Byl jsem brněnským katem
Zdeněk Jirásek
František Babočka se narodil v roce 1901 v chudé rodině. Byl ale jiný než ostatní chlapci z vesnice. Na přání otce se vyučil řezníkem a zjistil, že má silný vnitřní vztah ke krvi a k zabíjení zvířat. Prožíval zvláštní uspokojení z moci ovládat životy jiných tvorů. Tento pocit se sice snažil potlačit, ale stále ho vnímal ve svém podvědomí. Během válečných let poznal zrůdnost nacismu a jeho přisluhovačů. Když byl v Brně již 23. května 1945 ustanoven Mimořádný lidový soud, aby soudil exponenty okupačního režimu, zrádce a kolaboranty, přihlásil se do výběrového zřízení na místo mistra popravčího. Uspěl. Již 9. června 1945 byl vynesen první rozsudek smrti a téhož dne vykonán. Během následujících dvou let popravil Babočka bezmála sto osob.... celý text
Přidat komentář
Knihu mi doporučila kamarádka,četla se dobře.Jsem ráda,že jsem jí přečetla.Práce kata,musela být hodně psychicky náročná,ale vadilo mi,že vše řešil silným pitím alkoholu....To mě až vytáčelo....manželku i děti obdivuji....Kat Mydlář byl jiný kalibr:o)
Čtivé ,nahlédnutí do hlavy člověka ,který prováděl popravy.A například mě zaujalo kolik litrů alkoholu je člověk schopný vypít.
Tuto knihu jsem si objednal online v době, kdy to jinak ani nešlo. Kdyby nebylo covidu a zavřených knihkupectví, nikdy bych si ji nekoupil a nečetl, protože už po pouhém nahlédnutí do ní by mi bylo jasné, oč jde. Nejedná se o žádnou oficiální a původní zpověď brněnského kata, ale vyfabulovaný příběh, který je jistě dosti nechutně zdramatizován pro lepší prodeje. Autor až moc popustil uzdu fantazie a vykreslil obraz katovy osoby jako toho největšího zvířete. Vše dohnáno až ad absurdum. Dialogy jsou napsány jako pro retardy. Jsou neuvěřitelné (ne v pozitvním smyslu, ale v nepravděpodobnosti, že by takhle někdo retardovaně a stroze mohl vůbec mluvit). Vše je psáno velmi primitivně bez bližšího popisu osob, okolí, pocitů... V knize se vyskytuje enormní množství vět, které začínají zájmenem Já. Stylisticky je kniha velmi neobratná. Dávám hvězdičku spíše za fotky.
Kniha mě zaujala obálkou a rozhodl jsme se jí proto přečíst. A nelituji toho.
Příběh pana Františka, který se po válce stal katem. Kniha je vyprávěna jeho pohledem a i když obsahuje fakta, data a jména, je to spíše než biografie krátký román. Za mě výborně zpracované, kapitoly krátké a bez zbytečně dlouhých opisů všeho kolem. Jediné, co mi vadilo bylo místy neustálé opakování toho, co už bylo napsáno.
Zajímavé čtení, ale ne úplně strhující. Bylo fajn trochu nahlédnout pod pokličku práce kata. Co si budeme povídat, normální člověk by to dělat nemohl.
Hodně moc zajímavý a čtivý životní příběh muže, který pracoval po válce v Brně jako kat.
Docela hodně mě překvapilo, že kat nebyl nijak maskován při veřejných popravách. Vždycky jsem si myslela , že kat má na hlavě tu červenou kápi, ale tak to je vlastně těžký středověk :):):) Manželka a děti mají můj obdiv, i když ty prachy......na tu dobu, to jsem zírala
Doporučuji !
objektivně podaný životní příběh popravčího v politickém poválečném zmatku, doplněný fakty, daty a reáliemi; přestože se jedná o vyprávění v ichformě, je prosté veškerého moralizování, bez doprovodných komentářů, úsudek je na čtenáři
Knížka popisuje velmi zajímavý lidský osud, ale vadilo mi, že některé pasáže se neustále opakují.
Tahle kniha je velmi silným příběhem založeným na skutečných událostech. František má sice hodně peněz, kterými se vykupuje ze svých průšvihů, ale k životu mu to nestačí. Je to surové vyprávění, které vás nenechá v klidu.
Hlavní hrdina nemá rozhodně charakter kata Mydláře, ale jeho povaha je perfektně vykreslená. Nic v knize nechybělo ani nepřebývalo. Doporučuji.
Kniha je velmi čtivá a zajímavá.Nicméně postava o které pojednává mi byla tak nesympatická,že mi to vlasně celý dojem z knihy pokazilo.
Výborně zpracované osudy konkrétního člověka. Kniha mě strhla nejen dějem, ale hlavně perfektně vykreslenou povahou hlavního představitele, jeho pochybnostmi, duševními pochody.
Knihu jsem zakoupila v knihkupectví tak nějak bezmyšlenkovitě. Prostě jsem jen měla potřebu si nějakou knihu odnést. A musím říct, že pecka! U většiny knih mi trvá třeba i třetinu knížky, než se do děje vziju, než mě pohltí. Tato kniha mě vtáhla okamžitě a přečetla jsem ji jedním dechem. Nešlo se od ní odtrhnout a v některých pasážích jsem dokonce pociťovala hroznou nervozitu jak moc mě děj pohltil. Doporučuji!
ufff....tak to bylo něco. Málem jsem ji odložila. Děsné povolání,těžký osud.