Búrková sezóna
Andrzej Sapkowski
https://www.databazeknih.cz/img/books/46_/462598/bmid_burkova-sezona-Az2-462598.jpg
4
2492
2492
Zaklínač série
Majster poľskej fantastiky opäť prekvapuje – Búrkovú sezónu odštartoval zemetrasením a bielovlasý lovec netvorov Geralt z Rivie, verný svojmu poslaniu chrániť obyčajných ľudí, sa vrhá do neľútostného zápasu s dravcom zabijakom a inými magickými obludami. Po konflikte v Keracku sa dostane do väzenia a príde o svoje drahocenné meče. Zaklínačské zbrane sú vecou cti a Geralt ich musí za každú cenu získať späť... Andrzej Sapkowski v tomto samostatnom románe vracia na scénu svojho najpopulárnejšieho hrdinu. Zaklínač putuje, bojuje s netvormi, intrigánmi a zločincami a nad jeho fantastickým svetom sa zatiaľ sťahujú temné mračná – prichádza búrková sezóna... celý text
Literatura světová Romány Fantasy
Vydáno: 2021 , LindeniOriginální název:
Sezon burz, 2013
více info...
Přidat komentář
Pěkný návrat Geralta na scénu i s jeho pátkem Marigoltem, řeší intriky sdružení a pak čarodějů a taky jedné čarodějky, nemluvě o problémech na místním královském dvoře....
Spíš průměr. Knížku jsem četla asi před půlrokem a v hlavě mi z ní moc neutkvělo, dokonce jsem nabyla dojmu, že jsem jí snad ještě nečetla, a přitom jo. Na pentalogii o Ciri nenavazuje, což je také trochu zklamání.
Bohužel, tato poslední třešnička na dortu z celé série byla malinko už kyselejší. Něco tomu chybělo, možná větší akce, možná hlubší myšlenka než hon za meči.
Přesto Geralt je Geralt. Jedna velká srdcovka! A jsem ráda, že jsem si ho mohla zase připomenout a strávit s ním pár daších (tak trochu bonusových) chvil.
Dávám jen 4* z důvodu, že první polovina mě opravdu moc nebavila, vzhledem k tomu, že se tam neustále řešili jen Geraltovy meče. Druhá polovina byla už super :)
Konečně zase starý dobrý zaklínač. Konečně zase návrat k prvním dílům a tam, proč máme Geralta tak rádi.
Podle mne nejslabší kousek. Začátek byl nezajímavý, autor používá přehnaně moc latinských výrazů. Druhá půlka knihy už byla zajímavější, ale stále mi tam něco chybělo.
Sapkowského povídky a romány o zaklínači vznikaly nějakých 23 let. Tím se blíží svému velkému vzoru; Tolkien svým vyprávěním o Středozemi věnoval skoro tři desetiletí. Na rozdíl od něj Sapkowski nemá příslušné "odborné" vzdělání, není lingvista, ani literární vědec. A nevybavil svůj svět aparátem vysvětlivek, genealogických přehledů a "historických" statí. Netvrdí čtenáři, že jeho dílo je souhrnnou historií Geraltovy doby. Předkládá nám ne zcela souvislou mozaiku příběhů jako souhrn výsledků bádání v kronikách a legendách, jejichž záznam je často neúplný nebo nepříliš důvěryhodný a případné diskrepance v časových a logických souvislostech lze tedy přičíst různým interpretacím událostí ze strany autorů těchto starých textů. To je asi jeden z důvodů, proč se v románu Bouřková sezóna, objevuje čarodějka Nimue, expertka na Geralta, Ciri a jejich dobu, jejímž prostřednictvím autor už v Pentalogii vyložil čtenáři, jak složité a nejisté je bádání v historických pramenech. Aby se čtenáři připomnělo, že se nemá dát zmást občasnými prohřešky proti logice předkládaných faktů.
Zaklínač například čarodějům na Rissbergu vypráví o svých zkušenostech s démony, ale jaksi opomíjí příběh známý čtenářům z povídky Poslední přání. Přitom právě tehdy se Geralt poprvé potkal s Yennefer (ať už si o jejich seznámení Korál myslí cokoliv). atd. atd.
Těch nesedících detailů je tam (i v jiných příbězích zaklínačské ságy) víc; nebudu je všechny dohledávat. Podstatné je, že si tímto způsobem autor uvolnil ruce a mohl čtenářům tu a tam nabídnout i různé verze vývoje zaklínačova příběhu. Zmíněná Nimue v epilogu mluví o tom, že Geralt s Yennefer odjeli do země jabloní, což souhlasí se závěrem Pentalogie. Ale kdo chce, nemusí se spokojit s takto nejistým, rozostřeným koncem. Takovým čtenářům pan Sapkowski už dávno v jedné z povídek sbírky Meč osudu nabídl rozverné vyprávění o slavné svatbě na hradě Rozrog, kam se sjeli hosté ze všech koutů zaklínačských příběhů. Tolkien svůj svět budoval jako vědec. Sapkowski na to šel jako spisovatel, vypravěč příběhů. Jak by řekl Marigold: "Balady se nepíšou proto, aby se jim věřilo. Píšou se, aby dojímaly."
