Krabat přehled

04.11.2013

Tentokrát nejde o vyprávění známé legendy o čarodějnickém učni ačkoliv i zde je tím Krabaten míněn bájný lužickosrbský hrdina. Avšak zdá se mi, že jako většina postav v této knize je postavou spíše symbolickou a představuje nějaký určitý princip. Krabat, neboli jeho vtělení do mužských postav rodu Serbinů prochází věky od stvoření světa po nedávnou minulost a neustále se potýká se zlem představovaným rodem Reissenberků (zřejmě podle nějakého skutečně kdysi existujícího rodu). Jejich konflikty se odehrávají v mystické i fyzické rovině a Serbinové jsou po dlouhá staletí jejími obětmi. Nakonec už zbývá jen poslední Reissenberk a zdá se, že by mohlo dojít k usmíření. Ale není to možné, staletí příkoří se nedají zapomenout. V této chvíli se mi zdálo nejvíce, že Brězan podléhá myšlence možné nápravy světa skrze nějaký lidský systém, zřejmě socialismus, nevím. Po vymření Reissenberků však Serbinové nezapomenou na toto jméno, které v knize symbolizuje lidskou lakotu, hamižnost a panskou zvůli.
Další rovinou knihy je příběh posledního Serbina Jana. Ten je genetickým vědcem a zároveň se svým protipólem, vědcem sloužicím "Reissenberkovi" objeví možnost jak změnit člověka v "moudřejší" bytost. Tato rovina knihy se nese v duchu polemiky má-li člověk právo takové věci provádět a může-li to přinést cokoliv dobrého. Nakonec Serbin dojde k názoru, že změnit se nemůže člověk a jediná naděje je pokusit se změnit svět.
Kniha je přes svou zálibu v symbolistních příbězích, hádankovitých rozhovorech a jistou ne úplnou ukončenost (jak jsem zjistil, tak se jedná o první knihu trilogie) dobře čitelná a musím říci, že přesto, že jsem občas nechápal, proč ta, nebo ona pasáž byla vůbec do knihy zahrnuta, mě dost bavila. Snad pro svoji mystičnost, snad proto, že mě Horní Lužici, tuto tajemnou zemi, dlouho přináležející pod Korunu českou, už dlouho láká poznat.