Čajovna v Tokiu
Julie Caplin
Romantické útěky / Romantické úteky série
< 6. díl >
Fiona je vášnivá fotografka a už dlouho se touží podívat do Japonska. Když vyhraje čtrnáctidenní cestu do Tokia, má pocit, že se jí splnil sen. Na místě s hrůzou zjistí, že jejím průvodcem je muž, který jí kdysi zlomil srdce. Popadněte cestovní pas a vydejte se do země mrakodrapů, tradičních chrámů, čajových rituálů a rozkvetlých sakur.... celý text
Literatura světová Romány Pro ženy
Vydáno: 2024 , CosmopolisOriginální název:
The Little Teashop in Tokyo, 2020
Interpreti: Veronika Lazorčáková
více info...
Přidat komentář
Mám za sebou další romantický útěk, tentokrát do Tokia. Japonsko bylo představené hezky, i když jsme se jen sklouzli po povrchu, no ano, jako na výletě. Haruka s rodinou byli skvělí a některé myšlenky se mi vážně líbily.
Bohužel mi tam tentokrát nějak neseděla romantická linka, respektive Gabe. Možná je to tím, že jsem četla dvě knihy v krátkém sledu za sebou, ale viděla jsem až moc podobností s Pláží v Chorvatsku. Celkově to opět bylo milé nenáročné čtení, ale na 5 hvězdiček to tentokrát není.
Oddechové romantické čtení s kterým se vydáme až do dalekého Japonska.
V ději sledujeme tři generace žen babičky,matky a dospívající dcery a jejich náhled na život.
Autorka nás provede japonskou krajinou a seznámí nás i s jejich kulturou.
Uvařte si šálek dobrého čaje a pusťte se do čtení dalšího příběhu ze série :Romantické útěky.
Japonská kultura mě fascinuje a tady jsme se toho mohli dozvědět opravdu hodně, což jsem si neskutečně užívala. Naprosto miluji a obdivuji tu moudrost, vyrovnanost, klid, soulad s přírodou, radování se z každodenních maličkostí... A ačkoliv jsem totální odpůrce jakéhokoliv psaní do knih, tady jsem mnohokrát měla nutkání vzít do ruky zvýrazňovač a některé z pasáží si označit.
Paradoxně mi ale víc než ústřední dvojice sedly vedlejší postavy. Tři generace Japonek, přičemž každá má odlišný pohled na vlastní kulturu a tradice, mě moc bavily.
Fiona mi nevadila, i když mám v sérii určitě jiné oblíbenkyně, ale Gabe mi příliš k srdci nepřirostl. Nemůžu si pomoct, ale působil na mě spíš jako takový úchyláček. Todd a Alex u mě tedy stále vedou.
Zas a znova krásné milé čtení od J. Caplin. Přesunout se do Tokia a poznat více hl. hrdinku Fionu byl oddechový zážitek. Líbil se mi popis města, lidí a i jejich mentalita. Také vedlejší linka Fioniny matky byla přínosná a zajímalo mě, jak se stím Fiona popere.
Krásný příběh, který vás nutí na chvíli se zastavit, uvařit si čaj a jen tak si sednout ven a nedělat nic, jen tak být.
Hezké to bylo, dostala jsem od knihy co jsem očekávala. Oddychové čtení, romantiku a pro mě neznámou zemi Japonsko. Popisy přírody byly vykreslené tak, že bych tam hned jela.
(SPOILER) Knížka je čtivá romantická oddechovka z omamnou vůní sakur a tradičním čajovým obřadem. Bylo fajn navštěvovat pro mě neznámou kulturu Japonska. Od chaotického a uspěchaného Tokia přes čajové obřady, svátek rozkvetlých třešní až po klid a krásu parků, chrámů a nakonec hory Fudži. Příběh Fiony a Gabea bylo fajn sledovat vyvíjející se milostný stah. Co mě ještě zaujalo byli vedlejší postavy Haruka, Setsuko a vnučka Maju. Tři generace japonských žen každá s vlastním pohledem a názorem na vlastní kulturu a tradice. Za mě příběh je romantický z nádechem exotiky a neznáma. Knížku mohu doporučit.
