Čarodějný mlýn
Jurij Brězan
Jedna z variant legendy o lužicko-srbském čarodějovi Krabatovi. Temný příběh s alegorickým pozadím - Krabat není člověk pocházející z matky, zrodil se, aby pomáhal lidem proti zlu, které představuje brutální, démonický Černý mlynář - vlk a jeho mlýn na Blatech.
Pro děti a mládež Pověsti
Vydáno: 1971 , PráceOriginální název:
Čorny mlyn, Die schwarze Muhle, 1969
více info...
Přidat komentář
Zajímalo mě, jak pro mě dopadne setkání s knihou, která se mi v dětství moc líbila. Asi do poloviny mi připadalo, že se vracím v čase. Ale po dočtení musím říct, že mnohem víc se mi líbí Preusslerův Čarodějův učeň. A to přesto, že boj dobra a zla je v této verzi příběhu o Krabatovi podán podrobněji a důsledněji.
Nedávno jsem zase procházela naši starou knihovnu a narazila na tuto knihu. No, nejsem si úplně jistá, jestli bych ji zařadila do sekce „knihy pro děti“, spíš bych to doporučila vyšší věkové kategorii. Je to jedna z verzí o Krabatovi neboli Čarodějově učni. Má to sice podobné základy, nicméně celkový příběh knihy je úplně jiný. Přijde mi syrovější a celkově drsnější a krvavěší, ale působilo to na mě mnohem silnějším dojmem. Bylo to moc pěkné, ale řekla bych, že asi nejsmutnější ztěch všech verzí, na které jsem doposud narazila. Tuhle knihu dám dětem až budou v pozdějším školním věku. Nicméně já jsem moc spokojená.
Celý text je rozhodně na vysoké literární úrovni. Stejně jako Nowak zde autor uplatnil řadu svých zážitků (oba bojovali ve Werhmachtu, oba byli zajati a oba si prošli represemi nacistického režimu. Brězan byl dokonce vězněn). V tom spočívá i rozdíl mezi Brězanovou verzí, která na rozdíl od Nowakova díla neklade důraz na sociální problémy nebo na lásku mezi mladými lidmi jako u Preusslera, nýbrž na symboličnost. Mlýn je možno chápat jako velké vězení, kde jsou vězni mučeni tyranským Mistrem (nesmí vyslovit více než 7 slov denně, na noc jsou zakleti do zvířecí podoby atd.) Mistr je zde diktátorem, který do širokého okolí zasévá zrnka strachu za pomoci svých kouzel a propagandy. Celý příběh prostupuje rčení "kdo ví, může". Mistra nakonec skutečně neporazí láska ani hrubá síla, ale skutečnost, že se lidé přestali tyrana bát a nalezli naději. Stoprocentně doporučuji zejména těm, komu se Preusslerova verze nebo Zemanův film nezdály dostatečně krvavé a drsné.
Základní rysy pověsti jsou i zde stejné jako u O. Preusslera - prodej vola a koně, metamorfózní souboj Krabata a Mistra, hádání havranů, turecké dobrodružství (to jsou asi základní články osnovy příběhu, tak jak si je pamatovalo lidové vypravěčství). Dál už se knihy dějově liší. Krabat a jeho přítel Marek zde nejsou uvězněni v mlýně, ale pohybují se po světě ve snaze uniknout, nebo porazit Mistra. V lidové pověsti totiž Mistr umírá poměrně záhy - viz. Měrcin Nowak-Njechornski - Čaroděj Krabat.
Kniha překvapuje nejen svojí alegoričností (Mlynář a Blata mohou klidně představovat válku, totalitu a tmářství...), tak krvavostí a temností. Mrtvých je zde mnohonásobně víc jak u Preusslera.
Autorovy další knížky
1982 | Krabat |
1971 | Čarodějný mlýn |
1969 | Krista |
1966 | Velká dobrodružství malého kocourka |
1963 | Jak šel slon na houby |
Pohádkový horor se snovým nádechem. Před četbou jsem znal pouze vynikající animovanou klasiku od Karla Zemana. Od té se kniha částečně liší: je brutálnější co se počtu obětí i způsobů jejich usmrcení týče a je výpravnější... doporučuji