Byli jsme v bitvě o Anglii
Alexander Hess
https://www.databazeknih.cz/img/books/26_/26066/byli-jsme-v-bitve-o-anglii-26066.jpg
5
38
38
Vyprávění o osudech čs. pilotů v barvách RAF v době její nejtěžší chvilky.
Přidat komentář
Moc, opravdu moc jsem chtěl dát plné hodnocení. Jenže jakmile jsem se začetl, přešlo mě to. Je to slabounká a malá knížka, psaná ještě za války. Právě proto jsem čekal že bude doslova překypovat popisem soubojů, strojů, letců, příběhů a příhod... Od všeho tam sice něco je, ale taky dost "omáčky" o vlastenectví a odvaze okolo. I mně tahle poslední věta zní tak, že bych si za ní dal facku - byli a jsou to hrdinové, kteří tam šli nezištně pro naši republiku. A ano, vím co to vše pro ně obnášelo a že bojovali za tu zatraceně správnou věc. Ale je tam těch kudrnatých, popisných frází prostě až moc.
Generálmajor Alexander Hess. Vynikající letec, velitel, vlastenec, člověk. Jeho vzpomínky jsou velice zajímavé, milé. Dozvěděla jsem se o jeho začátcích působení v RAF i o jeho nefalšovaném lidství. Škoda, že jeho vzpomínky nemají pokračování.
Na adresu vydavatele:
Myslím si, že je ostuda vydat zážitky takové vážené osobnosti v tomto provedení. Jakási brožurka do kapsy... A koupit si ji můžete jen jako přílohu k časopisu! Ani tisk na jednotlivých stránkách vydavatel neupravil! Text na stránkách není zarovnaný do bloku, jednotlivé řádky vlají jak prapory... Když si uvědomím, jaké slátaniny vycházejí v přepychovém vydání, je mi z toho smutno.
Vynikající dílo opravdu úctyhodné osobnosti.
Hess byl významným předválečným letcem, účastnil se obou světových válek a létal v bitvě o Británii na svém Hurricanu jako jeden z nejstarších operačních pilotů (roč. 1898), velel první čs. stíhací peruti. Po válce si uvědomoval hrozbu komunismu a stihl uletět do exilu.
Čest jeho památce!
Českoslovenští stíhači v RAF. Hrdinové a vlastenci, o tom není pochyb. Tato knížečka je toho jasným důkazem. Ačkoliv je útlá, obsahově je velmi bohatá. Sám velitel československé 310. stíhací perutě v ní například barvitě líčí průběh bojů nad Anglií, nenávist k okupantům své vlasti, radost letců z každého sestřeleného Němce, kterou mnohdy zastínil smutek nad kamarády, kteří se z bojů nevrátili. Kromě toho je zde popsán i mimobojový život letců - např. peripetie s angličtinou a anglickou kuchyní, oslavy 28. října, Vánoc, návštěvy prezidenta Beneše, královského páru a mnoho dalších příhod. To vše je protkáno vzpomínkami a steskem po milovaném domově.
Autor v knize rovněž mimo jiné vzdává hold československému pozemnímu personálu - mechanikům, zbrojařům, skládačům padáků a dalším, kteří svou činností přispívali k boji. Za zmínku rovněž stojí kapitola o britské legendě Douglasi Baderovi nebo kapitola o českém stíhacím esu Josefu Františkovi.
Tuto milou knížku plnou hrdosti rozhodně doporučuji k přečtení. Je v ní totiž kus naší historie. Nejen té válečné, ale především té lidské...
Málokdo si v dnešní době uvědomí, jak to za války vypadalo. Ten, kdo to nezažill, může maximálně tak okázale přikyvovat nad epickými snímky s vystajlovaným Bradem Pittem. Jaké to ale bylo doopravdy? Ač tenounká, tato kniha vám leccos přiblíží mnohem věrněji než kterýkoliv film. Dostanete to naservírováno očima přímého účastníka, ponoříte se do myslí těch chlapců a nezbyde vám nic, než s otevřenou pusou obracet stránku za stránkou.
