Vzkaz v láhvi
Jussi Adler-Olsen
Případy oddělení Q série
< 3. díl >
V zapadlém koutě Skotska, na policejní stanici ve Wicku, leží už dlouhý čas na okenním parapetu zapomenutá láhev. Uvnitř láhve je sotva čitelný lístek. Jisté je jen to, že první slovo je dánský výraz pro POMOC a je to napsáno krví. Když se tahle hrůzná zpráva konečně dostane na stůl Carla Morcka z Oddělení Q, dánského oddělení pro "případy hodné zvláštní pozornosti", začnou se dít děsivé události. Carl Morck a jeho asistent Assad se ponoří do hrůzného případu sekt a zmizelých dvojčat, jejichž rodiče nikdy nenahlásili jejich zmizení. Náhle zjistí, že čas se krátí... Vzkaz v láhvi získal Harald Mogensen Prize, která se uděluje za nejlepší současný dánský kriminální román. V roce 2010 mu bylo uděleno význačné literární ocenění Glass Key 2010 za nejlepší severský detektivní román (laureáty této ceny jsou Jo Nesbø, Stieg Larsson a Henning Mankell). Vzkaz v láhvi se také stal vítězem Ceny čtenářů 2010, kterou každoročně vyhlašuje dánský deník Berlingske Tidende a Národní organizace knihoven.... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi
Vydáno: 2012 , HostOriginální název:
Flaskepost fra P, 2009
více info...
Přidat komentář
Další případ pro Carla Morcka a Oddělení Q. Záčátek vás ihned chytne skvělým nápadem se vzkazem. Přesto mi u těchto detektivek trochu vadí jistá šablonovitost, také by příběhu prospělo zkrácení a z toho důvodu ubírám 1*.
Jako detektivka opět excellentní. Nicméně dávám o 1 hvězdičku míň než u předchozích dvou dílů. Možná by jí nicméně slušelo, kdyby byla o něco málo kratší, některé scény byly natolik rozvláčné, že jsem měl nutkání zalistovat a několik stránek přeskočit. A druhým momentem bylo, že popis jednotlivých církevních společenství je podáván tak, že jsem se nemohl ubránit pocitu jisté zaujatosti ze strany autora - v podstatě tam nenajdete žádného normálního věřícího. Každé společenství je charakterizováno jako sekta (aniž bych si troufal tvrdit, že filozofii Jehovistů..... znám natolik dobře, abych mohl soudit. Je to jen pocit), každý muž je ve své podstatě násilník, každá žena ušlápnutá chudinka, děti manipulovaná stvoření bez vlastní vůle a názoru. Snad by to hle bylo možné ještě někde mimo civilizaci, ale v tomto případě to vše dostává určitý nádech nereálnosti. Přesto je to však jedna z nejlepších detektivek poslední doby, které nemá potřebu děj vyplňovat naturalistickým popisem brutality a násilí, k vyvolání pocitů si vystačí s náznaky.
Opravdu napínavá, od začátku do konce. Knihu jsem "četla“ ušima, Igor Bareš se mi velmi příjemně poslouchá. Potěšilo mě, že i když už víme, kdo je pachatelem, stále není jasné, zda bude happy end.
Skvělé. Výborný příběh. I když už jsem věděla, co se děje, neubíralo to na napětí. Možná právě naopak
Oddělení Q mě prostě baví. A hlavně mě baví naše hlavní trio. Oni jsou úplně úžasní.
Tenhle díl byl fakt povedený. Bylo to napínavé, se zajímavou zápletkou a velmi čtivé. Mám ráda, když má příběh spád a tady to bylo super.
Nebolo to najhoršie, avšak pripadalo mi to už prestrelené. Akoby každý musel byť nejaký čudák s traumou, závislosťou alebo divným správaním. Navyše sa tam kopilo až priveľa šťastných náhod, tobôž keď celé to ich oddelenie pracovalo tak nejak entropicky. Zabavila som sa a počúvalo sa to fajn, ale o niekoľko týždňov ani nebudem tušiť, že taká kniha existuje.
Obdobně jako u minulých dílů mi přijde, že těsně před koncem kniha ztrácí atmosféru a konec je uspěchaný.
Prvnich 450 stran je super a Olsen udrzuje skvele tempo.
