Carpe Diem - Reedice
Robert Fabian
https://www.databazeknih.cz/img/books/25_/25555/bmid_carpe-diem-C9N-25555.jpg
5
203
203
Carpe Diem série
1. díl >
Družstva a čety námořní pěchoty nejsou považovány za speciální jednotky. A asi nikdy nebudou. Žádná elita a urozená modrá krev. Jsou to takové holky pro všechno: skoč támhle, udělej tohle. Hoří někde a Delta se právě opaluje na pláži? No co, pošlete tam ty maníky. Že nemají pro tenhle úkol tu správnou výzbroj a výcvik? Však oni si poradí. A když ne, je přece tak snadné je nahradit. Šedesát dnů přijímače pro kluky sebrané rovnou z ulice je směšně levná investice ve srovnání s rangers kurzem nebo roky trvajícím zdokonalováním starých dobrých tuleňů... - vrchní seržant Brackett.... celý text
Přidat komentář
Bohužel, nedokážu souhlasit s většinou hodnocení přede mnou.
Do strany 250 popis výcviku pěchoty. Jsou dopodrobna, ale jakože dopodrobna včetně přesunů z bodu A do bodu B popsány několikrát dokola podobné situace, dozvídáme se snad i jak si s nadsázkou každý den branci zavazují tkaničky u kanad....
Neřeknu kdybych byl nepolíbený podobnými filmy typu Full metal jacket a četl o tom poprvé, tak by mě to zaujalo, ale takhle to pro mě bylo mlácení slámy....
Ale řekl jsem si, vydrž to, pak se to třeba rozjede. Ale ouha, po prvním výcviku přichází další specializovaný výcvik, má vnitřní struna se napíná, a co přichází poté? Epizoda jak dostanou nové buginy a opět "výcvik" v terénu! Pak přichází mezihra v podobě popisu nočního výletu do místních barů a nakonec jsou díky bohu povoláni do první ostré akce, která je velmi dobře čitelná, dobrý nápad s prostředím na planetě a jako povídka by to bylo vynikající....
Ale je to jen záblesk, de facto, nemám pocit, že se rozvíjí nějaký hlavní děj a po návratu na základu opět popis nočního výletu opět do hospod a pozor změna pro oživení - do bordelu....
A když mají být povolání na straně 450 do další akce a já zjišťuji, že než se tam dostaneme, tak autor opět dokola podrobně popisuje vybavení, balení a nalodění a já už přecházím na systém čtení 5 slov z každé strany a zjišťuji, že mi nic neuteklo, tak to balím.... Moje za život třetí nedočtená kniha....
A přitom je to škoda, kdyby kniha měla o 300 stran méně, dějovou linku lépe vybudovanou a čtenář neměl pocit, že odskočení hlavního hrdiny na záchod je na 5 stran, tak by to byla dobrá kniha. Už při předchozí knihy Planeta mezi dvěma slunci jsem měl pocit, že je autor snad placený od slova, ale tam to táhl děj. Tady ne.
Dávám 2/5.
Rád bych knihu nazval klasickým military scifi, ale to bych ji ukřivdil. Je něčím víc. Drží se sice klasického formátu - skoro až nedopatřením se hlavní hrdina dostane mezi sice elitní jednotky, ale zároveň ty nejvíce postradatelné, následuje tvrdý výcvik, a pak akce. Ale něco jí dělá živější, zajímavější. Možná za to může to množství detailů, poznámek a barvitého líčení okolí, že si čtenář živě dokáže představit celou scénu před sebou bez větších potíží. Možná má knížka prostě jen své kouzlo. V každém případě je pro mne jednou z nejlepších svého žánru.
Carpe Diem je Fabianův hold jednotkám námořní pěchoty a vojenství jako takovému. Sám jsem měl tu smůlu (nebo štěstí), že mě ještě zachytila povinná VZS (vojenská základní služba) a onen Fabianem popisovaný výcvikový dril jsem si mohl užít na vlastní kůži. Přes přijímač, oddělující zrno od plev, jsem se pak propracoval až k velení oddílu motorizované bojové pěchoty a později zdravotnictva v hodnosti podporučíka (toho času v záloze). Zastřílel jsem si z kdečeho, pistolí počínaje a dálkově řízenou střelou konče, řídil jsem OT (obrněný transportér), BVP (bojové vozidlo pěchoty) i tank, pobíhal jsem po poli, plížil se zákopy, hlídkoval, pochodoval a dělal prostě vše „pro obranu vlasti“. Ono „Užívej dne“ je mi proto více než blízké a všechny ty zážitky jsou i po letech nezapomenutelné. Fabian jako by je našel a znovu mi je připomněl. K bojovým akcím přimíchal něco fantaskních motivů a celý ten těžký bergen (plnou polní) mi hodil na záda. Ale popral jsem se s tím statečně, dokonce i s přídavkem v podobě Ledové cesty, a co víc - líbilo se mi to. Závěrečný masakr na Esperanze byl jízdou s odpojeným airbagem a především díky němu dostává ode mě Carpe Diem řád pěti hvězd.
Moje třetí kniha od Fabiána a opět skvělej nářez, v první části kde je popisovanej výcvik mariňáků se mi živě vybavil můj přijímač, samozřejmě nebyl až tak drsnej jako zde, ale i tak tam bylo hodně podobných zážitků.
Druhá část knihy, kdy je jednotka vysazena na planetě kde je chce sežrat jak fauna tak flóra se mi líbila asi nejvíc, a třetí část při potlačování povstání na jiné planetě, je už klasická střílečka.