Jak už je zde napsáno, útlá čtivá knížka, plná hrdosti. Je nabitá dějem, stejně jako samotná bitva o Británii. Moc dobře se čte.
Zajímavá je prognóza prezidenta Dr. Edvarda Beneše, tuším že z konce roku 1940 kdy navštívil 310 peruť, o dalším vývoji války a jejím konci. Jen připomenu, že kniha byla prvně vydána v roce 1943 v Americe.
Další z mých "vyvolených" válečných knížek. Pokud je mi známo, vznikla prakticky ze zápisků, deníku "poněkud obstarožního velitele, který již překročil věk, předepsaný pro anglické piloty", Alexandera "Saši" Hesse. Tehdy velitele Československé 310. stíhací perutě RAF v Duxfordu. Hrdost, nadšení, ale i bolest nad ztrátou kamarádů...a náznak smutných vzpomínek na "mého kluka doma". Vynikající kniha. Další z kolekce "my jsme umírali, abyste vy žili".
Autor sám (přes ohromný a úctu respekt, jaké k němu mám) nebyl již žádné eso, již kvůli na poilota pokročilému věku, ale plnil výborně funkci velitele. Proto i trošku jiný pohled, než jen řadový pilot - vnímal dění okolo sebe z pohledu velitele a v širších souvislostech.
Nenávist vůči nacistům a tehdejšímu Německu, která je z některých stran zcela zřejmá, je naprosto pochopitelná. I tak ale autor dokázal, že mu spravedlivý hněv nevymazal svědomí a úroveň vojáka, důstojníka. Narážím na epizodu, kdy jím sestřelený Dornier nouzově přistál a z něj vylezli letci. Zvedli ruce "a já se díval do jejich slimáčích očí a nedokázal jsem střílet".
Perlička na závěr - mám pocit, že některé pasáže z knížky jsou "vykradeny" v rovněž výtečném filmu Bitva o Anglii. Konkrétně scénka, kdy střepina z bomby během nočního útoku vletí do kupé vlaku a pilotovi do náručí skočí vyděšená dívka. Tuto scénu popisuje právě Hess a zahlédl jsem ji i ve filmu - tam ovšem s britským pilotem. Náhoda? Možná :)
A nakonec: https://scontent-frt3-1.xx.fbcdn.net/hphotos-xaf1/t31.0-8/10924592_649188858544243_7246591100633900637_o.png Tady máte autora v době, o které se v knížce píše. Spolu s legendou, o které také píše - Douglasem Baderem.
Čtivá knížečka naplněná hrdostí velitele na první československou peruť a vlastenectvím, ale bez zbytečného patosu. Zajímavá také tím, že je psaná ještě během války, v době, kdy se sice vítězství začalo přiklánět na stranu Spojenců, ale ještě nebylo úplně jisté. Přesto je z knížky znát, že něco takového si naši piloti vůbec nepřipouštěli.
Technická poznámka: Je zvláštní, že pilot, který se s jistotou vyzná v technice protivníka, píše o Dornierech jako o Do-215 a ne o běžných, masově nasazených, Do-17. Těch bylo totiž vyrobeno pouze 101 kusů a většinou nasazeno jako noční stíhače.
Útlá knížečka, nicméně obsahově naditá lépe než třísetstránková kniha. Autor čtenáře plně vtáhne do děje. Je to velmi dobře napsaná kniha o odvaze a pevném přátelství mezi Československými, Britskými, Kanadskými a Polskými letci.
Je moc dobře, že tuto knížečku psal letec, který válku zažil na vlastní kůži, protože popis soubojů v Hessově podání vtáhne a já jsem si souboje užíval. Z knížky přímo sálá nenávist vůči Německu a zároveň i láska k domovu, který museli tito hrdinové opustit. Zároveň velmi barvitě popisuje život letce v Anglii a nevěnuje se pouze soubojům na obloze.
Kniha od prvního velitele 310. peruti psaná ještě za války. Obsahuje poměrně věrné popisy bojů, nebo Hessovo sestřelení. Na knize je vidět, že autor nechtěl prozradit něco tajného vzhledem k tomu, že knihu psal ještě za války, takže kniha je napsána velmi opatrným způsobem.