Čachtická pani
Jožo Nižnánsky
https://www.databazeknih.cz/img/books/12_/126823/cachticka-pani-126823.jpg
4
1951
1951
Čachtická paní série
1. díl >
Podmanivo napísaný román zavedie čitateľa na dvor smutne svetoznámej čachtickej panej, zvanej tiež „krvavá grófka“, Alžbety Báthoryovej. Postupne sa dozvie o mnohých zločinoch, ktoré sa odohrávali v podzemí Čachtického hradu, ale i na iných miestach monarchie. Príbeh je prerozprávaný cez osudy niekoľkých postáv, ich lásky a utrpenia až po trpký koniec hlavnej vinníčky. Alžbetu Báthoryovú, hoci nestála pred riadnym súdom na rozdiel od jej prisluhovačov, nakoniec predsa len za jej hriechy neminul trest a ocitla sa v domácom väzení, kde i skončila jej krvou poznačená životná púť.... celý text
Přidat komentář
Dobře napsaný román s drsnými, sugestivními scénami, který mi částečně pomohl pochopit jinak nepochopitelné jednání jedné zvrácené šlechtičny. I když jsou známá a podložená některá fakta, kdo ví, jaké byly skutečné motivace k jednání Alžběty Báthoryové. Jedno vím jistě. Do jejích služeb bych nešla ani za milión. Specifická a jedinečná postava, které mně bylo zároveň trochu líto. Poutavá, zajímavá a zároveň nepříjemná četba o Čachtické paní, legendární osobnosti z dávného 16. století.
Knihu si v minulosti koupila mamka, a později jsem se rozhodl, že si knihu také přečtu. Kniha se mi líbila.
Jedná se o historicko-dobrodružný román, který byl napsán v roce 1932. Děj se odehrává na počátku 17. století v Uhrách na území dnešního Slovenska a to nejčastěji v okolí Čachtic. Některé situace se však řeší i v Prešpurku (Bratislavě) a na mnoha jiných místech. Celý příběh se odehrává zhruba v období jednoho roku. Román vychází z pověstí o Alžbětě Báthoryové, jakožto sadistické hraběnce koupající se pro zachování své vlastní krásy v krvi mladých dívek..
Je děsivé, že kniha je založena na skutečných událostech. V minulosti jsem viděl také film, který se mi líbil.
(SPOILER)
Tuto knížku jsem četla v 15 letech a byla jsem z ní tehdy opravdu nadšená, pamatuji si, že mě děj pohltil a přečetla jsem ji jedním dechem.
Nyní jsem si ji po dalších 15 letech četla znovu a už tak nadšená nejsem. Knížka bezpochyby patří mezi slovenskou klasiku. Bohužel na mě po letech již neměla takový účinek jako kdysi.
Pozor spoiler:
Nemohu říct, že by mě čtení nebavilo, ale postavy jsou povětšinou čistě kladné nebo záporné. Zbojníci a jejich děvčata nesmrtelní, Ficko rovněž. Některé postavy několikrát uvězněny a zázračně vysvobozeny. Všichni se do sebe zamilují láskou jako trám na první pohled a překvapivě je to na mě až moc červená knihovna...
Co všechno Báthoryové projde mi přišlo po letech extrémně neuvěřitelné. Samozřejmě je třeba brát ohled na to, že dílo bylo vydáno před více než 80 lety, je to vidět i na stylu psaní. A jedná se o román a ne o pravdivý příběh, i když Báthoryová mohla beztrestně zabít služky, jistě se nekoupala v krvavé lázni atp...
Dávám z nostalgie 3 hvězdy a myslím, že se ke knížce již nevrátím...
(SPOILER)
V první řadě je nutno říct, že tato kniha je jedna z mých nejoblíbenějších, co se týče české a slovenské klasiky. Příběh Alžběty Báthory, který se odehrává skoro celou knihu na zámku v Čachticích je hojně vyhledáván právě kvůli jejímu vraždění. Nutno podotknout, že tato kniha je ale především příběhem ženy, jejího služebnictva, poddaných a obyvatel Čachtic. (SPOILER) Alžběta Báthoryová je zde vylíčena jako krvavá vražedkyně, která zabíjí mladé panny, aby se mohla koupat v jejich krvi, neboť je posednutá vlastním mládím a krásou, ale také je zde vylíčena jako žena - matka nemanželské dcery Eržiky, kterou vychovávají zemané mimo zámek a pro kterou, ačkoliv s ní nemůže žít chce to nejlepší. Jak to ale bývá, mladá Eržika, která je krásná jako Bathory za mlada si za muže vybere zbojníka Andreje Drozda, který vede tažení na Bathory a je odhodlán ji dostat před soud, ať to stojí, co to stojí.
