Byl jsem Mengeleho asistentem

02.04.2019

Přečtena jedním dechem ....

28.03.2019

Neskutečný..Strašně mě bavil styl psaní, jako deník.. A to téma.. Myslím, že není třeba komentovat. Hltala jsem každou stránku...Šílené co dělo.

14.03.2019

Kniha je čtivá...nechci komentovat a ani kritizovat autora, co vše udělal. Nikdo z nás jsme to nezažili a ani si nikdo nedokáže představit jak by se v tý době zachoval. Myslím si, že plno lidí by se zachovalo úplně stejně, jen aby přežili... Pro mne to byl další příběh z koncentračního tábora, který byl plný hrůz...Skvělá kniha, určitě doporučuji přečíst...

Už je to několik dnů, co jsem dočetla tuto knížku a stále nevím, jaký k ní mám zaujmout postoj...

Osobně jsem toho o válce četla už poměrně dost, ale musím se přiznat, že něco až tak hrůzného a s detailními popisy takových zvěrstev jsem ještě nečetla. Snažila jsem se Miklóse neodsuzovat, protože člověk nikdy neví, čeho by byl schopný on sám v bezprostředním ohrožení života a v touze přežít, ale po přečtení dalších a dalších informací o jeho činnosti, jsem nakonec doufala, že dopadne jinak, než dopadl. Nechápu, jak po tom všem dokázal sám se sebou žít nebo jak se dokázal podívat do očí své ženě a dceři. Je mi jasné, že jako soudní lékař toho zažil hodně už před válkou, ale to, co udělal během ní...???

Jelikož autor sepsal tyto své vzpomínky již v roce 1946, tak jsou místy jím uvedené informace upřesněné nebo doplněné redakcí vydavatele.

Tento titul rozhodně není pro slabé povahy. Já sama jsem měla místy problém ve čtení pokračovat a několikrát jsem si říkala, že na to kašlu a nebudu to ani dočítat, ale zajímalo mě, jak to s autorem dopadne, tak jsem zatla zuby a dočetla to. Jsem ráda, že jsem si knížku jen půjčila z knihovny. Něco takového bych ani ve své knihovničce nechtěla mít. Je hrozné, jak se lidé k lidem dokážou chovat. A nechápu, že se lidstvo z těchto hrůz nepoučilo a stále díky válkám a nelidskému zacházení přichází denně o život tolik nevinných lidí...

05.03.2019

Už jsem přečetla hodně knih o Holocaustu, ale tahle byla dosud nejsilnější. Dílo autor napsal bezprostředně po návratu z Osvětimi, po konci války a je to cítit na každé stránce, v každé větě a slovu. Je vidět, že toho měl hodně v sobě a potřeboval se z toho vypsat. Je to psáno z jiného úhlu, z pohledu člověka, který zažíval neskutečné hrůzy uprostřed dění. Dostal se do těch "lepších" sfér, a nejen to mu možná zachránilo život. Je to vlastně jeden z mála lidí, který mohl přinést takové očité svědectví ze strany lékaře. Z tohohle čtení a některých pasáží mi šla hrůza do očí. Není to kniha pro každého. Spíš bych to doporučila těm, kdo už si některými knihami prošel a víc, co ho čeká. Není to pro začínající čtenáře a slabé povahy.

28.02.2019

Další z množství knih o hrůzách koncentračních táborů, která však trochu vybočuje z řady. Ač se autorovi vyhnuly kruté nástupy v mrazech i vedrech, nehladověl, nepracoval do úplného fyzického vyčerpání a nebyly na něm dělány pokusy (mluvíme-li tedy o pobytu v Osvětimy), zažil tyto hrůzy ze zcela jiného - neméně hrozného - pohledu.

Kniha je psána fakticky, s "nadhledem" a syrovostí. Pocity a myšlenky autora jsou zde upozaděny za jediným účelem - uceleně světu ukázat, čeho jsou lidé schopní.

