Byli jsme tady
Cassie Gustafson
Nová škola. Nová nejlepší kamarádka. Nový kluk. A pak se stane, co se stát nikdy nemělo. Erica se probudí po propařené noci v pokoji přítele své nejlepší kamarádky. Nic z předešlého večera si nepamatuje. Je napůl nahá a po celém těle má načmárané vulgární obrázky, vzkazy a taky podpisy pěti spolužáků. Je mezi nimi i jméno jejího kluka Thomase. Co se vlastně stalo a proč tomu nikdo nezabránil?... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2024 , CosmopolisOriginální název:
After the Ink Dries, 2022
více info...
Přidat komentář
"Některé věci se prostě nedají vrátit."
Je moc dobře, že knihy na podobné téma vznikají a že se o nich mluví.
Kniha je napsaná čtivě, citlivě, jen mi přijde, že by jí slušelo méně stran - některé situace se omílají zbytečně dokola a často.
Šikana. Změna školy. Přátelé, kteří nejsou takoví jací se zdají být. Pocit méněcennosti a ještě mnohem více pronásledují Eriku, hlavní hrdinku, průběhem celého příběhu.
Upřímně? Je to příběh, který si nebere v těchto věcech servítky. Autorka je popisuje naprosto syrově a díky Ich formě a střídání pohledů se zdá, jako kdyby nám to celé vyprávěla nejlepší kamarádka. Popisy emocí, na kterých je celý příběh víceméně založený nám ukazují jak bezmocní jsme, nikdo z nás jí nemůže pomoc i když bych chtěl, kolikrát se mi chtělo až hlasitě zaklít. Holka, co to sakra děláš? Proč se necháváš takhle ničit? Byly asi nejčastější věty, které se mi honily hlavou.
Co se té příběhové stránky týče, tak mi přišlo, že nebyla nijak obsáhlá. Celé se to motalo kolem jedné věci a sem tam se přidalo něco, co to doplnilo či trošku rozbilo. Ze začátku jsem s tím měla trochu problém, přišlo mi že se neustále točíme v kruhu a nikam se to neposouvá, pořád jsem čekala, kdy přijde ten opravdový příběh, kdy se začne něco dít a my jako čtenáři poznáme více. To se nestalo. Nebo ne tak úplně, brzy mi došlo, že se toho asi nedočkám a změnila přístup ke knize. Díky čemuž jsem si to ve finále opravdu užila.
Jako velký plus vidím uvedení nouzových linek, linek důvěry ať už v podobě webových stránek anebo telefonních čísel. Přijde mi, že to té knize přidalo zase něco na víc, stejně jako komiksy, které se objevovaly sem tam. Tvořila je hlavní hrdinka a kreslila si v nich takové své alter-ego, což dohromady moc hezky fungovalo s celou myšlenkou příběhu... Že někdy člověk musí napsat nejdříve konec, aby zjistil, kde začít...
Za mě osobně tedy / a velké doporučení všem, co nepotřebují nutně silnou zápletku, ale mnohem více si užívají nimrá ní se v pocitech.
POKUD SI ZROVNA NEPROCHÁZÍTE HEZKÝM OBDOBÍM, TAK SI PŘEČTĚTE VAROVÁNÍ NA ZAČÁTKU A ZVAŽTE ZDA SE DO PŘÍBĚHU CHCETE POUŠTĚT
Přiznám se, že pro mě není dvakrát jednoduché číst knihy na toto téma, protože se mi při čtení dost často otevárí kudla v kapse a prožívám nespočet ne moc příjemných pocitů.
Kniha se nám čtenářům snaží otevřít oči, že to, co se děje Erice v knize, se zrovna teď může dít nějaké dívce tam venku. Která si říká, že už tohle nechce prožívat, že nechce aby ji to ovlivnilo na celý zbytek života. Z toho důvodu se může člověk dostat i k mnohem temnějším myšlenkám.
S Erikou prožíváme každý den od dané situace, která jí doslova obrací život naruby. Není jednoduché prožívat její pocity. Autorka se (dle mého názoru) zhostila podání tohoto příběhu velmi dobře. Zpočátku jsem měla pochybnosti, ale nakonec jsem se od knihy nemohla odtrhout a přála jsem Erice šťastný konec.
Abych nezapomněla, máme tu i Thomase, Eričina “přítele, kteří se do sebe dá se říct na první pohled zamilovali. O to víc je bolestivější zjištění, že částečná vina leží i na jeho bedrech. Ačkoliv měl tu možnost to celé zastavit....
Na začátku knihy najdete upozornění ohledně obsahu knihy. Díky tomu si čtenář sám může před přečtení zvolit, zda čtení zvládne nebo knihu raději odloží.
Za mě rozhodně velké doporučení.
To, co vypadá jako super fór, je najednou tragédie. Je to silný příběh, který by měl být povinnou četbou. Šikana, která přivede hlavní hrdinku k pokusu o sebevraždu. Zbabělost nést zodpovědnost. Pocit nedoknutelnosti, který se rozhodnou podpořit rodiče v zájmu budoucnosti svých dětí a vlastní prestiže. Byla to síla, číst tuto knihu. Ale i když je určená pro dospívající, určitě dá mnoho i ostatním.
(SPOILER)
Uff, tohle bylo silné kafe. Ale i takové příběhy je třeba číst. Na začátku je i varování, jaká témata kniha obsahuje. Šikana, sxuální obtěžování, victim shaming a další...
Autorka hodně sází na popisy pocitů a myšlenek, o nich je v podstatě skoro celá kniha. Díky tomu se do postav a celé té šílené situace opravdu lehce vžijete. Vyprávěno je z pohledu Eriky a Thomase. Oba se v tom dost plácají a garantuji vám, že to přenesou i na vás. Fakt jsem s cítila zle a některe momenty jsem musela prodýchávat. Bylo mi líto Eriky, Thomas na mě působil jako ufňukánek, zbabělec, sobec a neuvěřitelně mě štval. Bože, ten mě tak štval! I když neustále opakoval, co pro něj Erika znamenala, nevěřila jsem mu.
V závěru bych ještě přidala pár stran. Na jednu stranu jsem ráda, ze jsem to dočetla, protože na mě padala depka a na*raní (pardoon), ale zároveň to tak nějak rychle skončilo a nejsem s tím úplně spoko.
Překvapily mě ale komiksové ilustrace, ty byly moc pěkné.
Táto kniha bola témou veľmi ťažká, spracovaním a čitateľským zážitkom výborná!
Isto viete, že ja príbehy písané z pohľadu dvoch osôb prosto a jednoducho zbožňujem. O to viac, pokiaľ sú oba pohľady výborne spracované, čo táto kniha splnila na plnej čiare a ja som, pravdupovediac, nemala ani trochu času na nudenie sa.
Aj samotný dej nezačína žiadnou zdĺhavou omáčkou, ale rovno vtiahne čitateľa do stredu diania, ako keby sa sám ocitol v miestnosti s Ericou alebo Thomasom a prežíval to, čo ona alebo on. A ja musím priznať, že sa mi pocity, ktoré som pri knižke mala, neveľmi páčili, ale od čítania som sa absolútne nedokázala odtrhnúť.
Tým, že sa kniha venuje veľmi ťažkým témam, o ktorých je podľa mňa ale dôležité hovoriť (alebo čítať), je na začiatku napísané varovanie, aby si každý dobre rozmyslel, či také čosi vôbec chce čítať.
Mne osobne sa kniha veľmi páčila, je napísaná naozaj výborne.