Čas něhy
Lenka Lanczová
Která dívka by si nepřála, aby se do ní zamiloval a kvůli ní se dokonce změnil dlouho obdivovaný, krásný a oblíbený kluk? Petra je na tom stejně. Tráví třináct horkých prázdninových dní na chalupě ve společnosti staršího brášky a jeho spolužáků z gymplu i vysoké školy a do toho nejhezčího z nich se bezhlavě zamiluje. Nejprve to vypadá, že letošní prázdniny budou skvělé a ona má šanci prožít voňavou letní lásku, jenomže Ted, jak všichni říkají Tadeášovi, není právě svatoušek a dlouhými vztahy, natož pak láskou, si život rozhodně nekomplikuje. Motá se kolem něj spousta dívek, může si vybírat – a on si vybírá a užívá života plnými doušky. Kvůli nějaké holce přece jen tak nevyměkne! Petra se pouští do nerovného boje a tyhle prázdniny jsou nejen plné nových silných zážitků, ale také důležitým krokem k dospělosti.... celý text
Přidat komentář
Knizky pani Lanczove jsou pro me vzdycky krasna nostalgie. Libi se mi hlavne proto, ze vystihuji presne tu esenci období, ve kterém jsem své první lásky prožívala i já. Jinak totiz na cervenou knihovnu moc nejsem. Tady si ale vzdycky odpocinu a prenesu se zpatky v case. Oddechovka jak ma byt! :)
Hezká oddechovka... Moje první knížka od Lenky Lanczové. Zaujalo mě téma s naslouchátkem a neuzavřený konec. Je hodně nepravděpodobné, že by 20ti letý proutník, co studuje druhým rokem vysokou, zůstal s 15ti letou dívčinou, začínající studovat střední školu. Ale i tak o tom můžeme, dámy, snít ;-).
moje nejoblíběnější kniha od spisovatelky. romantická věta na konci: Sundej si to ( naslouchátko) nejlepší pubertální léta :) ale už jsem na to stará :D
(SPOILER) Čas něhy je má nejoblíbenější knížka od paní Lanczové. Byla to zároveň první kniha od ní, kterou jsem přečetla. Vypráví o letní lásce jedné mladé slečny, která má trávit čas na chatě se svým bráchou a jeho kamarády. Do jednoho z nich se zamiluje. Konec knihy je otevřený a já stále doufám, že autorka napíše pokračování. I když takto si můžu myslet, že spolu Petra a Tadeáš zůstali :)
(SPOILER) Pamatuji si, že mě tady štval konec - hrozně jsem chtěla vědět, co bylo poté. Jestli Ted byl s Petrou dále nebo jestli to chatou skončilo... jej, jo to si pamatuji kolik dní jsem strávila přemýšlením nad tím jak to asi dopadlo :D
Je to sice takové naivní, ale pěkný, milý a já jsem se při čtení krásně pobavila a odpočinula si.
Jedna z mých nejoblíbenějších lanczovek, kterou jsem četla vícekrát. Nebudu psát, co se mi na knížce líbilo a co ne. Spíše bych chtěla vyzdvihnout autorčin um napsat něco pro náctileté i dospělé čtenářky, přičemž obě skupiny se dokážou nad knihou bavit. Umí navodit správnou atmosféru, a i když jsou všechny knihy podobné, každá je jiná. Je jedinou českou autorkou píšící romány, které to vše věříte, byť se jedná svým způsobem o červenou knihovnu.
Na knize se mi líbilo hlavně to, že hlavní hrdinka měla hendikep, a i přesto se dokázala otevřít ostatním a vyjít ze své ulity. V jistém ohledu jí v tom pomohl Tadeáš, kdo by o tak krásného kluka nestál :-)
Je to lehce kýčovité a dosti nereálné, ale o co na tom záleží. Takového "Tadeáše" si přeje potkat skoro každá holka a když se do vás ještě zamiluje, tak to prostě baví všechny. Má to vtip a krásně to graduje. Jedna z nejoblíbenějších a trvá to i po letech :-) Prostě krásná pohádka.
Hezký příběh o nesmělé Petře, která se snaží skrývat svůj handicap a s hledáním sebe sama jí pomáhá ten nejsprávnější a nejhezčí kluk, jakého si může patnáctiletá dívka představit. Baví mě ovšem, jak si Petra, která jede na chatu s bratrem jen na pár dní, aby si tam četla a s ostatními moc nepřišla do styku, bere s sebou diskotékový obleček včetně falešného piercingu.