23.02.2019

Knih z 2. světové války včetně tématikou holokaustu jsem už přečetl hodně, tak jsem byl zvědavý také na tuto knihu, která je na českém trhu téměř nesehnatelná. Možná by stálo do úvahy, kdyby nakladatelství znovu tuto knihu vydalo, poněvadž tato kniha si to rozhodně zaslouží. Podle mého názoru je jedinečná v tom, že autor napsal knihu bezprostředně po válce, v Rumunsku byla kniha vydána již v roce 1946 a vzpomínky na otřesné události, kterých byl svědkem, má v živé paměti. Je to příznačné také v tom, že ve větách často zvýrazňuje své dojmy vykřičníkem. Autor se dopouští některých nepřesností, o kterých se dočteme v poznámkách redakce, kdy jsou tyto nepřesnosti uvedeny na pravou míru. Tyto nepřesnosti mi nevadily a nepochybně to nesnižuje kvalitu této knihy. Obdivuji autora za to, že dokázal napsat tuto knihu, dokázal přenést na papír zážitky, které jsou pro mě nepředstavitelné!! Pokud bych se ocitl na jeho místě a měl popsat všechno jako autor této knihy, asi bych na to neměl žaludek a raději bych se snažil na všechno zapomenout. A pokud bych se rozhodl napsat knihu a podělit se s ostatními čtenáři o mé zážitky z Osvětimi, tak bych určitě do vět dal ještě větší množství vykřičníků a stejně by to bylo málo!! Autor nám může přiblížit a popsat všechny hrůzy, ale stejně se to nikdy nedá přiblížit k tomu, co si na vlastní kůži prožil!! To pochopí pouze lidé, kteří prošli tímto peklem!! Dávám spíše přednost knihám s tímto námětem zpracované beletristicky. Kniha je zařazena do žánru literatura faktu (biografie a memoáry), přesto mne kniha oslovila a byla podle mého názoru zpracovaná výborně. Byla čtivá, autentičnost na mne dýchala ze všech stran. Upřímně jsem asi nečekal, že knihu přečtu na jeden zátah, že mne takto doslova pohltí. Autor není spisovatelem, je lékař, a přesto dokázal napsat knihu, která může oslovit jakéhokoliv čtenáře, pokud se zajímá o toto téma, anebo ještě třeba nečetl knihu s tímto námětem a chtěl by se dozvědět autentické informace o koncentračním táboře, napsané čtivou formou. KNIHU URČITĚ DOPORUČUJI a řekl bych, že patří mezi nejlepší knihy, které jsem četl z této oblasti.

Autor byl asistentem Dr. Josefa Mengeleho, muže, který se podílel na smrti mnoha lidí, muže, ze kterého měli všichni strach a hrůzu! Miklós Nyiszli [miklóš nyšli] byl výborným patologem a Mengele byl rád, že pracuje pro něj. Autor popisuje různé experimenty, které prováděl Dr. Mengele na lidech. Zajímavá byla pro mě také informace, že se při pokusech vyvinula léčebná metoda, pomocí níž se dala léčit obličejová sněť. Autor podává také informace o krematoriích a lidech, kteří v něm pracovali, tzv. sonderkomando. Velmi precizně popisuje zařízení krematoria a práci sonderkomanda, lidí, kteří se každý den podíleli na smrti nevinných lidí. Mnohdy pálili v pecích lidi, které znali a které pro ně v životě hodně znamenali!! Autor popisuje také na některých místech věci z lékařského úhlu pohledu, doktor se v něm nezapře. Každopádně tyto popisy jsou minimální, nezatěžují čtenáře, spíše chtějí čtenáře seznámit s oblastí jeho práce a navíc je to podáno způsobem, který je pochopitelný pro "laiky". V koncentračním táboře se vyskytuje také jeho žena a dcera. Jestli přežijí koncentrační tábor se dozvíte po přečtení této knihy.

