Králova komnata
Juliette Benzoni
Čas travičů série
Několik měsíců po sňatku s panem de Saint-Forgeat Charlotta de Fontenac náhle zmizí poté, co potají vyslechla rozhovor královniných lékařů a dospěla k přesvědčení, že královna byla zavražděna. Hodinu poté, co své podezření oznámila králi, ji uzavřený kočár s ozbrojeným doprovodem odvezl neznámo kam. Jejího zmizení si u dvora nevšiml nikdo kromě královniny vrchní intendantky a Charlottiny přítelkyně paní de Montespan. Markýza zburcovala policejního ředitele Nicolase de La Reynie, který Charlottinu stopu zachytí. Když se mladá žena po několika měsících objeví ve Versailles na slavnostní inauguraci Zrcadlové galerie, je zjevně stravována záhadným duševním utrpením. Pronásleduje ji všemocný ministr, příbuzní se ji snaží připravit o majetek i o čest, je v nemilosti u krále… Přesto právě v králových komnatách se jí otevřou dveře do budoucnosti po boku milovaného Albana Delalanda – pokud se ovšem mladému policistovi nejprve podaří záhadnou proměnu rozluštit a ochránit Charlottu před hrozícím nebezpečím!... celý text
Literatura světová Historické romány
Vydáno: 2014 , BránaOriginální název:
La chambre du Roi, 2009
více info...
Přidat komentář
Zajímavé rozuzlení celého příběhu. Kniha tak jak první díl čtivá a romantická zápletka, která vyvrcholí.
!!! POZOR SPOILERY !!!
V druhém dílu nám autorka předhazuje dalšího záporáka, kterým je pan de Louvois. Ten je zde líčen jako nehorázný parchant, který se násilím zmocňuje nevinných panen a ukájí na nich své zvrhlé choutky, prase, které ženu přiváže k posteli a ještě jí dává omamné prostředky do jídla, aby se znásilnění nemohla bránit.Je pravda, že žádnou z vykreslených postav osobně neznáme, a třeba taková paní de Montespan byla dle pamětníků skutečně oduševnělou, vtipnou a chytrou ženou, nechce se mi ale věřit, že pokud autorka vycházela z reality, že by si panovník někoho takového držel u sebe, byť by ten pán byl sebevíc schopný ministr.
Do děje tentokrát zasahuje (ovšem velmi zřídka a jen, když po ruce není hlavní hrdina) komisař Desgrez. Jeho účast však je spíše úsměvná a vzbuzuje ve mně dojem, že autorka potřebovala ještě nějakého policistu do počtu, a tak sáhla zrovna po něm (mimochodem - po celou dobu je titulován pouze příjmením). Jeho scénky na mne působily dojmem českých kriminálních seriálů - kolegové krafají v kanceláři, když nemají co dělat, a svého nadřízeného titulují označením "šéf". K dokonalosti té iluze mi ještě chybělo, aby jeden z pánů označil La Reynieho slovy "náš starej dneska prudí" .
Znalost reálií, kterou bych u jedničky byla schopna odpustit díky rodící se lásce mezi Charlottou a Delalandem, jsem ve dvojce již tolerovat nedokázala. La Reynie je zde líčen jako bezdětný vdovec, který Delalanda miluje jako by to byl jeho vlastní syn. Přitom La Reynie měl syna a dceru... Autorka knihu psala poměrně pozdě (první díl byl dopsán 2008) a i když zpětně nemám představu, nakolik byl tehdy internet v plenkách, La Reynie byl jistě zpracován v nějakém encyklopedickém hesle již tehdy a šlo jen o to, zajít si do knihovny a načíst si pár slovníkových hesel.
Nejvíce mne pobavilo, když ke konci knihy policejní ředitel zachraňuje hlavní hrdinku a jako akrobat vyskočí na schůdky kočáru, aby o pár stránek dál díky svému věku už nestihl dívku dohnat, když v zoufalství utíkala v Chateletu ze schodů - ještěže Desgrez (cituji) měl dlouhé nohy a běhal rychle.
Kdybych byla výrazně mladší, tak by se mi kniha asi líbila podstatně víc, takhle jí nedokážu odpustit nedotaženost a skutečnost, že uváděná historická fakta stojí na hliněných nožkách. Milostná linka je ve dvojce poměrně v pozadí, tentokrát se řeší rodinné Charlottino dědictví, o které vlastně celou dobu jde, a i když je na konci happyend, za nejvýraznější prvek knihy považuji rozhovor s králem, při kterém se odhalí Charlottin původ. Ostatně po této scénce je pojmenován celý druhý díl.
