Cari Mora
Thomas Harris
https://www.databazeknih.cz/img/books/42_/422316/bmid_cari-mora-ZGt-422316.jpg
3
63
63
Tvůrce Hannibala Lectera přichází s románem o zlu, nenasytnosti a temných obsesích. Cari Mora uprchla před válkou v rodné zemi do USA a pod dohledem imigračního úřadu žije na dočasné povolení pobytu v Miami. Aby se uživila, jde ze zaměstnání do zaměstnání a teď se stará o luxusní sídlo přímo na slavné pláži Miami Beach. Nemá tušení, že pod domem je ukryto půl tuny ryzího zlata. To se však dozví jistý Hans-Peter Schneider, který po tomto zlatě slídí už roky, a zdaleka není sám. Krásná Cari stojí tomuto úchylnému zločinci v cestě a jejich střet, po němž zůstane celá řádka mrtvol, je nevyhnutelný…... celý text
Literatura světová Romány Thrillery
Vydáno:
2019
,
Argo
Originální název:
Cari Mora, 2019
více info...
Přidat komentář
Jasně, tahle knížka je úplně jiný level než Mlčení jehňátek a Červený drak. Působí na mě trošku způsobem, jako by si mistr hrůzy chtěl chvíli oddechnout a napsal si něco jen tak bokem pro radost. A protože už dlouho nic nevydal, tak mu tom nakladatel samozřejmě chňapnul. Nebylo to špatné. Ale bylo to dost prvoplánovité a šablonovité (hlavní hrdinka, který vybruslí ze všech nemožných situací až připomíná Terminátora, padouši jsou padouštější než vaše nejčernější noční můry). Trochu mi tam chyběl nadhled a větší psychologická rozpracovanost. Jako oddechovka dobrý, v příběhu je pořád cítit hrůza, škoda že hlavní záporák nedostal více místa. Vyloženě nezklamalo, ale ani nenadchlo.
Asi to hodnocení uživatelů/čtenářů chápu. Je převážně slabší. A ano, Mlčení jehňátek to opravdu není. Ta kniha by si zasloužila být o takových sedmdesát stránek delší. Neškodilo by více detailních popisů a ubral bych vedlejší postavy, které se pletou. Možná že si pan Harris spletl psaní knihy se scénářem, neboť přesně tak to na mě občas působilo. Hlavní záporák si zasloužil zkrátka víc – jenže pak by si sice kladná, ale nevýrazná Cari s papouškem na svém rameni (alespoň u mě), sotva škrtla. Hans-Peter měl potenciál. Úchýlák jedna báseň. Začal jsem mu fandit – bohužel se toho o něm čtenář dozví jen žalostně málo. Samotný příběh je takový jalový, nicméně se dobře čte. Po únavně dlouhé a nezáživné detektivce od jiného autora, to pro mě bylo příjemné osvěžení, které jsem si s radostí vychutnal.
Přijde mi, jako by to byla spíš trochu rozšířená synopse než hotová kniha. Kdyby si s tím Harris dal víc práce a trochu ty kosti obalil masem jako u lecterovských románů, byla by to možná i pecka. Ale zase, třeba naběhli z nakladatelství: "Harrisi, už jsi 12 let nic nevydal, máš tu smlouvu, koukej něco navalit." "No, chtěl jsem si s tím ještě 8 let hrát, ale dobře, no." Taky nesmíme zapomínat, že v rok dokončení knihy bylo Harrisovi 83 a ne každý spisovatel dokáže slušně psát i ve vysokém věku jako třeba Bradbury nebo Pohl. Závěr: číst se to dá, ale nečekejte pecku jako Mlčení jehňátek.
Mlčení jehňátek je trochu jiný level. Asi právě proto jsem byla zklamaná, ale díky kratším kapitolách jsem knihu dočetla.
Líčení zážitků z dětství a trauma o svatbě knize výrazně nepomohlo.
Hlavní hrdinka má k agentce z Mlčení jehňátek velmi daleko.
Recept na rozpuštění holky v louhu, super :).
Čvachtací a blemcavé. Všechny ty kůstky, co šramotí v nádrži a lebka vynořující se ze sajrajtu, ledviny v lednici a parta zmetků hledající poklad v domě, kde hlavní hrdinka dělá něco jako správcovou.
Mě to nepohoršuje. Nakonec to, že byl Hanibal sympaťák z něj přeci nedělá majitele receptu na utrpení bližních. Chápejte, mnoho receptů on vlastní :), ale utrpení v talíři dobrot hledat nejde :).
Pravda, na kanibala nikdo nemá a autor už napořád bude mít tuhle nálepku, ale nemůžu si pomoci, Cari Mora mi připomíná Starlingovou, když jí dáte volnou ruku :).
Klidně bych snesla další příběh.
Má sice trochu jiné životní zkušenosti :), ale každý nemůže mít na růžích, nebo jehněčí kůži ustláno.
Chvílemi jsem sice cítila, jako by příběhu něco chybělo. Částečně se vlekl, zároveň ale mě to nenudilo. Námět sice není bůhvíco a věci z podobného prostředí mě většinou nebaví. Spíš jsem asi sledovala autora a jeho stopu. Nebyla to ztráta času.
