Čachtická paní
Jožo Nižnánsky
https://www.databazeknih.cz/img/books/13_/138799/bmid_cachticka-pani-CHt-138799.jpeg
4
1978
1978
Krvavý román se odehrává na rozhraní 16. a 17. století a čerpá látku ze skutečných událostí. V té době vládla čachtická hraběnka Alžběta Báthoryová, o níž kolovaly zvěsti, že na svém hradě vraždí panny jen proto, aby se mohla koupat v jejich krvi a zachovat si tak mládí a krásu. 11. vydání, z toho v Tatranu 3. a v českém jazyce 1.... celý text
Přidat komentář
Legendární "horor" našeho dětství. Jako dospělý bych román označil jako romantickou, historickou fikci. Pokud se k četbě této knihy odhodláte, pak doporučuji slovenské vydání, které umocní autentický prožitek.
SPOILERY!
V úvodu mne překvapilo, že tam, na Slovensku, má farář manželku...to vidím prvně.
Jak píše Vendy-jako děcko mne děsila. Teď po letech jsem se zarazila, jak moc JINÁ je.
Že je vlastně o vojsku a utečencích, o bitkách a o řevu paní na poddané, o lásce Eržiky, ve které se mele pubertální KDO JE TEDY JEJÍ MATKA? MILUJE JI ON TAKY, KDYŽ JÍ VRÁTIL KONÍČKA A VYSADIL JI DO SEDLA? Co teda Pavel, bude s Barborou nebo ne? Co Magda ve vězení, uteče s Kalinou? atd. atd. a to mě fakt nebavilo...
Já pořád čekala na tu atmo, kterou jsem znávala, ale ta se nedostavovala, spíš mě to vytáčelo.
Bylo to o všem jiným a jiných, než o paní a holkách, o kterých to mělo logicky bejt. To, že paní švihá pandury lískovkou, až padaj k zemi a řvou tam, mě fakt nezajímalo...nebo že Majorová ji nebo Ficka maže mastmi...že se starý babky služebnice předháněj, kdo poslouží dřív, to mě fakt neba.
Kniha ale i pobavila - třeba když ženy vypovídaly, že služky a ženy z okolí jí vodily děvčata - "přivedla i svou dceru i když věděla, že bude zavražděna". Tak určitě twl. :)
Anebo když popisuje, jak vznikla Eržika: kterak se paní válí na břehu, zamíří k ní rytíř -tajemný v černém , chvíli se přetahují, ona jej bije, on jásavě ryčí a je nadšen, poté se jí zmocní, z čehož je ona celá blahem bez sebe a oddá se mu a když poté získá Eržiku, miluje ho i po nějakých 16 letech později natolik, že by se vrhla po každým zakuklenci, co se jí vloupal do komnat ??? Vida, co dělá trocha nespoutanýho *uku :)
Za to mi uplně okatě vyvstávalo, jak špatný ty pomluvy byly - paní byla nemocná, ležela na lůžku, ale přitahla si holku a zuby jí rvala maso z ramenou a tváří - proboha...demence fakt. No jak říkám, opět zklamání a prozření. Jak píše Abako a Jiřík- zbojnická láska by se to mělo jmenovat, protože paní a holky tam byla opravdu jen okrajově.
(jo a má to fakt odporné kresby)
Knihu jsem četla ve svých 15 letech a tehdy jsem z ní byla naprosto nadšená. Jak bych ji vnímala a hodnotila dnes (po mnoha letech) zůstává otázkou.
Kniha, kterou jsem 'hltala" pod peřinou před. XXX lety????, a mamky komentář: ..."zhasni , zítra máš školu.." , moc nefungoval..(ale měla pochopení, je to knihomol :-)))))... S odstupem času je samo jiný pohled a vidět i možné historické důkazy atd.....!!!...ale hold klasika ????
Dobře napsaný román s drsnými, sugestivními scénami, který mi částečně pomohl pochopit jinak nepochopitelné jednání jedné zvrácené šlechtičny. I když jsou známá a podložená některá fakta, kdo ví, jaké byly skutečné motivace k jednání Alžběty Báthoryové. Jedno vím jistě. Do jejích služeb bych nešla ani za milión. Specifická a jedinečná postava, které mně bylo zároveň trochu líto. Poutavá, zajímavá a zároveň nepříjemná četba o Čachtické paní, legendární osobnosti z dávného 16. století.
