Byla jedna moucha
Daisy Mrázková
Knížka vypráví o malé dívence a její mouše, které spolu prožívají různá malá dobrodružství doma, na zahradě, na hřišti, na výletě apod. S pedagogickým taktem akcentuje autorka v jednotlivých drobných příbězích nové poznatky osvětě, mravní naučení i správné postoje k lidské společnosti a ke světu. Text doprovází vlastními ilustracemi, inspirovanými dětským výtvarným projevem.... celý text
Přidat komentář
Jak to ta Daisy Mrázková dělá, že po přečtení jejich textů člověk cítí, jak je svět a život tajemný a zvláštní? Jednou větou máchne jako jedním tahem štětce na miniaturní japonské krajině s rákosem a žábou, a jsme v tom prožitku. A přestože používá fantaskní motiv (mluvící zvíře), tak cítíme, že jde o náš reálný svět: svět, ve kterém se hádají děti, drak se chytí ve větvích a tam pak měsíce visí, svět, v němž můžeme dát věcem CENU a dokážeme nahlédnout svou chybu a napravit ji. Svět s obrovskou minulostí a rozlohou, svět nekonečných dálek. Jaké události to jsou. Jaká dobrodružství.
Kniha nádherná, snová, núti premýšľať. Príbehy jednej muchy a jej dievčatka. Úžasné. Toľko múdrosti a lásky v jednej tenkej knižke. Doporučujem čítať kľudne aj bez detí. Len tak pre radosť
Nejmilovanější knížka, když jsem začínala číst. Moucha Rudolfína je výborná kamarádka i vychovatelka, celý život si pamatuji některé její rady! Třeba, proč nebudit dědečka, proč ušít panence botičky nebo, o čem se nikomu neříká... Vybrala mi ji babička, kvůli krásným obrázkům - namalovaným také autorkou, které se i mně moc líbily a líbí. No a teď bylo nutné, abych šla knihu sehnat pro malinké lidi zase já!
Na knížku o mouše Rudolfině a Helence, která nově vyšla v Baobab, jsme narazily v knihovně a hned jsme se jí ujaly. Začaly jsme číst včera večer, napadaly mne při tom myšlenky o poetice a realismu a chvalozpěv na chytrou mouchu, které pak zmíním v komentáři na Databázi knih.
Pětiletá dcera byla ale daleko přesnější a opravdovější - v 6.20 přišla do kuchyně a když jsem jí ke kakau nabízela pohádku na Déčku jako obvykle, prosebně řekla "Maminko, přečti mi, prosím tě, zase o té mouše Rudolfíně, mně to tak hrozně baví." Teď je večer a máme dočteno. Říkám, že knížku tedy vrátíme do knihovny a holčička jen toužebně povzdechne: "Maminko, nejradši bych to četla celé ještě jednou...". Tak si to, Ježíšku, prosím, zaznamenej! :-)
"Lidi jsou na světě proto, aby odkrývali tajemství." (s. 48)
Helenka se svou bzučící kamarádkou Rudolfínou prožívá obyčejná dobrodružství. Společně objevují svět. Co se dá ale objevit za 45 minut? Dají se najít kamínky, které mají svou historii. Dají se potkat děti, které mají své starosti.
A Rudolfína svým chováním přispívá k vypointovanému moudru.
Jemné ilustrace Daisy Mrázkové vdechují příběhům život.
Bzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzva kniha
"Mít svoje mouchy" nemusí být vždycky jen diplomatické vyjádření zádrhele. Svoji mouchu - mouchu Rudolfínu má za kamarádku i jedna holčička, hlavní hrdinka knížky Daisy Mrázkové. Je to moucha bystrá, moudrá a holčičce dělá průvodkyni světem. Jejích 100 očí vidí daleko víc, než by jeden čekal.
Nesmírně lidské, křehké a něžné vyprávění, respektující dětský svět, jak už to jen paní Mrázková umí.
Knížku jsme si naprosto zamilovali celá rodina - nádherně hladí po duši.
Jediná její nevýhoda je, že se hůř shání (vyšla jen v sedmdesátých letech) - další z antikvariátních pokladů...
Moc krásná knížka :-). Rudoflína je prostě geniální moucha, která si ví se vším rady a je úžasně moudrá. Skoro mi to přišlo jako bajka. Tentokrát jsem si četbu na referát vyloženě užívala :-).
Štítky knihy
Autorovy další knížky
1972 | Haló, Jácíčku |
2007 | Slon a mravenec |
2004 | Neplač, muchomůrko |
2011 | Můj medvěd Flóra |
1971 | Byla jedna moucha |
Nádhera. Což ostatně není u Daisy Mrázkové nic překvapivého. Dětem se taky líbí - babi čti a nepřestávej. ;-) Moucha Rudolfina nemá chybu. Že bych je vzala na milost? :-O