Čarotepec
Blake Charlton
https://www.databazeknih.cz/img/books/23_/235443/bmid_carotepec-carotepec-Ks9-235443.jpg
4
62
62
Čarotepec série
1. díl
Ve světě, kde slova ožívají, se s nesprávným pravopisem pojí nebezpečí. A nikdo to neví lépe než čarodějnický učeň Nicodemus Weal. Nicodemus je kakograf a nedokáže reprodukovat ani jednoduché magické texty, aniž by je porouchal a přetvořil v pakouzla, která mohou mít smrtící následky. Měl se stát Alkyónem, čarodějem nedostižné moci, jemuž bylo souzeno zachránit svět, ale místo toho musí dělat podřadné práce a čelit ponížení, že nenaplnil proroctví. Ne všichni si však proroctví vykládají stejně. Podle některých klik vládne kakograf jako Nicodemus velkou silou – silou, kterou lze snadno využít jak v zájmu dobra, tak v zájmu zla. A když jsou dva Nicodemovi spolužáci nalezeni mrtví, začíná být jasné, že některé frakce se nezastaví před ničím, dokud ho nenajdou a nepodrobí si ho.... celý text
Literatura světová Romány Fantasy
Vydáno: 2015 , Laser-books (Laser)Originální název:
Spellwright, 2010
více info...
Přidat komentář
Dala jsem tomu asi 4 měsíce, jsem na straně 137, víc už nedám... hodně mě odradilo, když jsem si přečetla, že to je první díl série (což na knize není, což považuju za nakladatelský fail). Přes originální námět mi žádná postava nepřirostla k srdci a příběh působil tuctově. Ani mě vlastně nezajímá, jak to dopadne.
Čarotepec mě hodně bavil. Měl dobré postavy - překvapivě i ta hlavní, která bývá často nudný patron, mě zde zajímala. Jistě, příběh je jednoduchý, ale za zápor to v tomto případě nepovažuji. Zajímavý systém čarování a hlavně využití kouzelné dyslexie... to bylo originální a zábavné. Největším mínusem je u nás velice známý fakt - jde o příběh rozdělený do několika knih a další díly u nás s největší pravděpodobností nevyjdou.
Na první pohled vypadá magie v knize originálně, na druhý pohled akorát autor dal rovnítko mezi kouzelníkem a spisovatelem kombinovaným s programátorem.
Nechápu, proč by se slova měla tvořit jinde než na papíře nebo v ústech.
Zajímavý je ale hlavní hrdina, který po vzoru autora zápasí s čarodějnou dyslexií.
Jinak je ale příběh klasická tolkienovská pohádka o příchodu zla, nabývání moci instantně přečtením chytré knihy apod. Navíc prózu a sloh autora považuji za průměr až podprůměr.
Tohle bylo dost... jednoduché. Jednoduchý příběh, ploché postavy a magie, co se snažila tvářit složitě. Začátek sice ušel, ale čím dál jsem se v knížce dostával, tím víc jsem se nudil. Příliš předvídatelné. Žádnou postavu jsem si nedokázal oblíbit a i když bojovaly o život, nic to se mnou nedělalo. Takzvaně originální magie je vlastně normální magie slov. Jen se místo odříkávání musí sáhodlouze rozepisovat. Autor ale alespoň dokáže do děje trochu vtáhnout. S odřenýma ušima tři hvězdy.
Největším plusem „Čarotepce“ je systém kouzel, který autor vytvořil. Magie v jeho světě je založena na textech, která čarodějové píšou silou vůle na vlastní tělo ve speciálních jazycích, principem podobným programování. Napsat a poté zhmotnit lze prakticky cokoliv – věci, částečně samostatné inteligentní bytosti, dokonce i mocné draky. Kouzla se editují, revidují a cenzurují, psaným slovem lze uzdravit, mučit i zabít. Přitom čím mocnější kouzlo, tím složitější jazyk a stylově čistší text vyžaduje – magické akademie jsou cosi mezi jazykovými školami a literárními workshopy – a pouhá drobná chyba v interpunkci může mít smrtící následky. Není pak těžké si představit, jakým problémům čelí Nicodemus, neboť kakografie je pouze jiný název pro dysgrafii, se kterými se ve skutečném světě potýká i autor „Čarotepce“ Blake Charlton.
