Bušidó: Cesta samuraje

24.04.2023

Krásná ukázka hodnot doby minulé. Hodnoty a kodexy samurajů jsou mi v životě inspirací. Troufnu si říct, že po přečtení této knihy se v mém životě něco změní.

22.12.2022

Zajímavá paralela mezi etikou samuraje a britským majordomem, jak jej líčí Ishiguro v Soumraku dne – jeho pan Stevens se s Šigesukeho ideálem zacíleného, věrného a vzhledem k zadanému úkolu až za hrob oddaného bojovníka překrývá do takové miry, že to imho není jen tak náhodou.

Pak je tady taky paralela se služebnictvem, jak jej podábá Emily Brontëová v románu Na větrné hůrce – zde, stejně jako v Bušidó, se podobně tematizuje, že strohý život oddaný službě je zdravější a pokud jeho vlákno nepřetne nesplnitelný úkol či prostě osud (nemoc, nehoda), trvá déle než život rozmazleného rozmařilce a je také naplněn jakýmsi vnitřním štěstím. Oproti tomu je existence panstva jaksi křehčí – jejich psychika je náchylnější k depresím a sebedestrukci, jejich celková konstituce nemá pevný charakter a jelikož smrt je pro ně něčím děsivým a obávaným, naopak paradoxně umírají brzy (srovnejme průměrný věk, jakého se ve slavném románu dožijí hrdinové z řad služebnictva, s průměrem dožití panstva – bez ohledu k pohlaví). Šigesuke tohle ve svém etickém kodexu podává jako výhodu, které jeho ideální bojovník může dosáhnout (pochopitelně tedy v dobách míru, kdy je šance na fyzický střet řádově nižší než ve válce). Není to v jeho podání nutně odměna, protože tou je samotná služba, respektive každý dobře vykonaný úkol, ale rozhodně možný dlouhý a šťastný život samuraje zmiňuje právě v téhle “brontëovské” kontradikci.

26.03.2021

Pěkný úvod do samurajské filosofie, který však slouží i jako přímý návod jak se chovat, aby byl člověk uznáván za dobrého válečníka. Jednu věc mají samurajové s evropskými rytíři společnou, a to je důraz na čest. Avšak je velký rozdíl v tom, s jakou intenzitou na ni dbali. Pro samuraje byla jejich čest to nejdůležitější a mnohdy i to jediné, co jim v životě zbylo. Požadavky pro zisk česti se z kodexu občas zdají být téměř nesplnitelné, když je má člověk plnit 24/7. Konat stále jen dobro a dělat to, co je správné, je mnohdy nadlidský úkol. V této době plné nihilismu se vůbec takový přístup zdá fantaskní, nereálný a naprosto zbytečný. Přesto se však kniha může být určitou inspirací i v dnešní době, pokud ji nebereme zcela doslovně. Kdyby se všichni zásady pokoušeli dodržovat, snažili se konat dobro, být poctiví, nad věcí, zkrátka snažili se stát svým lepším já... jak by takový svět asi vypadal?
Tím se však nesnažím knihu romantizovat. Pokud nic jiného, je tato kniha skvělým úvodem do určitého odvětví japonské mentality, která byla v minulosti velmi přítomna. A dnes spíše zapomenuta.

04.10.2019

Rozhodně kniha k zamyšlení. Když se tak podívám kolem sebe a to nemluvím o politicích, apod., tak by většina z nich musela dle této knihy spáchat seppuku.

22.01.2018

Špatnost v lidském chování je vnitřní přirozeností člověka a nezmění se ze dne na den či po přečtení knížek, které jsou nám k dispozici. Důkaz mého argumentu tkví v historii.

Ale bylo by hloupé utopit se v domněnce, že lidské temné kouty jsou vždy tak temné a tím pádem, že člověk je svázán v prutech nekalostí, které nepovolí. Lékem na tato nestabilní rozpoložení člověka je náš vlastní přístup, tudíž každému poklonu, kdo upřímně začíná u sebe.

03.02.2015

Unikátní záležitost, která v dnešní zdegenerované, turbulentní a konzumní době čtenáře jen utvrdí v tom, jak příliš jsme odlišní od asijské kultury a proč si japonská historie a kultura zaslouží nejen od milovníků tohoto kraje obrovské uznání a obdiv. Při čtení kodexu je čtenáři až smutno, co vše se za uplynulá staletí zapomnělo a co vše dnes působí jako vytažená moudra ze smyšlených fantasy románů. Vždyť dodržování a řízení celého života dle cesty bojovníka přece z dnešního pohledu nemohlo býti skutečné… Nebo snad ano? (:

08.06.2011

Tato kniha mě velice ovlivnila a doporučuji ji každému, kdo se v dnešním světě ztratil a neví, jaké společenské normy má přijímat.