Carmilla
Joseph Thomas Sheridan Le Fanu
https://www.databazeknih.cz/img/books/60_/60511/bmid_carmilla-Ysb-60511.jpg
4
199
199
Carmilla je gotická novela Josepha Sheridana Le Fanu. Poprvé byla publikována v roce 1872 a vypráví příběh mladé ženy, jež podlehla vlivu upírky jménem Carmilla. S příběhem, který zde předkládám čtenářům, mě seznámil doktor Hesselius. Tento vynikající učenec k němu dokonce připojil poměrně podrobný výklad, kde se odvolává na svou vědeckou práci, věnovanou onomu pozoruhodnému jevu, který je podkladem pro toto vyprávění. Ve vědecké práci, která tvoří pouze jeden z četných svazků sebraných spisů tohoto vynikajícího vědce, rozebírá autor záhadný jev jako vždy erudovaně, vtipně, stručně a neobyčejně otevřeně. Já ovšem seznamuji s tímto případem pouze "laickou veřejnost", a proto nepovažuji za vhodné připojit cokoliv dalšího ke slovům oné vzdělané dámy, která jej líčí. Z téhož důvodu neuveřejním ani obsah doktorovy vědecké práce, ani nějaký jiný výňatek z jeho výkladu o jevu, o němž je hluboce přesvědčen, že je "bezesporu jednou z nejhlubších záhad naší podvojné existence a jejích vývojových stadií". Vědecká práce doktora Hesselia ve mně vznítila touhu navázat na doktorovu dlouholetou korespondenci s onou vzdělanou a důkladnou informátorkou. Bohužel jsem zjistil, že dotyčná již mezitím zemřela. Jinak by mohla jistě řadou dalších poznatků doplnit příběh, který tak neobyčejně pečlivě - jak mi alespoň připadá - líčí na následujících stránkách.... celý text
Literatura světová Horory Novely
Vydáno: 1992 , Ivo ŽeleznýOriginální název:
Carmilla, 1872
více info...
Přidat komentář
Je to prvotní román o upírovi - vampírovi !
A od té doby každé dílo je jen napodobenina.
Když si uvědomíte, v kterém roce byla kniha napsána, tak to muselo být pozdvižení :-)
I když je kniha kraťounká, ničím si nezavdá s Drákulou.
Nečetla jsem Rodokaps, ale starší, s krásným jazykem a překladem.
Super.
Knihu - novelu bych určitě neřadila do žánru horor :-) I když možná na svou dobu to tak působilo.. Jana Štvrtecká skvěle načetla, úplně lahodilo uchu.. Atmosféra byla opravdu tajemná a Carmilla mě zaujala :-) Líbilo se mi to..
Zajímavý mysteriózní příběh odehrávající se na zámku v 19. století. Kniha popisuje vztah mladé dívky Laury a její okouzlující, charismatické a zároveň tajemné přítelkyně Carmilly. Knihu jsem četla psanou ve staré angličtině, což ještě více umocňovalo gotickou atmosféru knihy.
Příběh o Carmille jsem poprvé zaregistrovala v knize: Kniha upírů od Ditte Bandini. Byl tam tehdy pouze krátký úryvek o jejich lásce, ale věděla jsem, že knihu musím sehnat.
Příběh lásky, strachu, chtíče a nedůvěry. Nejedná se pouze tzv. ,,fantasy knihu", ale také ukázku života mladých dam v onom období, kdy sex před svatbou a láska či něžnosti mezi stejnými pohlavými byla tabu. Stejně tak jako se zmiňuje o Moravě a děj příběhu zasadí do Rakouska místo do místa své rodné země.
Příběh má skvělou atmosféru, nedá Vám spát dokud jej nedočtete, a i pak stále nad ním dumáte. Je to klasika, a pokud máte ráda Draculu od Brama Stokera, pak Vás jistě ohromí i příběh o Carmille.
