Čas opovržení
Andrzej Sapkowski
2. část Ságy o Zaklínači V čase opovržení ten, kdo je sám, musí zahynout. Druhá část legendární Sapkowského ságy o zaklínači Geraltovi a jeho sudbě - Ciri z Cintry. Svět zachvátily plameny běsnící války. Čarodějové intrikují a Ciri, prchající před smrtelným nebezpečím, se ocitá daleko od Geralta i Yennefer. Sama, opuštěná, ztracená - s pocitem, že byla zrazena těmi, kterým bezmezně věřila. Pátrání po zmizelé princezně však navzdory zprávám o její smrti stále pokračuje, a Geralt žel není jediný, kdo Ciri hledá. Zaklínač i Lvíče z Cintry se stali objektem vysoké politické hry, která může zabít nejen je, ale také všechny, kdo jsou jim blízcí...... celý text
Literatura světová Romány Fantasy
Vydáno: 2016 , TympanumOriginální název:
Czas pogardy, 1995
více info...
Přidat komentář
Příběh je čím dál temnější. Zvraty obrovské a nečekané. Možná jsem jen moc naivní...
Skvěle napsáno a skvěle se i čte. I když retrospektiva mi obecně nesedí, dost možná si na ni díky této sáze zvyknu. Jdu na další díl :)
Sapkowski je jednoduše geniální, netvrdím že vždycky a rovnoměrně, ale bezpochyby geniální. Způsob, kterým popisuje válku je neskutečně realistický (bez zbytečné naturálnosti a obscénnosti) a místy nečekaně dojemný. Žádná strana tu není bílá a žádná černá, snad máme ze začátku tendence jedné nadržovat, nicméně čím hlouběji se do příběhu dostáváme, tím více vidíme, jak nikdo není dokonalý, jak všichni dělají chyby, jak všichni páchají zvěrstva. Každý sleduje jiné cíle, má jiné priority, jen pár "lidí" myslí na někoho jiného než na sebe, ale ani oni nejsou nutně dobří. Mám pocit, že se tahle série ponořuje do čím dál hlubší temnoty a pěkné věci společně s nevinností pomalu mizí.
Druhý románový díl mi jen potvrzuje můj dojem, že dělení do knih je celkem náhodné. Mám trochu dojem, jako by autor měl v hlavě ucelený příběh a protože byl příliš dlouhý, tak ho - ne zcela náhodně - rozsekal na počet dílů, který se mu zdál přiměřený. Protože nemám tak úplně dojem, že bych knihu dočetla, ne spíše mám dojem, jako bych zničeho nic, byla zastavená uprostřed příběhu.
Zdá se, že můj názor, že sjezd čarodějů je vrcholem celé knihy je naprosto neoriginální, ale asi se není čemu divit, protože celé událost je neskutečně výborně sepsaná - napětí, intriky, humor. Co víc by si člověk mohl přát?
No nevím, měla jsem jiné čtecí plány, ale zdá se, že se bud hned muset pustit do dalšího dílu...
P.S. Se jmény mám samozřejmě také problém jako - zdá se - všichni ostatní, ale Martin mě vyškolil, a tak si s tím nedělám přílišné starosti. Od toho, aby čtenář přesně rozuměl tomu, co se zrovna děje je tu až druhé případně desáté čtení dané knihy. (I když "přesně" u Sapkowského asi nikdy, mám takový dojem...)
Tento díl přečten jedním dechem. Občas jsem se sice trošku ztrácela ve jménech a politice, ale po pár stranách se vše vyjasnilo. A ten konec...už se nemůžu dočkat dalšího pokračování! Mnohem lepší než předchozí díl.
Druhy dil o poznání akcnejsi. Jen jsem zvedava, jak se to vyvine dal. Autor nám přiblížil další kletbu. Hezky to davkuje. Nejvíc se mi líbila akce čarodějů a pak poušť. Jsem zvedava taky na Potkany, jak a jestli se udrží v dalších dílech. Tak jdu na to.
Po bankete čarodejníkov som bol zmierený, že knihe napálim plný počet. Táto časť knihy patrí medzi to najlepšie, čo som dosiaľ zo sveta zaklínača čítal. Tá hra s očakávaním čitateľa, ktorý po predchádzajúcich skúsenostiach so Sapkowským dobre vie, že tá honosná, nablýskaná hostina, plná najmocnejších mágov, špiónov, spolu s Geraltom, ktorý sa snaží zachovať neutralitu, prosto nemôže dopadnúť dobre. Nádhera. Aj to šialenstvo ktoré banket vyvolá, spolu s retrospektívnym vysvetľovaním Marigolda, bolo veľmi pôsobivé. Len ten pomalší a pomalší dojazd mi už veľmi nesedel. Akoby autor nevedel nájsť správny predel, kde skončiť a kde začať nové rozprávanie. Akoby nevedel, čo s Ciri, ktorá bez Geralta a Yenn príbeh prosto neutiahne. Ale nič to, hor sa na ďalší diel.
Tento díl mě bavil mnohem víc než Krev Elfů. Po sletu čarodějů začal děj nabírat slušné obrátky, akce střídá napětí. Poslední třetina přečtena jedním dechem. Jen těch jmen mágů a panovníků, kdo se v tom dokáže zorientovat, klobouk dolů. Musela jsem si v průběhu čtení vyhledat některé souvislosti a zřejmě jsem objevila informace, které autor prozradí až v dalších dílech. Nějak jsem pořád nechápala, kdo vládne Nilfgaardu. Ale aspoň to začalo dávat smysl.