Po zhltnuti Marinaku neslo nesahnout po dalsich pocinech RF. Kazdy dil mel tak trosku akcent jinym smerem (tu k military, tu space-horror, tu vic ci min "braku"). Odkazy napric popkulturou, pocta filmum, kniham, komiksum. Ctenar se proste bavi a i vzdelava a zaroven si tak trosku odpocine a da ulehcit problemum denniho zivota.
To se necte, to se proste hlta.
No jo, jde vidět, že autor je od fochu. Výborně vykreslené postavy, příběh čtivý od začátku až do konce. Opět military sci-fi jak má být!
Přečetla jsem půlku, s tím, že nakonec dočtu, ale už se na to nedostalo. A ani nedostane. Chtěla jsem si přečíst něco nového, byl to pro mě nový žánr, čtivé to taky bylo, ale nedělo se tam nic, co bych neviděla už v tisíce filmech, kde jsou vojáci. Třeba by to ještě nabralo na obrátkách, ale už jsem na to neměla nervy, ani ty prvky sci-fi to nezachránily.
No vau. Po Kotletovi jsem se vrhl na Fabiána a tahle premiéra mi udělala velikou radost. Popis děje je velice intuitivní a přesný. Portera jsem si ze začátku celkem oblíbil a postupně i zbytek jednotky. Každý člen má svoji vlastnost, někdo černý humor, někdo vysírač atd. Zvlášť trénink je pecka, vsadím se, že s ním má autor své osobní zkušenosti, případně mu to někdo vylíčil až neskutečně přesně, ale jsou tam i takové jobovky, kterých si všimne spíše člověk, který někdy byl u ozbrojené složky. Jinak military scifi jak vyšité (mariňáci vs nějaký průser ve vesmíru), určitě jedno z těch nejlepších co jsem doposud četl a hybaj na Semper Fi.
Moja premiéra od Roberta Fabiana a je pravdou, že som sa strašne tešil na mariňácku sci-fi rezbu. Čakal som niečo na štýl Hviezdnej pechoty, kde ľudsvo bojuje proti prerasteným mimozemským hmyzom, ale nakoniec mi to pripadalo ako Alahov hnev od Leoša Kyšu. Avšak, bolo na príbehu cítit Fabianovu skúsenosť z armády. V prvej časti sa človek moc akcie nedočká, hlavný hrdina prechádza výcvikom, kde samozrejme nemôže chýbať tvrdá buzerácia a štipka čierneho humoru, ale druhá časť príbehu nesklame a prináša plno akčných momentov, kde sa nešetrí horúcim olovom, tečú potoky krvi a recituje plno hrdinských výrokov, a ano ani v tejto časti nechýba mariňácky humor. Teším sa na ďaľšie pokračovanie.
Jako vždy perfektní.
Člověk by řekl, že bichle si zaslouží obsáhlé okecávání, ale já nějak nemůžu. Když knížku přečtete za dva dny a atmosféra vás vtáhne a navodí vám přesně takové rozpoložení, kvůli němuž "má smysl číst," tak si, jako po dobrém obědě, stačí pohladit bříško a šmátnout po další dobrotě.
Podle mne je vidět že Fabian určitě má odslouženou nějakou zajímavou misi. Moc dobře ví o čem píše. Je to chytlavé, čtivé. Mám rád jeho knihy.
Tak to tedy byla jízda. Jedním slovem boží. Hned se jdu vrhnout na druhý díl
Výborná kniha, která má spád a velice vhodně dává dohromady sci-fi a military....
Četl už jsem podruhé a určitě ne naposledy. Moc dobře napsané, skvělá akce i zápletky a nápady... tak zase za 5-10 let :)
Ne ty ukňourané nářky levičáckých chcípáků a pacifistů, ale příležitost udělat karjéru, u toho si zastřílet z rotačáku, ozdobit pár taktických nukleárních hlavic cool hláškami, a vůbec si užít spoustu mužné, družné a kulervoucí akce, co z vás srá*ů nadělá pořádný chlapy, to je Válka! Už aby nám tu nějaká malá, šikovná, co nevidět přistála..
..slintáte?..to si pak jistě dovedete představit tíhu pěsti mého spravedlivého pobouření, když jsem zjistil (he?!!), že tím vším Carpe diem není.(a to se situace na Měsíci vyvíjela tak nadějně)
Fabián holt ukuchtil něco jiného, vážnějšího, střízlivějšího a nefrajerského. Vůčihledně mým očekáváním si teda jako dovolil dost. Ale víte co? Taky to má svoje. 4 pěkné ****
Tak kapr bohům!
Část díla
Ledová cesta
2012
Autorovy další knížky
| 2010 | Mariňáci |
| 2012 | Carpe Diem - Reedice |
| 2002 | Planeta mezi dvěma slunci |
| 2014 |  Dies irae |
| 2009 | Semper Fi |
Robert Fabian je prostě knižní militantní génius. Jeho military sci-fi kousky jsou prostě pecka. Přitom stačí nehledat složitosti a vyprávět příběh od píky. Jako třeba zde v případě mladého zlodějíčka Portera (mimochodem dobré jméno, mít hned černého portera po ruce, tak si ho k čtení dám vysloveně s chutí). Četl jsem reedici, bichly jak hovado, ale četlo se to doslova samo. Příběh Portera začíná zlodějskými praktikami, pak čápnutím, soudem a následným vysláním do vojenské čety, kde si s ním procházíte vším. Dvouměsíčním tréninkem, který jak kdyby z oka vypadl Olověné vestě a pak následně i bojovými operacemi, což je prostě pecka. Autor píše s takovou lehkostí, že odtrhnout se od příběhu prostě nedá. Až do samotného konce. No a v případě reedice na konci je ještě k dispozici jedna sci-fi novelka, která je také peckovní.