Knihu si v minulosti koupila mamka, a později jsem se rozhodl, že si knihu také přečtu. Kniha se mi líbila.
Jedná se o historicko-dobrodružný román, který byl napsán v roce 1932. Děj se odehrává na počátku 17. století v Uhrách na území dnešního Slovenska a to nejčastěji v okolí Čachtic. Některé situace se však řeší i v Prešpurku (Bratislavě) a na mnoha jiných místech. Celý příběh se odehrává zhruba v období jednoho roku. Román vychází z pověstí o Alžbětě Báthoryové, jakožto sadistické hraběnce koupající se pro zachování své vlastní krásy v krvi mladých dívek..
Je děsivé, že kniha je založena na skutečných událostech. V minulosti jsem viděl také film, který se mi líbil.
(SPOILER)
Tuto knížku jsem četla v 15 letech a byla jsem z ní tehdy opravdu nadšená, pamatuji si, že mě děj pohltil a přečetla jsem ji jedním dechem.
Nyní jsem si ji po dalších 15 letech četla znovu a už tak nadšená nejsem. Knížka bezpochyby patří mezi slovenskou klasiku. Bohužel na mě po letech již neměla takový účinek jako kdysi.
Pozor spoiler:
Nemohu říct, že by mě čtení nebavilo, ale postavy jsou povětšinou čistě kladné nebo záporné. Zbojníci a jejich děvčata nesmrtelní, Ficko rovněž. Některé postavy několikrát uvězněny a zázračně vysvobozeny. Všichni se do sebe zamilují láskou jako trám na první pohled a překvapivě je to na mě až moc červená knihovna...
Co všechno Báthoryové projde mi přišlo po letech extrémně neuvěřitelné. Samozřejmě je třeba brát ohled na to, že dílo bylo vydáno před více než 80 lety, je to vidět i na stylu psaní. A jedná se o román a ne o pravdivý příběh, i když Báthoryová mohla beztrestně zabít služky, jistě se nekoupala v krvavé lázni atp...
Dávám z nostalgie 3 hvězdy a myslím, že se ke knížce již nevrátím...
(SPOILER)
V první řadě je nutno říct, že tato kniha je jedna z mých nejoblíbenějších, co se týče české a slovenské klasiky. Příběh Alžběty Báthory, který se odehrává skoro celou knihu na zámku v Čachticích je hojně vyhledáván právě kvůli jejímu vraždění. Nutno podotknout, že tato kniha je ale především příběhem ženy, jejího služebnictva, poddaných a obyvatel Čachtic. (SPOILER) Alžběta Báthoryová je zde vylíčena jako krvavá vražedkyně, která zabíjí mladé panny, aby se mohla koupat v jejich krvi, neboť je posednutá vlastním mládím a krásou, ale také je zde vylíčena jako žena - matka nemanželské dcery Eržiky, kterou vychovávají zemané mimo zámek a pro kterou, ačkoliv s ní nemůže žít chce to nejlepší. Jak to ale bývá, mladá Eržika, která je krásná jako Bathory za mlada si za muže vybere zbojníka Andreje Drozda, který vede tažení na Bathory a je odhodlán ji dostat před soud, ať to stojí, co to stojí.
Nápomocni jsou mu Jan Kalina - učenec, který byl vyhnán ze zámku, Pavel Lederer, který ačkoliv je zbojník se dostal do zámku, aby pomáhal paní s opravou vraždící panny.
Každá postava v této knize má svůj vlastní příběh, který spojuje buď láska, nebo nenávist k Báthory.
Báthory byla krvavou paní, pro kterou byla krása, ale i její kůň Vilhar naprosto vším. A když přišla o oboje, musí za to někdo zaplatit.
Kdo Čachtickou paní ještě nečetl a chce si přečíst něco kvalitního, čemu nechybí příběh, který ho vtáhne a nepustí, je Bathory rozhodně dobrou volbou. Nenechte se zmást velkým počtem stran, protože ve společnosti Bathory, Eržiky, Jana Kaliny, Andreje Drozda, Mikuláše Lošonského, Pavla Lederera, služebných Anny, Ilony a Dory a také Ficka a Vávry Vám stránky utečou, ani nevíte jak.
Příběh o čachtické paní Alžbětě Báthoryové, která na svém hradě vraždila panny, aby se mohla vykoupat v jejich krvi a tím získala věčné mládí a krásu. Skvěle napsaný strašidelný román se nádherně temnou atmosférou, ve kterém nechybí láska i zrada.
