Přání smrti
Robyn Thurman
https://www.databazeknih.cz/img/books/63_/63904/bmid_prani-smrti-LJ7-63904.jpg
4
102
102
Cal a Niko Leandrosovi série
< 4. díl >
Kal a jeho bratr Niko zažívají se svou detektivní agenturou špatné časy. Pak si je ale najme upír Seamus. Někdo ho sleduje a on chce vědět kdo to je. Jenže když bratři Leandrosovi najdou Seamuse mrtvého (nebo spíš ne-nemrtvého), budou muset udělat mnohem víc, než původně plánovali. Ještě horší zprávou je však návrat Kalovy démonické rodiny – Ólfi. Naposledy, když se jim Kal s Nikem postavili, je téměř do posledního vyhubili. Teď Ólfi touží po pomstě. Kal dobře ví, že se nejdříve pokusí zničit všechny a všechno, co je mu drahé a co má rád. Pro Ólfi je Kalova bolest potěšením. A tentokrát jim bude opravdu dobře.... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi Fantasy
Vydáno: 2011 , Fantom PrintOriginální název:
Deathwish, 2009
více info...
Přidat komentář
Se čtvrtou knihou bratrů Leandrosových se mění styl vyprávění. Zatímco doposud jsme na New York, obsazený nadpřirozenými bytostmi, monstry a vražednými příšerami, nahlíželi pohledem cynického Kala, v Přání smrti si s námi střídavě dávají dostaveníčko oba bratři. Přiznávám, že mě to dost mátlo, už proto, že slovesnost a tvarosloví bratrů se navzájem nijak neodlišuje. Nedokázal jsem se prostě s každou kapitolou přepnout do jiného módu, a tak jsem neustále tápal, kdo s kým, o čem a proč mluví. Tentokrát to pohříchu nepodržela ani dějová linka, která se pořád ne a ne rozběhnout, a tak klopýtá, zadrhuje, vrací se a znovu hledá, kde navázat nit. Kalovi pod tíhou okolností došel jeho sarkasmus a Niko je suchar (v dobrém i zlém) už od samého začátku této série. Přání smrti tak vykazuje charakteristiky ploché dráhy letu. Není tu nic, co by rozhoupalo vášně, ať už jedním nebo druhým směrem.
Zase jsem byla poměrně nakloněná třem hvězdičkám, protože tenhle díl v mnoha ohledech dalece předčí první. Možná míň akční, ale tvrdší. Umírají důležitější postavy než dřív. Tentokrát mě od lepšího hodnocení odradilo, že v myšlenkové omáčce obou bratrů se pořád omílá to samé - Sofie, Ólfi (jejichž počet mi nějak neseděl, asi mi někde unikla jedna likvidace Ólfi), bratrství (to mi z toho vadilo ještě tak nejmíň). Líbí se mi Kalův vývoj a vyhovuje mi, že se střídají dva vypravěči. Nejdřív mě to trochu mátlo, ale přišla jsem na to, že to není způsobeno přílišnou podobností obou bratrů, ale zpraseným členěním textu. Jediná poznámka k překladu. "Sedmnáct-osmdesát" je sedmnáct set osmdesát, akorát v angličtině se 1780 pro lepší srozumitelnost obvykle přečte jako dvě čísla, kdežto v češtině to nejde. A vím to i já jakožto někdo, koho 10 let angličtiny ve škole prakticky nepoznamenalo znalostma.
Tak abych řekla pravdu, tento díl byl ze všech asi nejslabší. Bylo fajn na chvíli nahlédnout do Nikovy mysli, to pro mě vážně hodně znamenalo, protože už skoro rok žiji podle něj, je to takový můj životní vzor. Ale jinak je kniha stejně skvělá, a já jsem ráda že jsem si ji přečetla. (A to víc než jen jednou.... dokonce už víc než sedmkrát.)
No, já věděla, že někdy musí přijít trochu zklamání a to se dostavilo s tímto dílem.... Trvalo mi téměř 150stránek, abych si zvykla na to, že už to není vyprávění stylem Kala, ale po kapitolách se to mění, jednou Kal, jednou Niko... Takže jsem ze začátku v tom měla zmatek, jelikož jsem byla zvyklá na "myšlenkové pochody" jen Kala. Tímto jsem si jen potvrdila, že si musím dát pauzu a přečíst si jinou knížku, než se vrhnu na pátý díl. Ovšem, co se týče děje, nezklamal mě. Nebylo tam tolik akce, tolik hnusu, ale ta zápletka, ať už s dcerou upírky nebo se Strážci, byla dobrá. A samožrejmě, nesmrtelné hlášky se zase objevily :-) A přidávám k dobru jednu, která mě fakt pobavila - "Ovšem za předpokladu, že máš čelní nebo vůbec nějaký mozkový lalok. Podle mé nejnovější teorie máš v lebce křečka běhajícího v kolečku, který tě udržuje ve vzpřímené pozici a méně při smyslech." :D
Abych byl upřímný, do čtení této ságy jsem se pustil jen kvůli slibu, že jí celou přečtu. Zatímco první díl mě celkem příjemně překvapil, o ostatních se to říci nedá. Autorka během čtyř knih nepřináší nic inovativního, psychicky se postavy vůbec nevyvíjí a balastu, který má být "sarkastický" je tolik, že nudí už po prvních stránkách. Mělo by se jednat o urban fantasy a ne během čtyř knih pořád omýlat, jaký byli bratři chudáčci nebo jak je to vlastně nebezpečný dravec. Chtěl jsem tuto knihu označit za odpad, ale musím přiznat, že konec je celkem překvapivý. Jen si nedokážu představit o čem budou další tři knihy, když už tento výtvor je křečovitým "vařením z vody".
Přání smrti se od předchozích dílů trochu liší. Najdeme zde méně akce než v předchozích dílech a naopak více sond do psychiky postav. Možná se zde ve větší míře projevuje autorčin pohled z ženské perspektivy. Novinkou je střídání kapitol z pohledu Kala a Nika, což je na jednu stranu poněkud matoucí, ale na druhou stranu naopak přínosné, jelikož zde máme možnost nahlédnout přímo do myšlenkových pochodů Nika a vidět tak vztah obou bratrů (i ostatních postav) z trochu jiného pohledu. V připojené recenzi je autorce vytýkáno časté zdůrazňování bratrské lásky a oddanosti, což je prý vhodné spíše pro červenou knihovnu. Dá se s tím částečně i souhlasit, z příběhu však tentokrát čiší takový pocit neodvratného konce, zoufalství i beznaděje, že vyzdvižení hodnot lásky, přátelství, obětavosti a prosté lidskosti příjemně vyvažuje temnou a pochmurnou dějovou linii, spějící ke zdánlivě beznadějnému konci. Závěr knihy je však nečekaný, nápaditý a překvapivý a celkový dojem z knihy je tak opět velmi dobrý.
Oba bratranci zažívají těžké období kšeftů je pomálu