Složka 64
Jussi Adler-Olsen
Případy oddělení Q série
< 4. díl >
Zneužívání, nátlak a týrání patřily ještě před čtyřiceti lety do každodenního života žen deportovaných na dánský ostrov Sprogø. Některým z nich nabídl tamější život neomezenou moc, ale většině způsobil utrpení. Podobný osud potkal i Nete Hermansenovou, jíž se z ostrova podařilo dostat pryč.... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi
Vydáno: 2014 , HostOriginální název:
Journal 64, 2010
více info...
Přidat komentář
Dobra a pomalu se rozplétající zápletka, která byla fakt zajímavě vymyšlená.
Knížka se mi líbila, jako předchozí tři díly.
Teda tomu říkám překvapivý závěr :-) Prostě paráda, čtivé, napínavé, zajímavé téma.....určitě půjdu po dalším dílu....
Opět dobrý Adler-Olsen nezklamal, především pak v druhé části a ve strhujícím závěru krimithrileru popisující sociální nespravedlnost a zločiny, které vedou nakonec k následné pomstě. Konec opravdu není pro slabé nátury, ale je nečekaným rozuzlením celého složitého příběhu, který se postupně splétá ze tří časových pramenů. Svým způsobem se to nečte lehce, ale zase se od toho nedá odrhnout. Možná první polovina knihy je trochu rozvláčná, ale ta druhá to vyrovnává. Je vidět, že kostlivce ve skříni asi bude mít každá země a že dnešní poměry ve společnosti, jsou úplně někde jinde, protože podle měřítek poválečného Dánska by na ostrov Sprogo musel jít dnes nejspíš kdekdo. Asi je dobré o tom vědět, až se nám ta naše doba bude zdát za blbou.
Další skvěle napsaná kniha od tohoto autora. Jako u předešlých jsem se nemohla odtrhnout, takže všem doporučuji ;)
Teda, to byla fakt dobrá detektivka. Napínavý děj od začátku až do konce, fakt překvapivé rozzuzlení na konci, celkově zajímavé téma, hlavní hrdinka vyvolávající zamyšlení nad tím, co všechno člověk může v životě vydržet....Velmi ráda dávám pět hvězdiček a těším se na další knížky tohoto autora. Doporučuji: čtětě a připravte se na to, že knížku s sebou budete tahat všude, abyste mohli zhltat těch pět set fajn stránek jedním dechem.
Perfektní příběh, doporučuji. Konec mě dostal, říkala jsem si, že i když nikdo nemá právo zabíjet, tak že si konečně Nete užívá štěstí po všem utrpení co musela prožít kvůli šílencům, kteří se snaží vytvořit dánskou ,,nadrasu" ( to už tady bylo a všichni víme, jak to dopadlo. Myslím, že je potřeba toto připomínat a i proto to hodnocení) ale všechno je jinak. Přečtěte a uvidíte :)
Za mě je to nejlepší díl série. Naprosto promyšlené, překvapivé a napínavé. Další díl si také určitě přečtu.
Kdybychom vedle sebe položili první čtyři knihy řady o komisaři Morcovi, Složka 64 z tohoto porovnání vychází jako nejvíce akční záležitost. Nedá se říct, že by to byl vyloženě klasický thriller, ale na několika místech k tomu mnoho neschází.
Sice jako by trochu ubývalo "policejních" scén s Carlem, Asadem a s Rose, ale jako celek opět hodně dobré…
Tak jsem si opět pochutnal.Knihy od tohoto spisovatele čtu jedním dechem.Již čekám na další díl,zatím přečteny všechny série oddělení Q.
Bomba, opět Jussi nezklamal :) chvilkama jsem litovala Nete, protože tohle zažít v normálním životě, to bych si to šla hodit na nejbližší strom. :) z posledních stránek jsem byla doslova v šoku, poněvadž jsem to vůbec nečekala :)
Jak jinak než skvělý čtvrtý díl z rukou Jussiho, který brilantně zabředává do vod případu, který se Carlovi stal. Jedinou výtkou je občasné opakování informací, které máme již z předchozích tří dílů.
Docela silny pribeh s prekvapivym koncem. Bylo pro me docela prekvapeni zjisteni, ze tento ostrov skutecne existuje a to, co je popsano v knize, se tam opravdu delo. A takove zamysleni nakonec-byly trestany jen zeny "rozhodnozky", ale nad tim, ze tam temer kazda muzska postava vosusti vsechno, co se hne, se nikdo nepozastavi...:-)
Štítky knihy
ženy zfilmováno dánská literatura potraty pomsta severské krimi zmizení lidí dánské detektivky podle skutečných událostíAutorovy další knížky
2012 | Vzkaz v láhvi |
2012 | Žena v kleci |
2013 | Složka 64 |
2012 | Zabijáci |
2015 | Nesmírný |
Další brilantní počin od Adlera Olsena. Knížka se mi líbila snad ještě více, než Vzkaz v láhvi a konec mě naprosto ohromil. Opravdu nemám slov, která bych napsala, mám pocit, že tato kniha je snad ani nepotřebuje.