Čachtická paní
Jožo Nižnánsky
https://www.databazeknih.cz/img/books/12_/129075/cachticka-pani-129075.jpg
4
1949
1949
Čachtická paní série
1. díl >
Příběh hraběnky Báthoryové, který tak pravdivě a věrně popsal Jožo Nižnánsky v románu Čachtická paní, se odehrává na rozhraní 16. a 17. století a čerpá ze skutečných událostí. Děj je nabitý nejen zajímavými historickými a dobovými fakty, ale je především napínavým až detektivním čtením. Vyvrcholením děje je nekonečná až chorobná touha čachtické paní být za každou cenu krásnou. Tato touha byla příčinou zmaření životů mnoha nevinných a mladých dívek.... celý text
Přidat komentář
Čachtická paní je kniha, kterou jsem poprvé četla před mnoha lety. Tehdy mi utkvěly hlavně drastické scény a mučení...Ve skutečnosti je to kniha plná romantických i pragmatických vztahů, naplněných i nenaplněných ambicí a také omezení ve společnosti, která tehdy vnímala ženy (a to i ty, které dobyly postavení, moci a majetku) jako cosi neplnohodnotného....Protože - jak to vlastně všechno doopravdy bylo? A proč? :-)
Tuto knihu jsem četla kdysi v dětství a přišlo mi to jako horor. Teď jsem jí četla znovu a zdála se mi více romantická a těch hororových částí tam bylo pomálu. Každopádně krásně a poutavě napsaná kniha.
Krásně se četlo, krásně se bálo. Čachtický hrad je nádherný, tajemný. Jako romantičce a při víře (jistě najivní) v to lepší v člověku mi byla bližší verze filmového zpracování pana Jakubiska.
Na hodinách literatúry, sme niekedy pri preberaní učebnej látky (ale aj mimo učebných hodín) s otvorenými ústami načúvali rozprávaniu vnučky spisovateľa (nič zvláštne, rozprávačský talent klokotá aj v jej krvi), čo spolu s nami drala školské lavice :D, o rôznych povestiach spracovaných jej dedkom, čím aj v mojom srdci rozplameňovala zvedavosť na to , aké príbehy sa tam schovávajú.
No, čuduj sa svete!, že v zrelom veku, keď sa mi zdalo, že som pristará na rozprávky (veď už som mala asi 10 rokov), som sa posunula k povestiam (v mojom ponímaní rozprávkam s určitými historickými faktami, na čom som rástla vo svojich očiach do velemúdrosti).
A objavila som, samozrejme po prečítaní povestí (lebo na romány som si netrúfla) "adoptovaného" pána spisovateľa, bohato zásobený knižničný regál s tvorbou pána Joža Nižňánskeho. To nastali pre mňa zlaté časy!
Čachtická pani sa asi najvýraznejšie zapísala do mojej pamäte, lebo tu som sa asi prvýkrát stretla s činmi, ktorých je schopná jedna ľudská bytosť voči inej - krutého týrania, mučenia, nečakanou beštialitou a toľkou zvrátenosťou (ospravedlňujem sa za svoju naivitu súčasným autorom, čo si na tom založili vlastnú tvorbu). Ale svetlé chvíľky príbehov a šťastný koniec nakoniec vo mne zahladili otrasenú dôveru v dobro a spravodlivosť. (Zdá sa, že ako dieťaťu mi to stačilo.)
Tato kniha se mi do ruk dostala diky vyzve a musim rict, ze mazec! Posledni 4 kapitoly jsem zhltla behem dne jak to bylo napinavy! Ale zaroven i otresny a nechutny.
Byť jsem si tuto knihu chtěl přečíst už od dětství, tak nějak na ni došla řada až teď a ničeho nelituji. Rozhodně bych to nenazval horrorem jak bývá někdy zařazováno. Vzhledem k stáří to působí spíše pohádkoidně až lehce naivně dobrodružně. Ano je tam mučení, spousty křivd, nespravedlností a podlých činů, ale zároveň za vše záhy přijde spravedlivý trest. Čte se to velmi dobře a slabší povahy vůbec nemusí mít strach. ;-) Tím nechci zlehčovat zločiny spáchané vrchností na poddaných v inkriminované době, je hrozné a jen těžko pochopitelné co se dělo a jak málo znamenal lidský život.