Určitě na tom něco je.
Ještě sice budu číst komiksy, ale je to takové moje rozloučení s originálním Geraltem a fakt mi z toho je smutno. Musím říct, že po zachování pořadí "povídky-sága-Bouřková sezóna" mi už dost chyběla Ciri. Ale na druhou stranu bylo super přečíst si rozsáhlejší příběh z Geraltovy zaklínačské minulosti. Dost mě štvala ta latina... sice ji maličko ovládám tuhle právní, ale přišlo mi to občas až zbytečné (u soudu ještě chápu, u mágů, kteří to v předešlých knihách zas tak nepoužívají už to bylo moc). Příběh byl ale dobrý, mísilo se v tom hodně různých dobrodružství, ale zachovalo si to dobrou koherenci. Docela mě zamrzelo, že si to Geralt nevyřídil se zloději mečů :D
No ale jinak příběh s kouzelníky z Rissbergu (nová sorta dost nepříjemných čarodějů, což mě štvalo), Vixenou (hodně zajímavá postava i stvoření), Kerackou vládou (tam to občas bylo na ránu)... Lytta, Mozaïk, Nimue... já jsem spokojený :)
Začátek super, pak trochu nuda, ale na konci mi zas bylo líto, že už je konec. Kniha ve mně zanechala pachuť smutku, jako předešlé díly. Něco končí, něco začíná. Zaklínače mám prostě ráda.
Příjemné, avšak trochu vleklé honění se za ztracenými meči. Některé části baví, jiné nutí přeskakovat. Nicméně ji doporučuji.
Upřímně byla celá série Zaklínače pro mě zklamáním. Zamilovala jsem se do her, ale že tvůrci her budou ve vytváření příběhu mnohem lepší než samotný autor...to jsem nečekala. Bouřková sezóna je román o tom, jak se Geralt honí za svými nenahraditelnými meči. To je vše. To, že je lamač čarodějnických srdcí mě upřímně rozčilovalo už od začátku ságy. Příběh je docela nudný. Jediná výborná část v knize je zakázka na hradu Rissberg. Myslela jsem si, že kniha bude nějak navazovat na celou ságu, ale spletla jsem se. Řekla bych, že se odehrává někde před příběhem s Ciri popř. když byla Ciri u Melitelé.
Posledná kniha zo série, ktorá však chronologicky patrí medzi poviedky. Zo začiatku je to trošku pomalšie ale hneď ako sa dej rozbehne, je to starý dobrý Sapkowski. Kniha ma bavila, rád som sa vrátil do môjho obľúbeného fantasy sveta a verím, že autor nezavesil zaklinačské meče na klinec.
Velice, ale velice pomalý rozjezd v první půli je sice vyvážen zábavnou druhou půlí, ve které mi třeba Geralt vyhovoval daleko víc než v původní románové sérii, protože byl konečně zaklínačem, který bez zbytečného vylévání srdíčka zabíjí monstra ve všech podobách, ale pořád to jaksi není ono.
Osobně mám pocit, že Sapkowski se ke své nejslavnější literární postavě vracel spíš jen proto, že musel. Hodnocení ze 3* na 4* tak vlastně převážil hlavně vztah k celému zaklínačovu světu.
No, nebylo to špatné. Ta epizoda s liškou a lodí byla dokonce vysloveně stylová a hororová jak se patří.
Nedosahuje úplně kvalit předchozích dílů, přesto mě vtáhla do děje a už nepustila.
tento diel neprekročil tieň ucelenej série o Ciri, obávam sa že za pol roka si nespomeniem o čom bola práve táto kniha ....
Štítky knihy
polská literatura zaklínači fantasy
Autorovy další knížky
| 1999 |  Poslední přání |
| 2019 | Zaklínač – komplet 8 knih |
| 2005 | Narrenturm |
| 2015 | Bouřková sezóna |
| 2000 | Meč osudu |
Tato kniha byla druhá, co jsem od Sapkowského četl. Kniha si velmi rychle získala moji plnou pozornost. Bohužel, po pár kapitolách, už ji ztrácela. Od čtení mě odrazovala délka kapitol. Nemam rád kapitoly dlouhé přibližně 10 stran. Děj knihy na mě působil dost zmateně. Chvíli Geralt něco dělal a asi po jedné kapitole, už byl někde úplně jinde a dělal něco jiného.
Uděluji knize 3*.