Nápomocni jsou mu Jan Kalina - učenec, který byl vyhnán ze zámku, Pavel Lederer, který ačkoliv je zbojník se dostal do zámku, aby pomáhal paní s opravou vraždící panny.
Každá postava v této knize má svůj vlastní příběh, který spojuje buď láska, nebo nenávist k Báthory.
Báthory byla krvavou paní, pro kterou byla krása, ale i její kůň Vilhar naprosto vším. A když přišla o oboje, musí za to někdo zaplatit.
Kdo Čachtickou paní ještě nečetl a chce si přečíst něco kvalitního, čemu nechybí příběh, který ho vtáhne a nepustí, je Bathory rozhodně dobrou volbou. Nenechte se zmást velkým počtem stran, protože ve společnosti Bathory, Eržiky, Jana Kaliny, Andreje Drozda, Mikuláše Lošonského, Pavla Lederera, služebných Anny, Ilony a Dory a také Ficka a Vávry Vám stránky utečou, ani nevíte jak.
Příběh o čachtické paní Alžbětě Báthoryové, která na svém hradě vraždila panny, aby se mohla vykoupat v jejich krvi a tím získala věčné mládí a krásu. Skvěle napsaný strašidelný román se nádherně temnou atmosférou, ve kterém nechybí láska i zrada.
Tak právě tato kniha je moje srdcová záležitost, kterou si vždy ráda přečtu :-)
Kdo má rád příběh Čachtickém paní, tak knihu doporučuji.
Láska, zrada, tajemství, lež.. to vše a ještě víc.
Další klasika, kterou mám v knihovně už roky. Literární zpracování pověsti o sadistické hradní paní podle pana Nižnanského odstartovalo můj zájem o život skutečné hraběnky Báthory. Jde o román, který vám zježí vlasy na hlavě i přivodí chvíle soucitu s hrdiny. Neváhejte a chňapněte po ní!
Čachtickou paní jsem četla před lety a nedávno se k ní vrátila. Knížka neztratila své kouzlo a bavila mne přesně jako tenkrát. Film Báthory jsem viděla, jedná se o pověst podanou zase jiným způsobem než zde. Doporučuji jak knihu, tak film.
Bylo mi osm, když jsem knihu objevila, rodiče zrovna odešli do kina na film Báthory a já byla trucovité dítě, které nedokázalo pochopit proč mě rodiče nevzali sebou taky, rozhodla jsem se tedy, že když nemůžu vidět film přečtu si knihu, kterou jsem ovšem měla od mamky taky tehdy zakázanou, prý, že na něco takového jsem ještě malá a potom bych se zase všeho bála, počkala jsem na chvíli až babička, která mě přišla hlídat začne podřimovat a hurá do akce ! Přesně jsem věděla kde knihu hledat, protože jsem na ní mlsně koukala už dlouho, No co si budeme říkat zakázané ovoce chutná vždy nejlépe.... Jaká byla má radost, když jsem si ji propašovala do pokoje a já se mohla začíst, kdyby mě někdo viděl byl by to skvělý pohled, oči navrch hlavy, kolena přitažená k tělu, no hrdinka jak se patří, ale přečetla jsem ! Stihla se zamilovat do několika zbojníků a ve své dětské naivitě jsem si snad i myslela, že až se o prázdninách vydáme houbařit, že nějakého v lese potkám... No nepotkala, ale na knížku nezapomenu.
Hrůza, děs. Nemohla jsem ani usnout, jak autor vylíčil děsy a běsy v Čachticích.
Nechtela jsem psat komentar, ale neda mi to... Pribeh jednoznacne poutavy. Hrozne mi ale behem cteni vadila ostra dichotomie dobra a zla, nesmyslne myslenkove zvraty postav,(u niz jsem postradala jakoukoliv psychologickou propracovanost) a nerealnost nekterych popisu a udalosti. Spis mi to prislo jako osnova nebo jen podklad k dalsimu rozpracovani. Zrejme je to vse zpusobeno dobovym kontextem, ve kterem byla kniha napsana a tim, ze dnes se pise jinym stylem a klade se duraz na jine hodnoty textu (nebo jsem to mozna jen nepochopila spravne :))
I tak jsem rada, ze jsem knihu cetla a rozsirila si tim historicke i literarni obzory.
Četla jsem ji v originále jako puberťačka a i po letech si stále hravě vybavím obrazy, které ve mně vzbuzovala. Skvělá!
Úžasná kniha.
Chytne hned na začátku a nepustí.
