Semper Fi
Robert Fabian
https://www.databazeknih.cz/img/books/26_/26640/bmid_semper-fi-F6q-26640.jpg
4
192
192
Přidat komentář
Fabianovo Semper Fi se svou atmosférou tak trochu podobá slavnému Rámovi od Arthura C. Clarka, jen v poněkud militantnější a zběsilejší formě. Na rozdíl od jedničky Carpe Diem je Semper Fi orientováno více do oblasti science-fiction a hrubozrnných bojových operací družstva Charlie si tudíž tolik neužijeme. Klaustrofóbního bloudění chodbami, portály, komorami, krajinami, habitaty a nejrůznějšími prostředími se nám naopak dostane plnými hrstmi. Trochu to odsune do pozadí hlavní myšlenku celého příběhu, čímž čtenář nadobude pocit, že autor neví, jak se z pasti, do které vlezl, dostat zpátky na výsluní. Snad také proto zůstává konec otevřený a vyprávění utnuté doslova v polovině. Nezbytně nutným se jeví sáhnout po pokračování, jinak zůstane v chuťových buňkách roztrpčení z nedokončené práce. Semper Fi je nicméně stále natlakováno na vysoký atmosférický tlak a valí se kupředu jak IFV (bojové vozidlo pěchoty), podporované MAV (miniaturními bezpilotními prostředky). Nezbývá než zůstat Fabianovi „věrní“ i pro třetí pokračování.
Ve srovnání s předchozími díly je to slabší, až moc protahované. 0,5* dolů za nesmrtelného Burkova, 1,5* za sprosté ukončení.
Určitě nedávám o hvězdičku méně kvůli nedostatku akce. Spíše mi vadí zbytečně moc filozofujících úvah a trochu by nám mohl přiblížit nové členy, takhle k nim bohužel nemám žádnou empatii. Naopak nápad podle mě zajímavý, v době, kde jsme vše už někde něco podobného viděli.
Po Carpe diem Robert Fabian prináša ďalšie pokračovanie vojenskej rezby, aj keď v Semper Fi je menej akcie a viac filozofických úvah, čitateľ sa napriek tomu nenudí a príbeh si udržuje svoje tempo a istý druh napätia.
Tu už je Fabian na môj vkus dosť mimo, nečakám nutne nonstop drviacu akciu, ale vziať mariňákov na príliš dlhý vesmírny LSD trip nebolo práve terno. Obligátny vojenský začiatok prešiel v stretnutie s apokalyptickou sektou a ich strašidelným Ježišom, čo bola jedna z dvoch najlepších scén v knihe. Následné preskúmavanie záhadného megaobjektu s nekonečnými bludiskami a portálmi začalo byť čochvíľa nudné a neskôr sa kniha definitívne rozplyzla na akúsi lingvistickú súťaž v popisovaní mystických halušiek o vesmíre, nebytí a cukrovej vate. Mariňáci zažívajú vesmírnu extázu, ale ja ako cynický čitateľ vidím iba bandu roztúžene achkajúcich drsňákov ako vajcia namäkko, prechádzajúcich sa po planine posiatej svietiacimi guľami. Nebyť medzi všetkým tým húlením živej hmly aj jednej akčnej scény s neviditeľným rebelujúcim superpredátorom, šiel by som s hodnotením asi ešte nižšie. Na záver autor opäť silno a tuho premýšľal, až vymyslel ako úplne zbytočne prepojiť tento príbeh s úplne iným a zároveň si otvoriť dvierka do ďalšieho dielu. No uvidíme, skôr sa bojím...
osobne mam rad celkom romany z vojenskeho prostredia .. a este k tomu z dalekej buducnosti .. za mna plec hore
Pořád jsem nechápal jak jsou Fabianovi knihy propojené, až když jsem byl na konci této knihy, tak mi to seplo. Super!