Zkraje je kniha velmi zajímavá právě díky tomu, že čtenář odhaluje zákoutí magického systému, pomalu chápe jeho možnosti a baví se legráckami typu omylem zneviditelněná kočka nebo špatně editovaná knihovní chrlička. Bohužel, když dojde na samotný děj, začnou problémy. V první řadě je tu šablona „vyvoleného chlapce“, ohraná až běda. Charlton se ji pokouší inovovat tím, že není až tak úplně jasné, K ČEMU je vlastně Nicodemus vyvolený. Myšlenka proroctví versus kontraproroctví je zajímavá, stejně jako motiv disjunkční války, ale čím víc v nich autor kličkuje, tím nepřehlednějším chaosem se kniha stává. K magickému systému, už tak dost složitému, se pokouší nacpat další zákonitosti svého světa, ale dějová linie se rozpadá. Finále působí vysloveně zbrkle, utopené v konspiracích, které čtenář neměl šanci odhalit, protože pravidla, která je umožňují, nejsou vyřčena, anebo se utopila v dřívější změti. A tak jediné, co si nakonec z knihy zapamatuje, je úvaha „napsat si tak draka!“
Nechci být k „Čarotepci“ krutý. Přijít ve fantasy s něčím novým, je už dnes hodně těžké a Charltonovi se to povedlo. Navíc je román jeho prvotinou, a překombinovanost bývá relativně častý nešvar i u mnohem zkušenějších. Na zbylé dva díly trilogie si tak počkám a určitě je přečtu. Pokud tedy někdy vyjdou, což bohužel momentálně nevypadá.
Milé čtení na dobrou noc. Poněkud předvídatelné. Ale čte se to rychle. A konec mi trochu připomněl Demonskou sérii od Bretta . Takže se obávám i toho,ze to bude stejně pokračovat. Momentálně se na čtení dvojky nachystam, jelikož mám v záloze lepší serie a jelikož myslím, ze ještě ani nevysla
Nejhorší pro milovníky fantasy je si v půlce knihy uvědomit, že má pouze první knihu ze tří..a myslet na to do konce knihy :D
Knihu jsem vytáhla náhodně a nic moc jsem od ní nečekala. Už po pár kapitolách jsem ale zjistila, že se jedná o jednu z nejlepších fantasy. Dobře promyšlený svět, charakter postav a především originální magie. Jen mě trochu zarazilo, když jsem zjistila, že se jedná o trilogii a ostatní díly ještě nejsou přeloženy do češtiny... Ale i tak rozhodně doporučuji!
Měla jsem z knihy trochu rozporuplné pocity... Začetla jsem se docela rychle, až mě to překvapilo, pak ale přišel trochu útlum a tak do půlky jsem se musela ke knize i nutit. Nakonec se ale děj krásně rozvinul, myšlenka je to originální a ten konec.... to se autorovi vážně povedlo..
Bohužel jsem nevěděla, že jde o první díl a došlo mi to až při té závěrečné scéně, takže - jsem naštvaná :D Knihy už jsou napsané, tak mě trochu mrzí, že v ČR ještě nevyšly....Nějak jsem ani nebyla schopná najít, kdy by vyjít měly - proto se ptám, nevíte náhodou někdo kdy, a jestli vůbec, se plánuje překlad dalších dílů? Díky všem, co by mi náhodou odpověděli :D
Kniha byla především dlouhá a až později jsem zjistila, že to má další dva díly. No celou dobu jsem byla přesvědčená, že další díly nikdy, ale posledních pár stránek konečně dávalo smysl a možná jednou dojde i na další díly. Jinak bylo poměrně obtížné vžít se do podstaty tohoto světa.
Zajímavý magický svět, příjemná změna.
Kniha se víc rozjela až za půlkou, což mi přijde trochu škoda. Jinak to byla taková seznamovací omáčka.
U postav je jasně dané, kdo je klaďas a kdo záporák.
Lepší knihu jsem dlouho nečetl. Děj nikde nevázne a pořád se něco děje. Pravda, že ze začátku se příběh odvíjí poklidně a akce nastává až později ale tentokrát mi to nijak nevadilo. Nápad vskutku originální. Těším se na pokračování!
Když jsem si večer lehl do postele s touhle knihou, předpokládal jsem, že si přečtu pár stran a pak půjdu spát. Když jsem se ale do knihy začetl, nedalo mi to a musel jsem ji celou dočíst. A protože má ta kniha 450 slov, trvalo mi to do čtyř do rána. Času ale nelituju. Čarotepec je skvělá kniha s výborně vymyšleným světem i postavami, a ačkoliv děj není tak epický a nabitý zvraty jako od G. R. R. Martina, i tak dokáže zabavit a já už se těším na další díly.