Atmosféra je skutečně syrová a drsná. Klasika, ke které se mnoho z nás rád vrací.
*****
Tuto knihu jsem četla tajně před lety, aby rodiče nevěděli... Věděli. Dokonce jsem dostala od otce pochvalu, že čtu velice dobrou knihu, od vynikajícího autora. Otec měl pravdu! Kniha se mi líbila moc! Hororové čtení, které obsahuje lidskou krutost, touhu po dokonalosti a moci za jakoukoliv cenu... K tomu se dějem prolíná i hlubší cit, jako je láska a potřeba ochrany blízkého člověka.
Knihu mám ve své knihovně zařazenou mezi své top knihy.
K četbě Čachtické paní jsem se dostala tak nějak náhodou, byla mi doporučena kniha se shodným názvem a vzhledem k vysokému hodnocení jsem jí věřila. V závěru pro mne ale představovala nečekaný problém. Jak stylisticky, tak gramaticky jsem ji shledávala nepříjemně primitivní. Zpočátku jsem pochybovala, zda-li není určena pro děti, pak se z ní stala červená knihovna a já jsem se nestačila divit.
Hlavním problémem pro mne byl jazyk, kterým byla napsaná. Pokud jednoduché vyjadřování autora mělo vést ke čtivosti- nevedlo. Slovní zásoba základní školy. Přirovnání, která jste slyšeli už stokrát postrádající kreativitu a některé fráze se dokonce opakují. Někdo neustále říká „hehe“. Druhou věcí je pak samotný děj, který jsem posuzovala s čím dál tím větší ironií. Některé pasáže mne vskutku pobavily. Kromě toho, že obávanou paní Alžbětu srovná nějaký zbojník, že si vůbec nikdo nevšimne během devíti měsíců toho, že je těhotná a že vždy v rozhodující chvíli typicky někdo přijde a situace se náhle vyřeší, vyzdvihuji následující:
Týpek se vrátí domů a vidí, že ta jeho se mezitím vdala za jiného.
„Nejsem a také jsem nebyla šťastná! Ale budu, protože ses vrátil. Miluji tě a i ty mne musíš milovat!“ a on jí na to řekne:
„Ne, nikdy nepožádám manželky bližního svého aniž čeho, cokoliv jeho jest. Pro mne jsi mrtva a i ty musíš zapomenout... Naše cesty se navždy rozcházejí...“
Jindy jede zbojník lesem a potká dívku, taktéž na koni (...Děvče se mu hrozně líbilo.) a řekne jí:
„Ticho, holčičko, nebo se strýček bude zlobit!“
Muž spatří u vody ležící ženu, rozesměje se a jde ji znásilnit. Ta se brání. On na to: „Od vás i údery přijímám s rozkoší, vyvolená mého srdce!“ Nutno podotknout, že ona ho od té doby vroucně miluje.
Shrnula bych, pokud vám výše zmíněné lahodí, kniha je pro vás– já jsem ze slušnosti dospěla asi do třetiny a nedočetla jsem.
Ani se nechce věřit, že tahle kniha bude za pár let slavit století. Přestože je román docela obsáhlý, četl se dobře. Je to skvělá četba, podložená snad historickými fakty s prvky romantiky okořeněná sadismem. Na tu dobu dobře vykreslené postavy. Doporučuji.
Krásně napsaná kniha a jediná, kterou jsem četla už třikrát a určitě se k ní vrátím.
Četla jsem ji kdysi dávno a teď jsem se k ní vrátila. Už mě tak neudivovaly sadistické sklony hraběnky Alžběty Bathoryové. Věděla jsem, o čem budu číst. I když historické romány moc nečtu, tak Čachtická paní patří zajisté ke klasickým historickým románům a má v mé knihovně své místo. Na své si jistě přijdou i milovníci hororu, který je určitě okořeněním historického tématu.
Štítky knihy
zfilmováno 17. století Alžběta Báthory, hraběnka, 1560–1614 16.-17. století sadismus Slováci a Maďaři Uherské království krev slovenské pověsti mučeníAutorovy další knížky
| 1971 |  Čachtická paní |
| 1971 |  Žena dvou mužů |
| 1993 | Právo první noci |
| 1992 | Lásky Žofie Bosniakové |
| 2008 | Cholera |
Kniha, kterou jsem 'hltala" pod peřinou před. XXX lety????, a mamky komentář: ..."zhasni , zítra máš školu.." , moc nefungoval..(ale měla pochopení, je to knihomol :-)))))... S odstupem času je samo jiný pohled a vidět i možné historické důkazy atd.....!!!...ale hold klasika ????