Byl jsem Sudeťák: Příběh dlouhého návratu domů
Helmut Kopetzky
https://www.databazeknih.cz/img/books/53_/536572/bmid_byl-jsem-sudetak-pribeh-dlouheho-na-661f04d951eec.jpg
4
16
16
Autobiografie rozhlasáka Helmuta Kopetzkého, který byl jako pětiletý odsunut z rodného Šumperku. Příběh válek světových i rodinných. V roce 1946 přijíždí do zničené třetí říše 1646 nákladních vlaků se statisíci sudetských Němců. Pětiletý Helmut Kopetzky je jedním z nich. Jeho rodný dům český stát vyvlastnil a prodal. Když se ho autor v jednom rozhlasovém pořadu vzdá – jen hypoteticky, nikdy mu nepatřil –, přeruší s ním matka na léta kontakt. Vše se změní, když jednoho dne obdrží Helmut dopis psaný skvělou němčinou. Zpáteční adresa patří jeho rodnému domu.... celý text
Literatura faktu Biografie a memoáry
Vydáno: 2024 , PointaOriginální název:
Ich war ein Sudetjak, 2024
více info...
Přidat komentář
Hodnocení 2,5 *
„Ženy měly samozřejmě také své požadavky. Nechtěly být znovu opuštěny. A mnozí synové tím celý život trpěli."
Tak po dlouhé době jsem bohužel natrefila na knihu, která mi vůbec nesedla :-(
Čekala jsem vyprávění o poválečném odsunu Němců ze Sudet, navíc člověkem, který to zažil na vlastní kůži, i když jen jako dítě. No dostala jsem jakési deníkové zápisky a přepisy dopisů mezi matkou a synem, jejichž vztah byl velmi nevyrovnaný.
Životopis pana Helmuta sám o sobě, byl vcelku zajímavý. Vypráví nám ve zkratce příběh sebe a své matky, jenž přišla ve válce o dva manžely. Takovým ženám se přezdívalo Železné vdovy, což jsem třeba netušila :-)
Vypráví nám také o křivdách, které odsunutí Němci zažívali, hlavně skrz majetek. Ale výpráví nám i o odpuštění a smíření. Bohužel zvolená forma mi nesedla. Líbily se mi přiložené fotografie, ale za mě byl příběh spíše zmatený, autor tak nějak svévolně přeskakoval v čase, ale hlavně pořád řešil svou matku, která se stále nemohla s tou křivdou ohledně odsunu smířit a nedovedla akceptovat svou snachu a vůbec byla plná zášti ke všemu a všem, a dávala to Helmutovi "pěkně sežrat".
„Je docela dobře možné, že tvoje matka trpěla sexuální obsesí. Když někdo hladoví, vidí v každém objektu, v každém slově, na každém obrázku něco k jídlu."
Knihu doporučuji spíš čtenářům, kteří mají rádi literaturu faktu, než beletrii. Kniha nemá úplně špatné hodnocení, takže věřím, že své čtenáře si najde. Je možné, a věřím tomu, že u mě to bylo i špatné načasování, jelikož jsem pár dnů před přečtením této knihy poslouchala Sudetský dům od pana Javůrka, který mě naopak bavil neskutečně a srovnání jsem se tudíž bohužel nevyhla.
Literatura faktu,regionálního typu.Paměti šumperského rodáka.Byl malý,když ho s matkou odsunuli.Na matce autora skvěle popsán vývoj člověka vychovávaného ve víře zasáhlého nacionálním socialismem a bojem o přežitįí v rozbitém Německu.
Velmi dobrá kniha
Malé dějiny jednoho vnímavého a citlivého člověka v soukolí velkých dějin. O problematice Sudet a odsunu Němců již vyšla řada knih, ale tato vyniká empatií a snahou pochopit obě strany a vyzvat je ke smíření. Helmut Kopetzky je renomovaný rozhlasový tvůrce a na způsobu vyprávění je to znát.
Zajímavý a hodně subjektivní pohled na tuto dějinnou kapitolu. Jako nejcennější z knihy hodnotím popis začátků "našich" Němců v Německu, kde se ocitli jako cizinci. Na druhou stranu jsem čekal trochu více faktů, vzpomínek na Šumperk, o otci, otčímovi, ale většina knihy byla spíše líčením autorova složitého vztahu s vlastní matkou. Dle mého názoru, kniha není pro každého a rozhodně nečekejte příběh ve stylu "Sudetský dům".
Zajímavá kniha.Je především o autorově vztahu s matkou,která mi byla tedy velmi nesympatická.
A také o návratu a nových přátelstvích.
Vzpomínky Sudeťáka staršího věku na to, co se tady v okolí Šumperka a jinde v Sudetech se vztahy mezi Čechy Němci vlastně stalo, a jak to odsunutí Němci všechno prožívali. Kniha je vyzbrojena mnoha rodinnými fotografiemi, mj. otců padlých na východní frontě, a také různými dokumenty z této a následující doby. Myslím, že je cenné se seznámit se subjektivními dojmy našich bývalých spoluobčanů a zamyslet se nad pomíjivosti různých představ o světě a lidech v nich. Mnoho toho hodně osobního sice plně pochopit nelze, ale pozitivní dojem ze života autora to jistě neovlivní.
Byl jsem Sudeťák: Příběh dlouhého návratu domů
Nečekejte žádný román podobný Sudetskému domu a podobně. Je to čistě autobiografické zpracování a vypořádání se s vlastní minulostí. Jak několikrát, ke konci autor sám uvede, potřeboval se vypořádat s pocitem viny, s frustrací z toho že byl válečným polosirotkem. Současně byl Němcem. Cizincem v Německu ale i v Čechách. Nikam nepatřil. Generace jeho rodičů při válečném odsunu o všechno přišla. Jeho matka přišla i o manžela. A on se s tím vším musel vypořádat. O Šumperku se dozvíte pár zajímavostí, nicméně nejvíce je kniha opravdu věnována jemu a jeho vztahu s matkou. Která ho ovlivňuje ještě i 15 let po své smrti. Zajímavé, ale opravdu ne pro každého.