Tak oproti Domku v Irsku, který jsem od této autorky četla, je to mnohem zajímavější - ani ne tak samotná romantická linka (i když byla citově propracovanější, ale stále stejně bez jakéhokoliv zásadního zvratu), jako reálie z Japonska - ty byly opravdu zajímavé (aspoň pro mne) a musím se přiznat, že jsem hodně googlila fotky míst, takže by mi ani nevadilo, kdyby tento "romantický bedekr" měl na konci i reálné fotografie, aby to dotvořilo tu pravou atmosféru. Pohodové, nenáročné a zajímavé čtení (kapesníček do ruky na závěr).
Myslím si že mě Fii a Gabe budou moc chybět zajímal by mě i život potomale celková kniha i o povídání z prostředí Tokia mě velmi bavila musela jsem si dost věcí dohledatale stálo to za to knihu doporučuji
Moje třetí kniha romantických útěků, ale už teď je mi jasné, že tahle je z této série zatím moje nejoblíbenější. Docela jsem měla strach se do ní pustit, když jsem slyšela/četla, že tento díl je slabší, ale upřímně jsem ráda, že jsem ten hlas neposlechla. No a ta krásná obálka přímo křičí přečti si mě:)
Tenhle příběh byl opravdu jedno velké dobrodružství. Bylo úžasné spolu s Fionou objevovat tak vzdálenou a pro mě ne zrovna známou kulturu Japonska. Od čajových obřadů, svátku rozkvetlých třešní, divosti a uspěchanosti Tokia až po klid a nádheru hory Fudži. Připadal jsem si jako bych se dívala přes objektiv fotoaparátu spolu s Fionou a nasávala s ní atmosféru a kouzlo Japonska.
Mimochodem Fionu jsem si dost oblíbila už v prvním díle série, připadala mi hodně citlivá a vnímavá a tady se to potvrdilo. Vlastně i ona byla důvodem, proč jsem nakonec se čtením neváhala. Hrozně jsem ji obdivovala, že dokázala vystoupit ze své ulity.
Jen Gabe to trochu kazil, občas by potřeboval něčím praštit, ale Fiona mu naštěstí nedávala nic zadarmo a vůbec ho nešetřila. No a tím krásným koncem si to u mě vyžehlil:)
I tentokrát mě potěšily skvělé vedlejší postavy (v těchto knihách mám ty vedlejší postavy občas radši než ty dvě hlavní) Haruka, Setsuko a vnučka Maju. Tři generace žen, každá s vlastním pohledem a názorem na vlastní kulturu, ale s vrozeným citem a úctou k japonským tradicím. Sledovat ty jejich generační neshody mě hodně bavilo. Vlastně mě tu bavilo úplně všechno:)
Príjemné čítanie o Japonsku a jeho kultúre. Príbeh Fiony a Gabea bol trochu slabší, potom nastal zvrat a romantiky nebolo konca. Zabalené do celku sa mi kniha páčila. Teším sa na Švajčiarsko.
Pohodové čtení, které vám určitě zlepší náladu. Je to velmi nenáročná četba, která mě přesto příjemně překvapila nejen jako průvodce japonskou kulturou, ale také jako zasvěcený návod, jak dobře fotografovat. Fotografuji ráda, tak jsem některé profesionální rady uvítala. V každém případě je to velká romantika, která se už z našeho uspěchaného života vytrácí, takže doporučuji nejen pro zábavu, ale i pro poučení, a to nejen o Japonsku.
