Čas a smrt: Tajemné příběhy
* antologie
https://www.databazeknih.cz/img/books/88_/88819/bmid_cas-a-smrt-tajemne-pribehy-GF7-88819.png
4
19
19
Kultovní výběr tajemných příběhů, kniha povídek několika autorů, jejichž společným jmenovatelem jsou úvahy nad časem a smrtí. Uspořádal, poznámky k povídkám a doslov Dálka a blízkost napsal Jan Dvořák.
Přidat komentář
Moc pěkný, jenom škoda, že tak úzký, výběr českých povídek odpovídajících názvu. Souhlasím s komentářem jardadr.
Osobité fantaskní a hororové příběhy od (některých) méně známých českých autorů. Záležitost pro fajnšmekry na dlouhé zimní večery.
Než jsem si tady přečetl, že se jedná o kultovní knihu, neměl jsem o ní ani potuchy. Náhodou jsem na ni připadl v antikvariátu a jako přívažek jsem si ji zakoupil také. A opravdu - označení kultovní by si kniha jistě zasloužila. Jen kdyby to nebyla taková útlá knížečka. Škoda, přeškoda, vždyť z těchto autorů se dalo vytáhnout mnohem víc, když už si někdo dal tu práci, aby vydal sbírku jejich povídek. Na druhou stranu, berme toto krátké počteníčko jako první stupeň, otevření dveří do tajemného, mystického světa těchto neprávem zapomenutých autorů.
P.S. Zajímalo by mě, jestli E. A. Poe někdy četl Krameriovu povídku o děsivém vězení. :-)
Část díla
Anděl smrti
1920
Čas a smrt
Duhový bod nad hlavou
Mors syphilitica / Báseň v próze na okraj ropsovy „mors syphilitica“
1909
Petr
Autorovy další knížky
| 2009 | Thriller |
| 2008 | Tichá hrůza |
| 2020 | Nejkrásnější dárek |
| 2016 | Lesní lišky a další znepokojivé příběhy |
| 2015 | Dárek z pravé lásky: 12 zimních políbení |
Zajímavé a poutavé povídky, výborný ediční počin a ukázka toho, že i čeští autoři mohou být v hororu světoví. Nejvíce bych asi ocenil Arbesovu prózu a pak Klímovu alegorii času a smrti. Nejdivočejší byla povídka Karáskova, která ale spíše zvyšuje variabilitu povídek, a tak i přes svou exotičnost do sbírky krásně zapadá. Obecně lze sbírku považovat za takovou malou zásobu literárních perel. Dnes se tak nepíše, ale přijde mi, že ta starší čeština vlastně vůbec není na překážku zážitku, ba naopak, když Kramerius popisuje děsivé vězení, napadne mne tu a tam, že Kramerius a Poe by si vlastně mohli docela dobře navzájem notovat. Nedávno jsem dočetl hororovou sbírku bratří Bensonů (Muži, kteří zašli příliš daleko), a musím se přiznat, že v tomto pomyslném literárním filosoficko-hororovém souboji na plné čáře vyhrál Klíma a spol. Jazykově, tematicky a atmosféricky pro mě byla sbírka Čas a smrt velmi pěkným estetickým požitkem.