Tohle je první kniha od R. Fabiana, která se mi dostala do rukou, a pokud je v kontextu autorových děl opravdu - jak píše sassy4 - "ozaj slabšia", tak se už těším na ty "lepší", protože Semper Fi jsem přečetl jedním dechem. Méně bojových akcí a více průzkumničení mi v knihách nevadí, spíš naopak, ale to s tím Burkovem, to mě fakt pobavilo :-)
V tejto knihe je síce o niečo menej akcie, ako sme boli možno zvyknutí z predchádzajúcich Fabianových kníh, zato je tu o to viac objavovateľského tajomna. Ako tu už bolo napísané, poodhalia sa niektoré tajomstvá z "Carpe Diem" , nebude chýbať akciou nabitý stret s tajomným a smrtiacim nepriateľom, potom nás autor zanesie na vlnách svojej fantázie k "stretnutiu tretieho druhu" a napokon až k samotnej podstate vesmíru. Na záver sa prekvapujúco ocitneme na mieste, kde sme už boli v jednej z autorových skorších kníh. Mne osobne sa kniha nepáčila o nič menej, ako predchádzajúce knihy Roberta Fabiana a hodnotím plným počtom bodov. Bratia Česi, na tohto spisovateľa môžte byť právom hrdí za jeho prínos do sveta sci- fi !
Spojovací článek mezi Carpe diem a Dies irae. To, co bylo v Carpe diem podivné nebo nevysvětlitelné začíná dostávat smysl. Jednotka mariňáků se rozšíří o partu pirátů a jednoho polopsa a původně čistě military scifi začne nabírat nový osudovější ráz. Robert si nastavil laťku hodně vysoko, snad to zvládne a povede se mu někdy celou sérii důstojně zakončit.
Haha, Burkov je nesmrteľný. Pekné faux pas. Knižka ozaj slabšia. Chýbalo mi Robertove zvyčajné napätie.
Počáteční military sci-fi se pozvolna mění ve space operu. Taková blízká setkání třetího druhu. Pejsánek byl k pomuchlání. Burkov opravdu umírá v 17. kapitole a v 22. se aktivně účastní další mise.
Fakt je, že tahle kniha z Fabianovi tvorby celkem vybočuje, ať už dějem či kvalitou. Na druhou stranu je, ale pro dosažení cíle, který ve svých knihách sleduje nezbytná, protože obsahuje důležité spoilery. Aby kniha čtenáři něco dala, musí znát i zbytek autorovi tvorby, bez ní je vcelku o ničem, postrádá totiž obvyklý spád a Fabianovi se zde nepodařilo navodit tu správnou atmosféru napětí a tajemna jako např. v ,,Planetě mezi dvěma slunci". PS. Petr-N-UL má s tím mariňákem podle mě pravdu.
Na můj vkus (a oproti očekávání) bylo v knize málo akce, zato hodně popisování, zkoumáme a filozofování. Btw. v knize jeden mariňák zemřel a ve 22. kapitole se opět objevil. Stále jsem neporozuměl, co to vlastně bylo za objekt a co to bylo Království. Kdyby měl někdo vysvětlení o co vlastně šlo, můžete mi napsat na nemec_pet@seznam.cz
Další výborná kniha od Fabiana. Ale dávám 4 hvězidičky, jelikož na mě tam bylo moc filozofie a málo akce.
Štítky knihy
válečné sci-fi české sci-fi česká fantastika
Autorovy další knížky
| 2010 |  Mariňáci |
| 2012 | Carpe Diem - Reedice |
| 2002 | Planeta mezi dvěma slunci |
| 2014 |  Dies irae |
| 2009 | Semper Fi |
Posádka vojenské fregaty zachycená emzáky a její námořní pěchota při průzkumu neznámého prostředí. Tak by se to asi dalo shrnout v kostce. Chvílemi to bylo super (piráti, souboj s Keszelem), místy to bylo trochu zdlouhavé. Ale čtyři hvězdy dávám rád.