Zase jedna z knih, kterou jsem odkládala, protože bojim bojim, co to bude :-) Zasazení příběhu pro mne bylo dokonalé. I když jsem v Japonsku nikdy nebyla, líbí se mi kultura, příroda, ten vyzařující klid, jídlo, způsoby. A tahle kniha mě hodila do takové pohody, že jsem to už dlouho nezažila. Dosud nejlíp jsem hodnotila Pláž v Chorvatsku, ale to se změní ve prospěch této knihy. Už jen z té ilustrace na české obálce sálá Všechno. V romanťárnách nemusím úplně nějaké drámo, raději mám příběhy, kde to nenásilně plyne. Jen trošilinku mě vytáčela maminka Fiony a Jumi. Ale myslím, že to hlavním protagonistům rychle došlo :-) Například na Pláži v Chorvatsku mi dost osob přišlo šíleně protivných. A teď z jiného soudku. Dost se tam opakuje výraz - zvedla bradu, vystrčila bradu, a to je něco, co trochu sráží postavu (a to v jakékoli knize), taky termín být sama sebou jsem už četla tolikrát, že to shazuje tvorbu úplně jiné autorky :-) Taky se divím, že Fiona, přes zjevně nádhernou postavu, měla dost zvláštní myšlenky sama o sobě. Já se v realitě spíš setkávám s tím, že chlapi radši vysoké ženy (já jako prcek mám asi utrum :-) ). No a pak taky spíš osobní postřeh - v realitě to tak nefunguje. Kéž by muž opravdu za ženu bojoval. Což mě spíš přivádí k pláči po přečtení romanťáren. Tak nic, půjdu zatím na thriller. Ale doporučuji všemi dvaceti :-)
Zatím poslední kniha z této série (už mám objednanou další :) a překvapilo mě, jak moc se autorce opět povedlo zapojit moji představivost. Nikdy jsem v Japonsku nebyla a ani jsem neuvažovala, že by mě tato země mohla více zaujmout, ale po přečtení jsem opravdu žasla a Japonsko vnímám trochu jinak. Opět excelentně napsáno.
Moje třetí knížka z této série a musím napsat, že se mi líbila zatím nejvíc. Popisy Tokia mě naprosto uchvátily, hned bych se tam vypravila:-). Další parádní oddechovka.
Moje druhé setkání s autorkou bylo opět povedené. Možná je to i tím, že jsem od knihy neměla přehnaně vysoká očekávání. Stejně jako u Kavárny v Kodani jsem chtěla fajn oddechovku, která mě přenese do jiného prostředí. Tentokrát do Japonska. Prostředí je popsané opravdu krásně, že má člověk chuť sbalit kufr a letět prvním letadlem směr Tokio. Hlavní hrdinka Fiona je sympaťanda a máte ji rádi od začátku. Romantická linka je samozřejmě předvidatelná, ale čtení jsem si užila. Kniha splnila svůj účel ve správný čas.
Jediné, co mi vadilo na téhle knížce, bylo jméno hlavní hrdinky. Pardon, ale Fiona u mě bude navždy ta zelená holka od Shreka. Ale jinak opět klasická Julie Caplin. Fiona je fotografka, která vyhrála pobyt v Tokiu, kde ji má čekat známý japonský fotograf, který ji vezme pod svá křídla. Jenže tomu to nějak nevyjde a na letišti čeká Gabe. Taky známý fotograf, ale toho Fiona fakt nechtěla potkat. Byla do něj kdysi zamilovaná, zkusila ho políbit a moc to nedopadlo. Zdá se ale, že si Fionu nepamatuje. Má plnou hlavu japonky Jumi, která je jeho múza a tak trochu nešťastná láska. Všechno je pěkně zamotané, ale samozřejmě se to rozmotá a budou spolu žít šťastně až do smrti. Tedy až potom, co Fiona pochopí smysl života a Gabe se naučí život zase milovat.
V pořadí má šestá kniha ze série. Na vykreslení Japonska a tamní kultury si autorka dává obzvlášť záležet, člověk má hned sto chutí si zabalit, vzít pas a jet se tam hned podívat.
Co se týká příběhu, tak mě osobně trochu chybí propracovanost hlavních postav a celkové "milostné" linky :)
Jinak se kniha čte sama, super oddechovka :)
Štítky knihy
Japonsko fotografování láska pro ženy milostné romány cestování romantika Tokio čajovnyAutorovy další knížky
2018 | Kavárna v Kodani |
2020 | Hotýlek na Islandu |
2021 | Chata ve Švýcarsku |
2019 | Cukrárna v Paříži |
2019 | Pekárna v Brooklynu |
Sázela jsem na jistotu, většina knih se mi od autorky líbila. Tahle zrovna moc ne. Na hlavního hrdinu jsem si nemohla od počátku zvyknout. Zkrátka mě štval.
Kladně hodnotím vedlejší postavy, japonskou trojici žen. Ta se mi líbila moc, jejich soudržnost, pospolitost. Jasná rodinná láska. A taky krásný popis Japonska. Svižně psáno, jako vždy. Ale s Gabem jsem se nesmířila až do konce.