro mě uvěřitelný příběh, věrohodné, lidsky chybující postavy (především Bob) a jejich vývoj (Susan), čtivý český překlad. Těším se, až si přečtu další knihy od této autorky.
"Jim řídil a Bob se cítil nevýslovně šťastný. Byl to pocit, který nečekal, a o to víc si ho užíval. Díval se z okýnka na černé pásy stálezelených stromů a na žulové kameny, tu a tam se vynořující ze tmy. Vnímal kolem sebe krajinu, která se mu už vytratila z paměti - a teď se mu opět připomínala. Svět byl starý kamarád a okolní tma paže, které ho objímaly."
Burgessovi chlapci je rodinné drama o vztazích - sourozeneckých, partnerských, o rodičovství. Zvláštní vliv na děj tu má skupina somálských přistěhovalců a jejich schopnost se (ne)přizpůsobit novému prostředí.
S dějem se často seznamujeme prostřednictvím myšlenek všech členů Burgessovy rodiny, čteme o jejich touhách, neklidu, strachu. Všichni se postupně ocitají v krizi...
Při hodnocení jsem trochu rozpačitá. Na jedné straně vnímám kvality této knihy, na druhé vím, že mi tak úplně nesedla. Nejvíc se bude asi líbit obdivovatelům klasických románů. Nejsou tu žádné vzrušující příhody a poutavý děj. Tento příběh je jako život, tak obyčejný i tak zvláštní...
70 %
Maine (mám moc ráda knihy z Maine) a New York. Bob a Jim. Susan a Zach. Helen a Jim. Pam, Abdikarim, Margaret... postavy, které samy vyprávějí nebo jsou součástí tohoto tak současného příběhu. Hlavním tématem románu je rodina, mateřství a sourozenecké vztahy, a také umění či schopnost zvednout se ze dna a jít dál... ať už s pomocí jiných nebo vlastními silami. Moc se mi to líbilo, proto jsem si knihu dala dvakrát za sebou (to se mi často nestává). E.S. píše tak, jak to mám ráda, o lidských povahách a trápeních, nesoudí a nesnaží se šokovat, dává naději ... a používá slova a věty, které mají smysl a hloubku.
Vynikajúca kniha. Príbeh jednej rodiny s tažkým životným údelom. Po Olive a Lucy to bola výrazná zmena. Obdivujem ako vie striedať štýl písania. Mám pocit, že v našich končinách je autorka akosi nedocenená.
A mě se to líbilo !
Jestli sis toho nevšiml, lidi se zatvrdí vůči těm, které zranili. Protože to nedokážou přenést přes srdce.Doslova.Nedokážeme se smířit s tím, že jsme něco takového udělali.Že jsem něco takového udělal.Takže si vymýšlím nejrůznější důvody, proč nevadí, že jsme to provedli .
Zdařilý román. Román! Ne nějaký neskutečný thriller, detektivka nebo červená zamilovaná blbost. Román o tom všem, o čem se píše v komentáři Hany 1070, které se to nelíbilo.
Mně se to líbilo moc. Výstižné popisy, velmi skutečné dialogy, přirozené myšlenky a úvahy všech postav - žádná šroubovanost nebo idiotsky stálý přítomný čas! Má to hlavu i patu. No, ta pata malinko chybí, ale není nad to, si jí domyslet. Opravdu kvalita.
Jedna z nejdivnějších knih, kterou jsem loni přečetla. Těžko říci, o čem vůbec je. Možná je o rasismu, kdy se americká společnost učila žít s množstvím somálských muslimských přistěhovalců. Možná je to ale kniha o sourozeneckých vztazích, partnerství a rodičovství. Stejně tak je to ale možná kniha o odcházení a návratech do míst dětství, či příběh krize středního věku. Nesedlo mi to...
Autorovy další knížky
2010 | Olive Kitteridgeová |
2018 | Všechno je možné |
2017 | Burgessovi chlapci |
2017 | Jmenuji se Lucy Bartonová |
2021 | Olive Kitteridgeová je zpět |
Není to čtení od kterého se nemůžete odtrhnout. Aspoň pro mě to tak bylo. Ale bylo zajímavé sledovat chování a vztahy v rodině, která zrovna moc dobře nefungovala. Nakonec jsem si nejvíc oblíbila Bobyho. :-)