Konečně jsem po delší době našel čtivý a zajímavý příběh. K tomu všemu mi dopomohla návštěva mé oblíbené knihobudky v nejmenovaném městě, kde jsou knížky opravdu skvostní. Nečekal jsem žádné zázraky nad hororem z viktoriánské Anglie (ačkoliv autor byl Ir, žil v době vlády Viktorie), přesto jsem byl mile překvapený. Příběh je čtivý od začátku až do konce. Nutil mě číst povídku nadvakrát, to si opravdu cením, protože ne vždy vydržím číst dlouho dobu a mnoho stránek. Tento lesbický upírský příběh je o to víc zajímavější, že se odehrává v Rakousku a zmiňuje se zde také Morava, potažmo jeden moravský chasník. Od někoho z Irska se to málo čeká, že místo svého příběhu zasadí do hor Rakouského císařství. Romantické popisy a výběry scén mi k celému příběhu krásně ladily, přesně tak jak to má být. Občas ale děj mohl být více rozvinutý, ale zase jsem rád, že povídka neskončila tak zle jako Drákula, který mě děsně nebavil, alespoň ta druhá část, u které jsem skončil. 4/5
Upirska klasika starsi nez Drakula. A slovo klasika tu sedi jako.. viko od rakve. Venkovske panstvi, cerny kocar, krasna upirka, jemne sexualni podtext. Stale v pohode ctiva povidka, i 150 let po vydani.
(SPOILER) Carmilla je jeden z prvnich upirich pribehu, ktere #jsheridanlefanu napsal v roce 1872. Cili o 26 let drive, nez #Bramstoker napsal Draculu. Pribeh je jednoduchy, poněkud lesbicky ale v prekladu Josefa „Pepsona“ Snětivého vyzni ve finale jako opravdove dilo. Laura, 19leta mlada a krasna divka prozije milostny romanek s upirkou, ktera si rika Carmila. Zprvu to vypada velmi nadejne a naivne, pozdeji se to zvrtne ve zvlastni nemoc Laury a patrani po pricine. Nebylo to nic svetoborneho, ale bylo to roztomile jako hlavni hrdinky a temne jako gotický upir.
Jak jsem psala u Drákuly, tak tenhle žánr miluji již od školních let, kdy jsme se spolužačkou místo těsnopisu věnovaly záhrobním bytostem. Ráda na to vzpomínám a tato "láska" mi vydržela až do dospělosti. Za mně super čtení. Hlavně v noci, když jsou 2 hodiny po půlnoci a člověk vstřebává zážitky z knihy a čumí do stropu a nemůže usnout . Ale stojí to za to...........
Jakožto čtenář z moderní doby, který je otrlý a zvyklý na ledasco, mě toto dílko spíše pobavilo než postrašilo. Jednohubka na odpoledne, která nenadchne, ale ani neurazí.
Klasický gotický román z pera J.T.S. Le Fanu má úžasnou, tajemnou, mráz nahánějící atmosféru, která k tomuto druhu literatury neodmyslitelně patří. Tvůrce považuji za jednoho z průkopníků tohoto stylu. Ve své době musel být tento příběh naprostý literární hit.
Carmilla má perfektní atmosféru, jen chování Laury, jejího otce i jejich služebnictva mi připadá úsměvné, jako kdyby si stáli na vedení fakt :D
Na tu dobu a jako inspirace pro pozdějšího Draculu ovšem perfektní kousek. Erotika je tam jen velmi jemně načrtnutá, co mě ale velmi překvapilo, bylo vysvětlení lesbických hrátek, kvůli separaci od mužů... Já taky nemám partnera a nenapadlo by mě skočit do postele s nějakou kamarádkou :D
Příběh potěší i blízkostí prostředí - najdeme tu i zmínku o Moravě a Slezsku. Je to příjemná a svižná jednohubka. Doporučuji všem milovníkům upířích příběhů.
Jelikož už jsem několik gotických románů četla, věděla jsem, že žádné extra drama a akci očekávat nemůžu. Není to pro tato díla až tak typické (samozřejmě se najdou výjimky), proto, pokud chcete pořádnou akci od tohoto ruce pryč. Děj v těchto dílech se vyvíjí trochu jiným tempem, než jsme zvyklí (i když čtenář už si samozřejmě věci spojí mnohem dřív) a pro hodně lidí může působit nudně, nedivím se, jak říkám, není to pro každého a nelze na ně klást požadavky dnešní doby. Na druhou stranu se jedná o novelu, která se dá slupnout na posezení, na rozdíl od Drákuly, který čítá 400+ stran. Pokud chce člověk nahlédnout do tohoto žánru, řekla bych, že kniha o upírce Carmille, alias Marcille, alias Millarce, ano, hned dvě přesmyčky téhož jména (a The Castle of Otranto), je ideální.
