Žena dvou mužů
Jožo Nižnánsky
Čachtická paní série
< 2. díl
Kniha má dvě dějové linie, které se vzájemně prolínají. V první části se čtenář opět setkává s některými hrdiny románu Čachtická paní i s jejich dalšími osudy. Ve druhé části se pak seznamuje s nešťastným manželstvím zpupného, ale přitom slabošského Františka Révaye a Zuzany Forgačové.
Romány Literatura slovenská Historické romány
Vydáno: 1971 , Tatran (Bratislava)Originální název:
Žena dvoch mužov, 1937
více info...
Přidat komentář
Když jsem dočítala poslední stránky pokračování Čachtické paní, pociťovala jsem mírné zklamaní.
Chvíli mi trvalo, než jsem si opět zvykla na styl psaní autora a také, že i když má kniha tuším pouhých jedenáct kapitol, tak každá z nich obsahuje vždy několik podkapitol. Také před koncem hlavní kapitoly se objevuje obrázek.
Přiznávám se, že jsem očekávala poutavější vyprávění, děj má dvě linky, možná by bylo lepší ponechat pouze jednu a více ji rozpracovat.
Takto ve mně kniha zanechala rozporuplné emoce. Na jednu stranu se četla dobře, ale na druhou stranu po nějaké době ve mně kniha asi nezanechá větší dojem.
Pokračování knihy Čachtická paní, kdy kniha se odvíjí ve dvou rovinách, které se navzájem prolínají. Hlavní děj se ovšem týká nešťastného manželství Františka Révaye a Zuzany Forgáčové, kterou na svůj hrad unese Petr Bakič a snaha Františka Révaye jí dostat zpět. Stěžejní příběh je ovšem o tom, jak dostat Alžbětu Báthoryovou před řádný soud. A v zákulisí probíhá největší konflikt tehdejší doby, boj mezi katolicismem a protestantismem. Kniha podle mě ovšem nedosahuje kvalit Čachtické paní, ač se špatně nečetla.
neskutočná blbosť škoda to bolo aj čítať . Velke sklamanie a ten koniec nič prekvapivé.
Absolutně souhlasím s komentářem 85098211. Těšila jsem se na pokračování Čachtické paní, a toto mne hluboce zklamalo.
Kniha ani zdaleka nedosahuje kvalit Čachtické paní, bohužel. A dost mne to mrzí, protože jsem se na ni těšila... Je sice zase dobře napsaná, stejným stylem, ale příběh jako takový už nedokáže tolik zaujmout. Napínavý a strhující je jen místy a poměrně zřídka - a to je málo. Začátek knihy mne upoutal a kdyby autor udržel stejné tempo vyprávění, byla bych spokojená. Jenomže potom nastane zvrat, před čtenářem se otevře druhá dějová linka a už to není ono. To byl aspoň můj pocit. Hodnotím tedy pouze jako lehký nadprůměr, protože jsem četla už mnohem horší knihy. A příznivcům dobrých historických románů tentokrát nedoporučuji ;-).
Žádné zklamání, je to stále autorův styl i podobný duch, ve kterém byla napsána Čachtická paní, zlo je zlo a kladní hrdinové si poradí bez škobrtnutí. Na druhou stranu však ani žádné velké óóó, prostě milý průměrný příběh.
Nebyla to špatná kniha, ale po Čachtické paní trochu nesplnila očekávání. Možná si autor Bathoryovou nasadil moc vysokou laťku.
Vcelku příjemné čtení, setkáváme se s některými dalšími osudy postav z románu Čachtická paní. Ovšem Čachtická paní je nepřekonatelná.
Čtenářská výzva 2018: Kniha od slovenského autora.
Přiznám se, že nebýt čtenářské výzvy, asi bych tuto knihu neotevřela.
Stačilo si přečíst jen názvy jednotlivých kapitol a bylo jasno kdo, s kým, o čem...asi bych měla ocenit historické skutečnosti, tak dávám aspoň průměrné hodnocení.
Čachtická paní patří mezi mé nejoblíbenější knihy. Poprvé jsem ji četla na základce a později se k ní několikrát vrátila. Mezi mé nejoblíbenější postavy patřili Eržika a Andrej a jsem nadšená, že jsem si o nich mohla zase počíst, i když první díl mě pohltil víc. Vím, že knihy pana Nižnanského bývají často v podobném duchu, kdy láska a dobří lidé zvítězí, ale i proto je mám asi tak ráda. Vím, že si u nich odpočinu, nebudu rozložená na emocionální mikrokousíčky, ale prostě si jen sednu a s kávou v ruce si příjemně počtu. Navíc mě baví to, že jsou založené na skutečných událostech jako tato kniha, kdy Petr Bakič skutečně unesl Zuzanu Forgáčovou na Plavecký zámek, vše řešil sněm, který se dlouho táhl a vyhráli až po smrti Františka Revaye.
Kniha se mi líbila, stejně jako i jiné knihy od Nižnánského. Mám tohoto autora ráda, jeho díla se moc dobře čtou :) Čachtickou paní jsem četla už v páté třídě a k tomuhle pokračování jsem se dostala sice až teď, ale nevadí :) Většinu postav jsem si sice už moc nevybavovala, ale do děje jsem se začetla lehce.
Tak nějak podobně jako Čachtická paní hrozně moc předvídatelné - kladné postavy jsou prostě kladné se vším všudy, záporné jsou záporné, cokoliv se chystá, vždycky dopadne v prospěch kladných postav. Ale jako oddechová literatura super :-)
Mně osobně se tento příběh líbil více než Čachtická paní, taková trošku historická červená knihovna napsána částečně i na základě skutečných událostí (autor se odkazuje na dochované dokumenty). Moc se mi líbil komentář od "čefa", myslím, že to přesně vystihl.
Pokračování románu Čachtické paní. Né tak dobré jako první knížka ale k tak jsem se nenudila.
Autorovy další knížky
| 1971 |  Čachtická paní |
| 1971 |  Žena dvou mužů |
| 1993 | Právo první noci |
| 1992 | Lásky Žofie Bosniakové |
| 2008 | Cholera |
Ne, tohle se mi nelíbilo :/ nemělo to nápady, cokoliv, co by mne zaujalo. Bohužel šlechta se v té době brala z politických důvodů a láska v takovýchto spojeních neměla místo... Ale tady se do sebe dva zamilují a pak už se to všechno mydlí jako v nepovedeném seriálu. Slabý manžel si nechce nechat líbit, že se jeho zákonná manželka zakoukala jinde.
A všichni ti "úžasní chlapi" - hlavně Bakič i bývalý zbojník se jen posmívají slabším a kdykoliv všechny hravě porazí a zesměšní.
Ne, nelíbilo se mi to. Naprosto zbytečné pokračování (dle mého). S Čachtickou paní to prakticky nemá nic společného, jen několikrát je v knize zmíněna.
A ten, kdo překládal ze slovenštiny a nechal tam špatné předložky s/z by zasloužil...