Lenka Lanczová je podle mě klasika co se dívčích románů u nás týče. Její knihy jsou předvídatelné, pohodové, čtivé a hlavně je v nich přítomna láska.
Čas něhy bych zařadila mezi autorčiny lepší knihy. Líbí se mi, že má v knize hlavní postava Petra naslouchátko, což ji samo o sobě řadí mezi zajímavé postavy. Děj se vyvíjel podle mých představ a čtení jsem si užila, i když už mi není zrovna patnáct.
Knihu doporučuji spíše mladším čtenářkám, případně někam k vodě v parném létu. Jako odpočinková četba ideální!
Oblíbených knih této autorky mám víc, ale tahle mě asi za srdce vzala úplně nejvíc - i když je těžké dát některé z těch nej přednost. Svět ticha, něhy a lásky, tak by se dala charakterizovat, ale to samozřejmě není všechno. Je také naplněná skvělým humorem, pro který má autorka vážně cit, dokáže mě odrovnávat i když čtu knihu podruhé, potřetí, popáté. S touto knihou šlo o třetí setkání a vyloženě jsem se na něj těšila. Ač už dávno nejsem cílová skupina, přesto mám tyhle příběhy jednou za čas ráda, člověk asi potřebuje vypnout, vrátit se zase v čase o dost zpátky, nostalgicky zavzpomínat, s úsměvem prožít to, co už může prožívat jen na stránkách knih - protože už nám prostě není náct... Svět vidíme jinak a to je vlastně škoda.
Každopádně věřím, že tohle nebylo mé poslední setkání se všemi aktéry tohoto neobyčejného letního příběhu - k létu se tenhle příběh zkrátka hodí ;)
Normálně se mi tyhle kýčovité, překombinované obálky, na kterých jsou ještě ke všemu lidi, nelíbí, ale z téhle úplně cítím tu vůni léta v přírodě, a hned mám chuť se do ní začíst znovu. Maximálně sympatická hlavní hrdinka (trochu mi s těmi formulemi připomínala mě, s tím rozdílem, že já miluju biatlon), kouzelný hlavní hrdina (ten mi zase připomínal Harryho Stylese), vesměs skvělá parta a příjemné prostředí chalupy, to se četlo samo.
Každá kniha od Lenky Lanczové je krásně čtivá. Vždy mě to strhne a nemůžu se od knížky odpoutat. Určit jedna z nejlepších knížek.
Na knihách Lenky Lanczové se mi líbí, že se hezky čtou, jsou jakoby z běžného života, nechybí v nich romantika ani humor. Tato kniha nebyla špatná, ale v porovnání se dvěma předchozími byla nejslabší. Možná byla chyba číst tři její knihy tak krátce po sobě. Připadá mně, že jsou příběhy tak trochu jak přes kopírák, hlavní linka je pořád stejná. Ale i tak ji hodnotím jako fajn čtení.
Moje první Lanczovka.... Krásné napsána zábavná. Jen ten otevřený konec zase ;(
Co by to bylo za dospívání bez knížek Lenky Lanczové. Mezi 12 až 16 rokem jsem jich přečetla hodně - čekaly jsme na ně v knihovně a pak každou přečetly vždy všechny holky ze třídy. Chtěla jsem si zavzpomínat a být trochu sentimentální a tak jsem po 15 letech přečetla tuto, která mi tehdy unikla. No jo, je to holčičí čtení, je to předvídatelné, není to žádná velká literatura...ale čte se to samo, je to absolutně nenáročné, splní to vše co od toho člověk čeká a přitom to není úplná volovina....
Autorovy další knížky
| 2019 |  Těžká noc |
| 2014 | Život na ostro |
| 2013 | Dvakrát dospělá |
| 1997 | Znamení Blíženců |
| 2009 | Pošeptej po větru |
K téhle knížce jsem se vrátila opravdu po letech. Byla to prvni knížka, kterou jsem od Lenky Lanczové četla a byla to láska na první pohled :) I teď po takové době i když dávno nejsem ve věku hlavní postavy to bylo milé čtení... Knížka se čte sama, mnohokrát jsem se nahlas zasmála :) Moc se mi líbí i zakomponované téma s naslouchatkem, ale ten konec... Moc bych si přála vědět, jak to dopadlo :)