Určitě je dobře, že se rozhodl autor sepsat tyto hrůzné zážitky, aby podal svědectví celému světu, k jakému účelu koncentrační tábory sloužily!! Někteří lidé, zejména z mladší generace, zpochybňují tyto události, berou je na lehkou váhu a tvrdí, že tomu nevěří! Tyto události jsou historickým a nevyvratitelným faktem. Doporučuji všem, pokud má někdo pochybnosti o koncentračních táborech, nechť navštíví např. Osvětim v Polsku a přesvědčí se na vlastní oči. Jsem přesvědčen o tom, že pokud některý člověk pochybuje o tom, co se v koncentračních táborech dělo, jedna návštěva mu určitě otevře oči dokořán a už nikdy nebude zpochybňovat to, co uvidí na vlastní oči!! V roce 2018 jsem navštívil Auschwitz I a chtěl bych časem ještě navštívit Auschwitz II - Birkenau (Březinka).

Viděl jsem také film ŠEDÁ ZÓNA, který je částečně natočen podle svědectví Miklóse Nyiszliho. Film se mi líbil a určitě stojí za shlédnutí.

Citáty z knihy, které mne oslovily:

Mrtvoly jsou zpopelněny za dvacet minut. V krematoriu je v chodu patnáct pecí. To obnáší spálení pěti tisíc lidí denně. Krematoria o téže kapacitě jsou v táboře celkem čtyři. Denně tedy projdou plynovými komorami a odtud putují do spalovacích pecí dvě desítky tisíc lidí.

Nepřeháněl jsem tedy, když jsem tvrdil, že esesákovi neuvěřím, že je něco černé, ani když to vidím na vlastní oči.

26.01.2019

Tahle kniha mne zasahla asi nejvic ze vsech s tematikou koncentracnich taboru, co jsem kdy cetla...velice silny pribeh, je to neskutecne, jaka zverstva se dela...ale je treba si je pripominat, aby se nezapomnelo, co dokaze s lidmi provest zvracena ideologie.

19.01.2019

Je to zrovna ten typ knihy, která v duši člověka zanechá velkou stop. Znamená to, že opravdu stojí za to. Jen škoda, že takových znamenitých doktorů, filozofů, spisovatelů a jiných, hrůzy Birkenau nepřežili. ..

12.01.2019

Osvětimská knihovnice, Tatér z Osvětimi, Mengeleho děvče, Fotograf z Osvětimi a další hrůzostrašné knihy z koncentračního tábora jsou, i když je nechci zlehčovat, slabým odvarem této knihy. Je zde naturalisticky popsána práce patologa dr. Mengeleho, a i když mnohé jeho poznatky byly později doplněny a zpřesněny, nic nezměnilo to, že se zde děly hrůzy nacismu. Není to vhodné čtení pro slabší povahy.

06.01.2019

Je potřeba si stále připomínat to, co se stalo.
A je třeba, aby se to připomínalo zejména mladým lidem.
Knížka je čtivá a velmi autentická.

05.01.2019

Další z velice silných knih. Detailně popisuje praktiky v koncentračním táboře. Kniha není pro slabé žaludky. Jednoznačně ji dávám plný počet hvězd.

26.12.2018

Zrůdnost fašismu. Je těžké takové knihy číst, ale je to nutné, aby se nezapomnělo. Hluboká poklona těm co přežili a podali svědectví.