To se prostě čte samo :-) Ovšem chudák Geralt, chudák Ciri v jámě lvové, a co to zase vymýšlela Yennefer?
Druhá románová kniha o Geraltovi z Rivie a princezně Ciri, četla se mi dobře, jen mi přijde, že je to stejně jako Krev elfů lehce depresivní a vlastně se během knihy nic nevyřešilo, jen se to hroutí víc a víc. Upřímně se musím přiznat, že z tohohle hlediska mě víc bavily ony dvě první povídkové knihy :-)
Trochu jsem zalitovala, že jsem si ke knize nevzala tužku a papír a nepsala si všechna jména králů a čarodějů a kdo s kým a proč. V půlce knížky jsem se v tom začala trochu ztrácet. Jsem zvědavá, kam se bude děj ubírat dál. Protože na konci tohoto dílu to nemají hlavní postavy nejlépe rozehrané.
klasika, kterou musí znát každý milovník fantasy, kdo nečetl, musí ihned napravit. Geralta nejde nemilovat.
Serie, ke které se vždy ráda vracím.
Na to, jak jsem byla nadšená z předchozího dílu, tak to trochu polevilo. Tempu vyprávění došel trochu dech. Ano, konflikt čarodějů je velmi akční, ale bohužel jsem se trochu ztrácela v těch jménech a kdo je s kým, takže spíš, než abych si užila pořádnou bitku, jsem byla zmatená z toho, kdo kam patří. Následné putování Ciri po poušti mne moc nebavilo. Spíš bylo zajímavé to, zda ji opravdu dostanou a odnesou Nilfgaardu, než co se jí děje.
Oproti předchozím dílům, je tato kniha plná akčního děje. Velkou část knihy prožíváme s Ciri, která toho zažije opravdu mnoho. Přijde mi, že předchozí díly jí vlastně na tohle všechno připravovaly. Už není malá holka. Moc se mi tento díl líbil.
Napinave, vzrusujici, vtipne a trochu sproste :D
Vypraveni o Zaklinaci a ostatnich carodejich, obludach, nelidech... Toto uz je 4 kniha o Zaklinaci od Sapkowskeho. Postavy, ktere si oblibite! Libi se mi i to trpaslici ± moravske nareci :D ! Bezva knizka, kterou uz jsem mel objevit drive!
Je to jízda a stránky ubíhají samy.
Možná ale opravdu není od věci si vzít k ruce tužku a papír a jakmile se objeví jméno krále nebo čaroděje, tak si poznamenat ke kterému království patří, popř. jestli je členem čarodějnické Rady nebo Kapituly. Při zvratu v polovině knížky se potom papírek se jmény hodí - člověk se nemusí rozpomínat o koho jde, jenom koukne na papírek, hned je v obraze a knížku si možná více užije.
Druhý díl fantastické ságy, kdy dojde k rozdělení Geralta s Ciri, která musí utéct, aby si zachránila svůj holý život. V tomto díle je více rozvíjena politika světa, kdy předzvěst války s Nilfgaardem je větší a intriky čarodějů a vládců nabívají na síle. V tomto díle Geralt trochu ustupuje do pozadí, ale na kvalitě příběhu to neubírá
Tento díl nebyl zas až tak zaživný.Řeší se tu politické čachry mezi čaroději, králi, Veverkami a s tím spojené intriky ohledně blížící se války.Neustálé pronásledování Ciri a následné peripetie, až po přidání Ciri k bandě Potkanů.Pokračuji v sérii.
Oproti předchozímu dílu trochu zajímavější, ikdyz osud Ciri předvídatelný (utek z věže Racku). Jsem zvědavá co bude dal...
Tentokrát je tu trocha zmeny od fantazy a to polítika. Veľmi mi to nevadilo, ale nie každému to vyhovuje v tomto žánri. Napriek tomu palec hore.
Autorovy další knížky
1999 | Poslední přání |
2019 | Zaklínač – komplet 8 knih |
2005 | Narrenturm |
2015 | Bouřková sezóna |
2000 | Meč osudu |
V pořadí čtvrté knize Zaklínače sledujeme především komplikovaný příběh mladičké Ciri, kterou chtějí kvůli její rostoucí síle a kvůli jejímu původu všichni zabít, ale momentálně si naštěstí většina mocných hráčů myslí, že je mrtvá. Vypadá to, že si Geralt může na chvíli oddychnout, dokonce je zase zpátky se svou láskou Yennefer a mladá Ciri by mohla studovat na čarodějnické škole. Jenže jak už bylo naznačováno v předchozích knihách, blíží se obrovský konflikt, a v této knize naplno vypukne válka.
Čas opovržení je stále zábavnou fantasy s poutavým příběhem. Kromě dobře napsaných dialogů na Sapkowském oceňuju, jak umí efektivně skákat z jedné zajímavé situace do druhé. Dočteme se například o zajímavém večírku pletichařících čarodějů a vyzývavých čarodějek, vydáme se mezi smrtonosné lesní dryády a podíváme se dokonce i na poušť, která taky zrovna nepatří mezi nejklidnější místa ve světě zaklínače Geralta.
Kvalitní čtivé fantasy.
Osm vyvolených holčiček z deseti.