Tak tohle byl rozhodně skvostný nápad, celá ta myšlenka světa, kde kouzla jsou slova psaná v různých jazycích je úžasná. Samozřejmě i z toho vyplývající terminologie, která tím dostává zcela nový rozměr - cenzurovat, editovat atd. I když musím říct, že zároveň mi to trochu připomínalo programování/moji noční můru :D. Také tu byla vidět autorova inspirace vlastním problémem s dyslexií, což rozhodně hodnotím kladně. Bohužel tu byly nějaké dějové nesrovnalosti, jakási kostrbatost textu, neumím to dost dobře vysvětlit, zkrátka to šlo napsat líp, ale věřím, že v příštím díle se to zlepší. Vážně se na něj těším.
Tahle připomínka je dost hloupá a trochu nedospělá, ale chyběla mi tu nějaká ta romantická linka, nemusela by být výrazná (vlastně jsou většinou lepší ty nevýrazné), ale prostě mi tu nějak chyběla ženská hrdinka , ne že by Deidra byla špatná, ale... je to divná představa.
Taky mě neskutečně nudily snové pasáže, vím, že pro děj byly důležité, ale z nějakého důvodu, bylo pro mě hrozně únavné je číst...
Ve světě, kde je magie doslova tvořená psaným textem, je poměrně problém, když jste dyslektik...
Blake Charlton představuje inovativní svět magie s podrobně rozepsaným pozadím, jehož originální pojetí čar a kouzel je po všech stránkách fascinující, i když trochu náročnější na fantazii. Potlačit zaběhnuté fráze spojené s psaným slovem a transformovat je do nových významů bude možná dělat problém nejednomu čtenáři. Ovšem výsledek bezesporu stojí za to, minimálně pro nápad samotný.
Naneštěstí se pro všechnu tu imaginaci nepodařilo zafungovat i po stránce dějové. Epika se v autorových rukou mění v předvídatelný příběh s trochu jednoznačně určenými rolemi hlavních i vedlejších postav. Scény jsou perfektní, stejně jako exteriéry, ale výkony aktérů už tolik ne. Psychologie hrdinů je spíš jen tak načrtnutá a v mnoha případech musíte nad jejich chováním přimhouřit oči. Příliš tomu nepomáhá ani rozpačitá zápletka, která přes všechna očekávání předvede takový trochu slabší okresní přebor.
Magický svět je vymyšlený dobře a originálně. Ale celé mi to přišlo složité a příběh postupoval tak nějak kostrbatě. Nebyla to pro mě kniha, kterou jsem nechtěla pustit z ruky.
Z počátku jsem byla hodně zmatená a chvíli mi trvalo pochopit, jak funguje tato magie. Je úplně jiná, než kterou můžeme potkat v klasických fantasy knihách, např. Harry Potter. Ale po překonání prvotního zmatení jsem byla velmi překvapená. Moc se mi kniha líbila, přečetla jsem ji skoro jedním dechem a doufám, že bude pokračování v češtině.
Čarotepec
(SPOILER) Knihu jsem koupila, protože se mi líbil název a nápad. Přečetla jsem ji, protože se mi ten nápad opravdu dost líbil. Neměla jsem ji dočítat, čtvrtina by mi byla stačila. Magie je zde jako programování. Dokonce je tu více magických jazyků a každý se hodí na něco jiného. Když sešlete kouzlo s chybou, objeví se bug. Dokud to nespustíte, nevíte, zda to bude fungovat... Nejméně reálná je tu představa, že mistrům to funguje na poprvé. Zajímavá je také kakografie, "dis" porucha hlavního hrdiny, která zásadně ovlivňuje jeho život. Bohužel, tím to končí. Vše ostatní na knize je ordinérní a nenápadité. Autorův styl mi neseděl. A když se konečně na konci začalo něco zajímavého dít, děj najednou skákal o celé měsíce. Příběh končí tak, že čtenář očekává, že příště se hrdina pustí do záporáků, ale podle všeho je v druhém díle částečná obměna postav a ve třetím pak skočíme o 30 let vpřed a sledujeme potomka hrdinů druhého dílu. Pokud jste přečetli můj komentář, už o Čarotepci víte vše zajímavé, takže už prakticky nemá cenu ho číst. Pardon. Přečtěte si místo toho třeba Tamir Velikou od L. Flewelling.