Poslednich 100 uz je nastavovana kase plna nelogickych blbosti:
- nikde se nepouzivaji kamerove zaznamy (nemocnice, pumpy, ulice)
- scena v bowlingove hale, kdy stale nikdo nikoho nepoznava
- z Carla a Asada dela v lodenici uplne blbce, kteri se nechaji prastit za kazdym rohem
Prozatím jednoznačně nejlepší díl. Miluju to postupný odhalování "tajností" trojice vyšetřovatelů, ten humor, ta nesourodost. Přestože opět je to spíš thriller a pachatele od začátku známe, napětí by se dalo krájet a chcete číst dál a dál a dál. Pecka.
JAO v třetím případu své série oddělení Q pro zapomenuté nebo odložené případy doslova exceluje. Kdysi jsem viděla film, věděla jsem tak do čeho jdu a obávala jsem se hlavně chybějícího momentu překvapení. Jenže způsob zpracování, střídání dějových linek i osoby vyprávění, nepolevující napětí a skvělý humor, který se úplně nepovedlo přenést na filmové plátno, mě jednoduše vtáhly do děje a já se nemohla od knihy odpoutat. Krom toho třeba ocenit skvěle zpracovaný nápad s lahví vhozenou do moře nesoucí obtížně rozluštitelný vzkaz, ale s jasným voláním o pomoc. Vzkaz v láhvi čtenáře přivádí do prostředí uzavřených náboženských sekt, které představují ideální revír pro masového vraha. Vrah je současně pro svou vražednou kariéru mimořádně nadaný. Tím se taky JAO podaří vytvořit napětí plynoucí ze střetu různých náboženských kultur. Carl Mørck tady nepředvádí supermanovské výkony, je spíše obětí své vedoucí pozice a asertivity svých dvou poměrně neobvyklých podřízených a parťáků. To Assad je ten, kdo tady přes všechny své tzv. handicapy odhaluje ve vyšetřování další a další stopy. Rose je pak kapitola sama pro sebe. Je to vlastně docela kouzelný tým. Tato detektivka je z toho (mála), co jsem od JAO zatím přečetla, nejlepší.
1o5% Za mě NEJ Qéčko. Výborně vymyšlený a odvyprávěný příběh. Mezi Carlem a Assadem to začíná fungovat. Severská krimi na plné obrátky...
Parádní napínavá kriminálka. Líbilo se mi, že pachatel zločinů nebyl tak lehko k dostižení. Jeho psychologický profil byl hodně zvrácený a pro oddělení Q bylo velmi těžké jít po jeho stopě. Postavy s oddělení mě ale až tak nebraly. Chybělo mi poznat postavy více do hloubky.
Začátek byl mdlý a už jsem si chtěla zoufat, že z toho bude sotva průměrné krimi. Nic proti hrátkám s písmeny, ale překlad s nimi dělá kotrmelce a tady to byla opravdu nuda s dost neuvěřitelným vývojem. Jízda, kterou slibovalo vysoké hodnocení knihy, začala až v druhé třetině knihy. Množství náhod, sice nebralo konce, ale Adleru-Olsenovi se podařilo podat v posledních letech velmi ohranou sektařskou tématiku odlišně a čtivě. Zajímalo mě jaký bude závěr, i když se mnohé nechalo předvídat (napříč autorově snaze svádět čtenáře ke scestným závěrům). Buď jsem přečetla už moc podobných knih a nedokážu kvalitu docenit a nebo si tahle kniha tak vysoké hodnocení, jaké si dnes drží (92%), nezaslouží. Čtvrtou hvězdu dávám jen za napětí vložené do závěrečných stran.
Z knihy nejsem vůbec nadšená. Děj se táhnul a přiznám se, že vedlejší linky líčící peripetie Carla, Asada a všech dalších mě vysloveně nebavily. Místo aby děj gradoval, stával se vleklým a lehce čitelným.
Samotnému případu by stačil daleko menší rozsah. V poslední třetině jsem už vyloženě přeskakovala některé kapitoly.
Takže tak, Chris Carter je Chris Carter.
Štítky knihy
zfilmováno sekty dánská literatura domácí násilí severské krimi severská literatura únosy dětí dánské detektivkyAutorovy další knížky
2012 | Vzkaz v láhvi |
2012 | Žena v kleci |
2013 | Složka 64 |
2012 | Zabijáci |
2015 | Nesmírný |
Moje první kniha ze série, ale už dlouho jsem nečetla něco takhle napínavého. Vyjma jedné vedlejší linie, která tam z mého pohledu být nemusela. Jinak to bylo super.