Čarodějnice
Roald Dahl
První dětský horor o zápase anglického chlapce a jeho norské babičky s čarodějnicemi. Čarodějnice žijí všude po světě a vypadají jako obyčejné ženy. Nenávidí děti a snaží se je vyhubit. Babička hlavního hrdiny je čarodějnicolog na penzi, ví o čarodějnicích všechno, ale přesto se jí nepodaří chlapce ochránit. Je proměněn v myš, čímž se před ním otevírají netušené možnosti v boji proti světovému klanu čarodějnic.... celý text
Literatura světová Horory Pro děti a mládež
Vydáno: 1993 , Jan KanzelsbergerOriginální název:
The Witches, 1983
více info...
Přidat komentář
Jako kluk jsem film Nicolase Roega na motivy tohoto nesmrtelného příběhu viděl nesčetněkrát, právě pro jeho lehce horrorovou atmosféru a scény, které se mi už navždycky vryly do paměti („Pojď dolů, chlapečku.“). Kdo ten příběh zná, zřejmě ví, o čem mluvím. Ale i ta kniha je skvělá: vtipná, napínává a akční. A taky plná neotřesitelných pravd („Děti by se koupat nikdy neměly,“ prohlásila babička. „Je to nebezpečná zvyk.“). No, tohle prostě chcete, aby četly vaše děti (a taky že už četly)! Anebo to chcete číst ve chvílích, kdy si netroufáte na nic složitého, ale zároveň potřebujete ukojit čtenářský absťák. Někdy je fajn zachumlat se do deky vlastního dětství a jednoduše se v ní jenom na chvíli jen tak hřát. Pětihvězdičkové mistrovské vypravěčství.
Věděl jsem, že britský tvůrce slavného Karlíka se s dětmi v textech příliš nepáře, ale takhle na férovku je děsit? To by se mělo dělat častěji! Já si příběh zamiloval v okamžiku, kdy babička vytáhne své smradlavé doutníky a začne je před vnoučkem bafat, aniž by přitom kdokoliv upadal do mdlob. Ovšem když přijde na střetnutí s čarodějnicemi, já i raubíři jsme napětím ani nedutali. Strašáci mají v dětské literatuře jednoznačně své místo a nikdo mi to nevymluví.
Dějově je to tak prostinké, že i těch dvě stě stran je možná nadhodnocených a kdyby se vypustily všechny ty vysvětlovačky, kdo čarodějnice jsou a co plánují, byla by kniha poloviční. V tomhle ohledu trochu zklamání; hrdinům se do cesty nepostaví prakticky jediná překážka a všechno vyjde na první dobrou. Na druhou stranu potěšil konec, kdy postavy přijmou nový stav věcí a bez problému se s ním vyrovnají. Celkově to má neskutečný švih, svéráz a poetiku, díky kterým lze na jakékoliv životní neštěstí nahlížet s optimistickou tváří.
Pěkná pohádka s dobrým přesahem. Ať jsi, jaký jsi, nejdůležitější je být spokojený a mít dobré vztahy.
Po neúspěšném pokusu začíst se Dámského gambitu jsem opět zabrousila v bráškově knihovničce. Musím uznat, že se mi Čarodějnice od Dahla líbila o něco více než Příšerná teta od Walliamse, ale to už záleží jen na úhlu pohledu. Celý příběh s neotřelou tématikou týkající se zejména čarodějnic, kde pro čtenáře nechyběl jejich popis, zaměstnání a všechny možné zajímavosti včetně obrázků, mě ihned zaujal. Je vidět, že autor dokáže svým poutavým způsobem podání příběhu polapit nejen menší čtenáře, ale i jejich sourozence a rodiče, což vnímán velkým pozitivem. Jsem ráda, že jsem v dětské literatuře našla dalšího skvělého spisovatele :).
Zajímavé a napínavé. Dahl vyniká originálními náměty a výborným zpracováním a tato kniha není výjimka. Jen tedy nedokážu odhadnout, jak starému dítěti bych ji s klidem doporučila. Dětem od 7 let ale asi ne.