A když už jsme u názvů - název série "Čas travičů" je značně zavádějící. První kniha se sice odehrává na sklonku Travičské aféry a obsahuje nějaká ta fakta, např. účast paní de Montespan v aféře zde však není vysvětlena (přestože hrdinka na začátku knihy byla svědkem mše konané na těle nahé blonďaté ženy, která si žádala královu lásku). Druhý díl už má s travičstvím společnou jen postavu rytíře de Lorraine, o kterém nikdo nepochybuje, že otrávil Henriettu Anglickou, a který je zde po Louvoisovi a mme de Maintenon dalším padouchem.
EDIT: Tak včera jsem zjistila, že v Travičské aféře skutečně figuroval jakýsi Delalande, byl to abbé, ale bohužel stál na té "špatné" straně :-D. Mimochodem - docela mne mrzelo, že některé dějové linky zůstaly nedokončené. Nejen ta, co se týkala vztahu Charlotty k La Valliérové, ale co třeba Albanova milenka - herečka??
Pokračování Čas travičů se mi velmi líbilo. Nečekala jsem, že děj knihy bude ke konci tak gradovat a byla jsem napjatá jak pověstné "gatě". Rozuzlení bylo překvapivé a pro mě nečekané, obzvláště když záporná postava zasáhne kladně do děje...a víc již neprozradím
Druhý díl neztrácí na dechu, čtenář v napětí až do konce knihy. Neuvěřitelné dusno na královském dvoře, intrika stíhá intriku a můžu jen obdivovat krále, že se v tom i přesto dokáže orientovat a správně rozhodovat. Autorku bych mírně zkritizovala za to, že nechává milence trpět až do poslední stránky a podle mě to zbytečně natahuje. Padouch padoušský zůstává nepotrestán jak by podle mě zasluhoval, neboť ho král bohužel potřebuje ke špinavé práci. Ale i tak ho klepne přes prsty. Hodnotná četba, člověk se rád podívá do dob krásných toalet a dvorských mravů. Jenom nevím, jestli je dnešní doba lepší anebo horší. Každopádně se lidi neotravují jedem, stačí jim jejich způsoby.:)
Francie za vlády Krále Slunce, Ludvíka XIV., to jsou promne ty nejhezčí romány. Užívala jsem si tuto knihu od začátku do konce.
I druhý díl je napínavý, plný intrik a těžkých zkoušek, kterými musí projít oba zamilovaní, než mohou být spolu šťastní. Autorka dobře popisuje prostředí a dokáže udržet čtenáře v napětí až do konce. Je to vlastně taková detektivka z doby panování Ludvíka XIV.
Druhý diel románu o mladej Charlotte de Fontenac je naozaj dobrodružný a plný udalostí. Mladá grófka sa stáva obeťou intríg a všemožných nepríjemných udalostí, z ktorých jej pomáhajú vyviaznuť jej stará verná sesternica Léonie, riaditeľ polície Nicolas de La Reynie, a samozrejme jej milovaný, ale stále vzdialený a nedostupný Alban. Ku podivu do krúžku jej priateľov patrí i markíza de Montespan, ktorá je všelijaká, ale iste nie prajná dobrá duša, v prípade Charlotty sa však prekonáva.
Román je napínavý, stále sa v ňom niečo deje, Charlotta dospieva z mladej bezstarostnej dievčiny v mladú ženu, zocelenú po prežití mnohých nešťastí a tragédií, ktoré ju vyformujú a ucelia jej charakter.
Vzťah Albana a Charlotty je nešťastný a tragický, delí ich príliš mnoho vecí. Madame Benzoni sa priam vyžíva, ak môže nechať milencov na seba čakať roky - prejavilo sa to vo viacerých jej románoch, a inak tomu nebude ani v tomto.
Avšak čakanie sa vypláca, ak nás na jeho konci čaká láska...
Štítky knihy
17. století Francie Ludvík XIV., francouzský král travičství historické romány historické romanceAutorovy další knížky
1992 | Jediná láska |
1990 | Krásna Catherine 1/2 |
1993 | Krásna Catherine 7 |
1995 | Marianna |
1999 | Tragické osudy královen |
Nádherná kniha s dokonale vygradovaným dějem! Na tuto knihu jsem přišla náhodou v babiččině knihovně, zaujala mě svou obálkou i tím, v jaké době se příběh odehrává. Bohužel tam, ale byl jen druhý díl, takže jsem se ze začátku lehce ztrácela ve jménech francouzské šlechty, např., že Madame je vévodkyně orleánská, ale také princezna falcká a švagrová Ludvíka XIV.. Určitě si ale přečtu i první díl této série. Za mě doporučuji všemi deseti!!