Určitě už to tu bylo zmíněno, čím je Carmilla důležitá: vyšla ještě před Drákulou (dělí je přibližně čtvrt století) a do určité míry Stokera inspirovala. Další věc je ta, že tato kniha bývá předmětem analýzy na téma homosexuality a lesbismu, jelikož Carmillino zalíbení v naší hlavní postavě je vyjádřeno poněkud explicitněji:
"You are mine, you shall be mine, you and I are one for ever."
"But to die as lovers may—to die together, so that they may live together."
"...You will think me cruel, very selfish, but love is always selfish; the more ardent the more selfish... "
Co považuji i já za zbytečné, je závěrečná 16. kapitola, v podstatě se jedná o jakýsi autorův doslov ohledně celé knihy a tématu vampirismu, který realizuje prostřednictvím vypravěčky.
Čteno v AJ
Trochu se bojím komentovat knihu z 19. století, ale jakožto čtenář z dnešní doby musím říct, že teda nic moc. Bylo to čtivé, prolítla jsem tím prakticky hned, ale neřekla bych, že je to něco, co bych si potřebovala někdy zopakovat. O to víc mě překvapil doslov se všemi možnými adaptacemi a bůhví, čím ještě. Nevím, co k tomu víc říct, nemastné neslané. Vyvolalo to ve mně nějaké emoce? Ne.
Carmilla, jakožto inspirace pro slavného Draculu.
Mně se Carmilla moc líbila, celkově mne fascinují knihy, které četli o staletí dříve. Byť má příběh děsivou a tajemnou atmosféru, asi by to na mne působilo více někde na odlehlé chatě, pardon, ideálně hradě při dopadu světla z krbu a v něm praskajících polínek. I když mě příběh velice upoutal, nezanechal mi ten mrazivý pocit. Inu, dnes hororová tvorba není med a čtenáři jsou náročnější, nežli tomu bylo v 19. století.
Tahle klasika by Vám neměla ujít.
Jednohubka na ukrácení odpoledne. Bohužel mě příliš neoslovila. Dracula mě bavil mnohem více, byl propracovanější, komplexnější, napínavější i zajímavější. Carmilla nebyla přímo špatná, ale kdybych neměla k dispozici obecné informace, s čistým svědomím bych řekla, že Dracula vznikl jako první. Na druhou stranu, je to novela, nedá se tedy čekat žádné výrazné propracování. Oddechové, naivní, ne zrovna strašidelné. Neurazí, nenadchne.
Pěkně strašidelné , akční, jsem ráda ze jsem ji našla v levných knihách, nelituji toho ze ji mam v knihovničce :D
Tato kniha je o ničem,lidé tam nějak jsou a žijí nemá to žádný děj....DĚS
Knížka mi přišla velmi absurdní a nedomyšlená. Člověk by řekl, že v té době, kdy je kniha psaná a kolik už bylo takových příběhů, že se bude spisovatel držet alespoň nějakých daných faktů. Ale bohužel. Knížka mě velmi zklamala a možná protože je to zrovna Carmilla, jsem od toho čekala víc.
Štítky knihy
upíři irská literatura gotické romány viktoriánská fantastika
Autorovy další knížky
| 1992 |  Carmilla |
| 1970 |  Zelený děs |
| 1999 | Dům u hřbitova |
| 1999 | Hodina smrti |
| 2011 | V temném zrcadle |
Není na škodu si dát trochu klasiky, člověk si aspoň uvědomí jak čas plyne.
Na svoji dobu kdy byl tento příběh publikován to přezesporu horor byl. Je velmi odlišný od ostatních upířích příběhů ,kterých jsem zatím moc nečetla.
Carmilla je první známým dílem spojujícími prvky vampirismu a lesbické lásky. Temná a tajemná atmosféra z příběhu sálá i proto ,že je neobyčejný.
Asi nejsem úplně objektivní v hodnocení ,protože nejsem úplná cílovka gotických románů.
Ale rozhodně nelituji, že jsem si jí přečetla.