Pohádkový horor... myslela jsem, že to je česká specialita. Ale Britové jsou nám mentálně blízcí, tak se vlastně není čemu moc divit. I když označení horor to získalo díky zvolenému osudu malého chlapce, sirotka, který se dostane do péče své babičky, čarodějnicoložky v důchodu. Vnoučkovi se dějí podivné věci a ty zlé čarodějnice, které nenávidí všechny děti, na tom mají zásadní podíl. Dítka se ale nejspíš nemusí bát, protože všechna úskalí malý hrdina přečká s nebývalou lehkostí a odvahou. Žádný strach ani okusování nehtů. Takže moc nerozumím kritice tohoto Dahlova díla pro údajně nevýchovné až sadistické prvky. Děti se nerady myjí (to si moc dobře pamatuju) a nechtějí chodit do školy (no ovšem). A něco zlého se jim taky může přihodit (bohužel). Ale to není žádná hrůza ani sadismus, ale realita. A v Dahlově příběhu to má dle mého fungovat naopak inspirativně, protože budou-li děti dělat to, co je jim vštěpováno, i když je od toho hodné, milující babičky odrazují (v reálu spíš nenutí), nebudou se jim dít různé nevítané nepředloženosti. Takovou babičku by jeden pohledal. Za mne možná až úplná pohádková selanka, i když se zlými čarodějnicemi si autor vyhrál do nejmenších podrobností. Až tak, že mám dost důvodů se domnívat, že nejedna žena (zásadně žena) v mém okolí musí být čarodějnice :-).
„Čarodějnice nemá nehty a vždy nosí rukavice.“
„Čarodějnice má vždy paruku, protože je ve skutečnosti plešatá.“
„Čarodějnice má velké nosní dírky, aby mohla dobře ucítit dětský pach.“
„Čarodějnice nemá prsty u nohou.“
Další z úžasných knih z pera pana Dahla. Od dětství si ujíždím na jeho knihách. I jako dospělá mám jeho knihy moc ráda.
Dávám mezi první tři nejlepší knížky co jsem četla. Doporučuji dětem které zajímá JAK DOOPRAVDICKÉ ČARODEJNICE EXISTUJÍ.
Kniha se ke mně dostala na doporučení mé vnučky, knihu hltala, tak jsem byla zvědavá o čem čte. Byl to pro mě zajímavý návrat k dětským knihám. Hezké čtení.
Horor pro děti v pohádkovém hávu. Mistrovské dílko. Velmi děsivé, ale současně plné naděje, že láska může zvítězit nade vším. Babička a její vnouček statečně bojují se všemi čarodějnicemi světa.
(2008)
Jedna z mých oblíbených knížek, ráda si ji někdy přečtu znovu! Děj je krásně popsaný, až do samého konce jsem se těšila, jak to dopadne. : )
Knihu jsem četla jak dospělá a opravdu jsem nevěřila vlastním očím, co všechno je možné v literatuře pro děti. Začátek je moc smutný, Luke přijde o rodiče, knihu jsem chtěla odložit, ale neudělala jsem to.To bych přece nevěděla,jak se pozná čarodějnice. A že jich tu na světě mezi námi je. Tak pozor na ně. Doporučuji knihu přečíst a pořádně se rozhlížet kolem sebe.
Naprostá hororová pecka :-) Mám mírně otrlejšího chlapečka, kterému přesně takový styl sedí, nevím, jak by na podobnou knihu reagovaly útlocitné holčičky, ale Dahl opět válí: napětí, barvitost, magičnost, fantazie, lehká, dětem srozumitelná ironie, žádná výchovná klišé - knihu si báječně užijí dospělí i děti.
Autorovy další knížky
2005 | Obr Dobr |
2005 | Příběhy nečekaných konců |
1986 | Jedenadvacet polibků |
2017 | Čarodějnice |
2002 | Můj strýček Oswald |
Zajímavý a originální námět, ale knížka mi přijde trochu nekompaktní - slet čarodějnic je strašně natahovaný, a konec vlastně celkem otevřený. Hvězdička navíc za vtipný recept na lektvar (m.j. ze zmenšujících konců dalekohledů). Králem dětských hororů pro mě ale jednoznačně zůstává Chris Priestley. PS. Co pořád má Dahl s tím žraním malých dětí? Četla jsem od něho dvě knížky a obě to mají téměř jako ústřední motiv...!