Po Cervenem drakovi a Mlceni jehnatek povedene dilo.Misty nechutne.Nechybi napeti...
Jednu hvězdičku navíc za ten konec, ale kniha mě opravdu nebavila. V příběhu jsem se místy neorientolava, postavy byly suché a za mě tam chybělo jak napětí, tak i pocit strach který mi dosud autor hojně nabízel.
Oddechovka podle mého gusta, mistrovsky napsaná, svižná, napínavá detektivka. Úchylárny bych si v klidu odpustila, i bez by to bylo bývalo dostatečně čtivé, ale všeobecně otrlé čtenářstvo si to patrně žádá.
Klasické svižné, odpočinkové čtení. Postavy jsou vyprofilované jen povrchně a u spousty částí bych uvítal, kdyby jim autor věnoval více prostoru a barvitěji je rozepsal. Občas to až působí dojmem, že to psaní chtěl mít rychle za sebou. Co mi ovšem dokonale kazilo zážitek po celou dobu, byl překlad. Či spíše neschopnost překladatele poskládat věty tak, aby zněly česky (např. ...položil Sally na zem, která vrtěla ocasem). Jestliže bych knihy o Lecterovi označil za děsivě temné, pak tato by byla “úchylně sadistická”.
Zajímavý příběh se strhujícím koncem. Místy hodně drsný. Mlčení jehňátek jsem nečetl, takže nemohu porovnávat jako mnozí zde a říkám si zda je to vlastně třeba. V knize se vyskytuje mnoho postav, ale všechny nějak souvisí s tou hlavní, Cari. Zpočátku jsem se občas ztrácel, ale zvykl jsem si. Ono je třeba udržet krok s několika paralelně se odehrávajícími příběhy, které se občas protnou a s nimi úměrně narůstá počet postav. Při každém takovém protnutí dochází ke snížení počtu hrdinů, až nakonec zůstanou ti nejdůležitější. Závěr je hodně napínavý, proto nakonec čtyři hvězdy.
Od knihy jsem nic neočekávala, nemohu tedy říci, že by mě zklamala... Zároveň jsem ani nebyla nadšená, čekala jsem víc ve stylu Mlčení jehňátek. Opět díky kratším kapitolám byla kniha snesitelnější...
Je neoddiskutovatelný fakt, že Cari Mora nedosahuje Hannibalích kvalit. A je to vlastně i logické, těžko se nahrazuje taková postava jako Hannibal Lecter. Nicméně jako odpočinková kniha to může sloužit dobře.
Tak jsem se těšila po letech na T. Harrise a v polovině knížku zavírám. Vůbec mě nezaujala tématem, děj takový podivně neučesaný a žádná postava si nezískala sympatie.
Druhý přešlap Thomase Harrise. Ekonomové znají termín "náklady obětované příležitosti". Harris v sobě bohužel zatím nenašel sílu pokračovat v tom, co mu jde nejlépe, tedy trýznivě, v potu tváře tesat do kamene znepokojivý příběh Hannibala Lectera. To je jeho poslání, a tam ho chceme vidět tvořit. Jeho prvotina i jeho poslední kniha jsou o dvě třídy horší, a pohříchu zbytečné, poněvadž takto umí psát tisíce autorů. Věčná škoda, protože místo průměrné knížky Cari Mora mohlo vzniknout několik kapitol ze života Hannibala, a já stále věřím, že stárnoucí Harris ještě jeden Lecterův příběh dodá. Protože o Hannibalovi dokáže psát jenom jeden člověk: Thomas Harris.
Je mi líto, ale poslední knihu Thomase Harrise bych zařadila pod archaicky nazvanou kategorii "šestáková literatura". Literární otec úchvatného dr. Lectera se nám nejen opakuje, ale navíc odpadly i jakékoli pokusy o zachycení psychologie postav... úchylný zločinec (pochopitelně německého původu, jak jinak), silná žena (jihoamerická odnož Starlingové), kmotr don Ernesto a ukrytá hromada zlata. Ať se snažím sebevíc, nemohu na tomto románu najít žádné pozitivum..... jednu hvězdu dávám za určitě dobře míněnou agitku na stanice pro záchranu mořského ptactva, ovšem s odřenýma ušima. Knihu jsem od začátku do konce odtrpěla.
Autorovy další knížky
| 2001 |  Mlčení jehňátek |
| 1992 | Červený drak |
| 1999 | Hannibal |
| 2007 |  Hannibal - Zrození |
| 2002 | Černá neděle |
Tohle se se mnou bohužel poněkud nesešlo... Ne a ne do toho příběhu spadnout, vlastně mám podezření, že ani netuším, co a proč se dělo - Připadalo mi to nudné, ploché a zároveň podivně roztříštěné, že jsem často ztrácel pozornost. Problém je, že jsem neměl chuť se vracet, abych chytil nit. Místy se objevovaly zajímavé momenty, jenže ty zase vždycky zdlouhavě vedly k něčemu, co čtenář/posluchač (poslouchal jsem jako audio) už dávno musel uhodnout. Jiné pasáže zase v okamžiku těsně před gradací naráz skončily, jako by si Harris nechával na později jejich pořádné rozepsání, ale pak se k tomu už nevrátil.