Tak právě tato kniha je moje srdcová záležitost, kterou si vždy ráda přečtu :-)
Kdo má rád příběh Čachtickém paní, tak knihu doporučuji.
Láska, zrada, tajemství, lež.. to vše a ještě víc.
Další klasika, kterou mám v knihovně už roky. Literární zpracování pověsti o sadistické hradní paní podle pana Nižnanského odstartovalo můj zájem o život skutečné hraběnky Báthory. Jde o román, který vám zježí vlasy na hlavě i přivodí chvíle soucitu s hrdiny. Neváhejte a chňapněte po ní!
Čachtickou paní jsem četla před lety a nedávno se k ní vrátila. Knížka neztratila své kouzlo a bavila mne přesně jako tenkrát. Film Báthory jsem viděla, jedná se o pověst podanou zase jiným způsobem než zde. Doporučuji jak knihu, tak film.
Bylo mi osm, když jsem knihu objevila, rodiče zrovna odešli do kina na film Báthory a já byla trucovité dítě, které nedokázalo pochopit proč mě rodiče nevzali sebou taky, rozhodla jsem se tedy, že když nemůžu vidět film přečtu si knihu, kterou jsem ovšem měla od mamky taky tehdy zakázanou, prý, že na něco takového jsem ještě malá a potom bych se zase všeho bála, počkala jsem na chvíli až babička, která mě přišla hlídat začne podřimovat a hurá do akce ! Přesně jsem věděla kde knihu hledat, protože jsem na ní mlsně koukala už dlouho, No co si budeme říkat zakázané ovoce chutná vždy nejlépe.... Jaká byla má radost, když jsem si ji propašovala do pokoje a já se mohla začíst, kdyby mě někdo viděl byl by to skvělý pohled, oči navrch hlavy, kolena přitažená k tělu, no hrdinka jak se patří, ale přečetla jsem ! Stihla se zamilovat do několika zbojníků a ve své dětské naivitě jsem si snad i myslela, že až se o prázdninách vydáme houbařit, že nějakého v lese potkám... No nepotkala, ale na knížku nezapomenu.
Hrůza, děs. Nemohla jsem ani usnout, jak autor vylíčil děsy a běsy v Čachticích.
Nechtela jsem psat komentar, ale neda mi to... Pribeh jednoznacne poutavy. Hrozne mi ale behem cteni vadila ostra dichotomie dobra a zla, nesmyslne myslenkove zvraty postav,(u niz jsem postradala jakoukoliv psychologickou propracovanost) a nerealnost nekterych popisu a udalosti. Spis mi to prislo jako osnova nebo jen podklad k dalsimu rozpracovani. Zrejme je to vse zpusobeno dobovym kontextem, ve kterem byla kniha napsana a tim, ze dnes se pise jinym stylem a klade se duraz na jine hodnoty textu (nebo jsem to mozna jen nepochopila spravne :))
I tak jsem rada, ze jsem knihu cetla a rozsirila si tim historicke i literarni obzory.
Četla jsem ji v originále jako puberťačka a i po letech si stále hravě vybavím obrazy, které ve mně vzbuzovala. Skvělá!
Úžasná kniha.
Chytne hned na začátku a nepustí.
Atmosféra je skutečně syrová a drsná. Klasika, ke které se mnoho z nás rád vrací.
*****
Štítky knihy
zfilmováno 17. století Alžběta Báthory, 1560–1614 16.-17. století sadismus Slováci a Maďaři Uherské království krev slovenské pověsti mučeníAutorovy další knížky
| 1971 |  Čachtická paní |
| 1971 |  Žena dvou mužů |
| 1993 | Právo první noci |
| 1992 | Lásky Žofie Bosniakové |
| 2008 | Cholera |
Grófka Alžběta Báthoryčka je fénomenom, aj pre mňa. V mojich rukách ocitolo sa vydanie od Tatranu. Čítal som jaj po slovensky. Slovenčina je naozaj skvělom jazykom. A ja som sa prvý stretnutie sa slovenskom řečou užíval. Dokázal by som sa predstaviť, že dakto sa to skutečno mohlo odohrať (okrem romantickej línie). Čahtická pani, nie jedinou pútavou figúrou. Jožo Nižnánsky vie ako písať.