Proooooč! Proč to zveličování, copak ta událost není dost děsivá? Na co autor hned v úvodu říká: "....v souladu s pravdou, bez sebemenšího přehánění a přibarvování"? Sory, ale v této knize je přibarvování, zveličování ale i nesmysly. Já chci číst knihu o tom co člověk skutečně zažil, bez dalších "nábalů".
Nechci číst o lidech co do Osvětimi přišli v roce 1939 (rok před jeho založením) - str. 6
Nelíbí se mi autorovo odhadování vzdálenost: jednou sedí v části tábora F na lavičce u hřiště co sousedí s krematoriem I (ve skutečnosti II), aby posléze s Mengelem jel do tohoto objektu 10 minut a při evakuaci z něj šel do Březinky 3 km.
Stejně jako přehánění velikostí: spalovna nebyla v žádném případě dlouhá 150 metrů, svlékárna nikdy nebyla 200 metrů dlouhá a samotná plynová komora měla 210 m2 takže při 3000 zplynovaných to je 14 lidí na m2.
Dobře, cifru 4 milionů beru, ta byla uváděna ještě v 90. letech než byla historiky zmenšena o 2,5 milionu lidí. To autor nemohl vědět.
Ale ten konec v Osvětimi? SS zhasli světla a za posledním zamkly bránu? Vžyť se ví, že tam zůstalo několik tisíc lidí, které dvakrát osvobodila RA. Podruhé na kameru.
A zcela jistě nezlikvidovali všechny členy komanda - viz. Shlomo Venezia, a další.
A bohužel, výmysl o několikametrových plamenech šlehajících z komína se opakuje snad v každé knize o Osvětimi, proboha proč?
Z takového pohledu to vypadá, že autor knihu psal buď s nějakým druhem ztráty paměti anebo ve stavu postraumatického šoku. Jiná možnost neexistuje, neboť je trestná. Prostě já chci číst holou skutečnost, bez "příkras". Je na tom něco zlého?

02.12.2018

Hodně silná biografie. Nehodnotím nepřesnosti, ale skutečné hrůzy, které si autor při svém pobytu v koncentračním táboře zažil. Pochopit mentalitu tehdejší doby je nad moje chápání.

01.11.2018

Velice silná kniha.
Můj obdiv patří všem lidem, kteří se ve vzpomínkách vrátili do pekla koncentračních táborů a znovu prožili něco, na co by určitě rádi zapomněli, abychom my, následující generace znaly pravdu.

17.10.2018

Chci se spíš vyjádřit k některým místním komentářům, než ke knize samotné. Někteří tu kritizují faktické chyby, kterých se autor dopustil. To je ale pochopitelné, neměl totiž, jak si fakta ověřit a psal je taková, jaká považoval za správná. Dále tu někteří kritizují, že je text příliš "převykříčnikován". Musíme si ale uvědomit, že autor knihu napsal téměř okamžitě po skončení 2. světové války a byl plný bolesti, kterou chtěl vyřvat do světa. Krom toho to ani nebyl spisovatel, byl to lékař. Lékař, který nechtěl napsat bestseller, ale chtěl podat svědectví o hrůzách Osvětimi. A poslední připomínka, která s touto úzce souvisí. Komentář, že je kniha psána příliš v "afektu" a měla být napsána spíše decentněji (aby se to asi lépe četlo), je úplně zcestný a jeho autor pravděpodobně nepochopil, co čte. Tohle totiž není knížka, u které si řeknete, jak moc hezky se vám četla a že byla psána skvělým a poutavým způsobem. Tohle je svědectví, u kterého je forma, kterou bylo napsáno, až na druhém místě.

16.10.2018

Opět další svědectví drsných, krutých a odporných zvěrstev. Očekávala jsem spíš zaměření na lékařský výzkum, který byl také zmiňován, ale šlo spíše o popisování práce sonderkomanda. Hrůza a děs z každého popsaného slova. I když se po nějaké době vracím ke knihám s tímto námětem, teď už fakt dlouho ne...Rozhodně však doporučuji k přečtení!

09.10.2018

Než se odhodlám k četbě podobně náročných témat většinou trvá nějaký čas. I přes nízký počet stran si na tohle hutné svědectví vymezte hodně času, protože to není čtení, které zvládnete během pár hodin. Osobně jsem nebyla schopná přečíst více než 40 stran denně. Nedovolím si vyjádřit jakýkoliv úsudek, vůči této tématice, nepřipadá mi patřičné soudit a komentovat, rozhodně však bylo zajímavé číst o prostředí a chodu KT z pohledu lékaře-patologa. Konečná část s uvedenými opravami originálu mě mírně iritovala a možná bych byla raději kdybych ji nečetla. To, že se autor dopustil nějakých faktických chyb, může po tomhle autentickém svědectví vzít čert.