Brrrrr, tak tohle už znovu číst nemusím. V knihách snesu hodně, ale Čachtickou paní jsem četla jen po kouscích a dělala hodně přestávek. Četla se mi těžko kvůli popisovanému mučení, které bylo podáváno jako každodenní součást života, a také kvůli vědomí, že v dané době byli páni a paní opravdu téměř nedotknutelní a mohli se služebnictvem a poddanými jednat jako s věcmi, nikoliv lidmi.
Knihu čtu, už podruhé a stále se kní ráda budu vracet. Četla jsem několik knih o Čachtické paní, ale žádná znich mě nezaujala jako tato. Vřele doporučuji.
Tuto knihu si dodnes pamatuju, i když jsem jí prvně měla v ruce už jako velmi mladá, cca kolem 15.roku. Už tenkrát mě zaujala.
Po mnoha letech jsem se ke knize vrátila. Až na překombinovaný konec mi přišla opět skvělá.
Asi nejvíc na mě příběh Alžběty zapůsobil,když mi o její železné panně vyprávěla babička v těch zřídkavých okamžicích,kdy jsem ji uprosila na nějaké příběhy,nebo pohádky.
Knihu mi před lety daroval kamarád a já jsem ji přelouskala za pár dní.
Jakubiskův film jsem viděla. Je krásný. Je o jiné Alžbětě a s knihou bych ho nesrovnávala. Klasika je klasika.
Knihu jsem četla jako malá a tehdy jsem ji strašně hltala. Když tu čtu ty komentáře, asi po ní sáhnu znovu a uvidím, jak se mi postoj k ní změní.
Po dlouhých letech jsem opět sáhla po Čachtické paní a vůbec toho nelituji. I když je kniha místy až červenou knihovnou (ta 30. léta se nezapřou), tak je i krásně dobrodružná, napínavá, dramatická. Rozhodně jsem ji nečetla naposledy.
Divná knížka, četla se dobře a zároveň vůbec neutíkala. Jsem ráda, že už to mám za sebou což není nejlepší recenze pro knihu.
Hezký psané, viděla jsem dva filmy, ale s těmi se to vůbec nedá srovnávat... A mučící technika? Brrr
Štítky knihy
zfilmováno 17. století Alžběta Báthory, hraběnka, 1560–1614 16.-17. století sadismus Slováci a Maďaři Uherské království krev slovenské pověsti mučení
Autorovy další knížky
| 1971 |  Čachtická paní |
| 1971 |  Žena dvou mužů |
| 1993 | Právo první noci |
| 1992 | Lásky Žofie Bosniakové |
| 2008 | Cholera |
Kdysi jsem nějakým omylem viděla v televizi kousek filmu. Nechalo to ve mně určitě dojem, každopádně jsem si myslela, že Alžběta Báthoryová vše páchala, protože byla fyzicky nemocná. Ani nevím, proč jsem si to myslela. Asi špatně pochopený děj v televizi...
Alžběta Báthoryová byla hlavně násilnická manipulativní psychopatka :o) - na ty její excesy žádné mastičky ani zaříkačky lejdy Majorové nepomůžou, ta by potřebovala zobat a zobat......a ty její posluhovačky spolu s bláznivým bezpáteřním Fickem ......těm akorát svěrací kazajku.
Ale uznávám, že v některých momentech byla Betty chytrá jak opice.
Nejsem znalkyně historie, přiznávám, ale tento děj se mi líbil, už proto, že jsem poznala, že zbojníkem nebyl jen Juraj Jánošík ale i jiní hoši, Drozdové a Kalinové a kdoví kteří ještě.
Takže prima čtení na podzimní večery, je to mnohem lepší, než to co jsem pochytila z filmu.