Časoběžník
Ryan Graudin
https://www.databazeknih.cz/img/books/39_/397198/bmid_casobeznik-lme-397198.jpeg
4
97
97
Daleká budoucnost se potkává s dávnou minulostí a dohromady to skvěle funguje! Tuhle jízdu časem si užijete! Existence Farwaye Gaia McCarthyho, syna cestovatelky v čase z roku 2354 a gladiátora z roku 95, popírá veškeré přírodní zákony. Celý svůj život touží prozkoumat svoji minulost, takže když neuspěje u vstupních zkoušek do vládního programu cestování v čase, sáhne po jiné možnosti. Nechá se najmout jako velitel lodi, která létá do minulosti a krade pro černý trh vzácné dobové artefakty. Během rutinní zakázky, která ho zavede na palubu potápějícího se Titanku, pozná záhadnou dívku. Je vždy jeden krok před ním a navíc zná velké tajemství: dějiny nejsou tak stálé a neměnné, jak se původně zdálo…... celý text
Literatura světová Sci-fi Pro děti a mládež
Vydáno: 2019 , Fragment (ČR)Originální název:
Invictus, 2017
více info...
Přidat komentář
kámo, jestli chceš něco kde se pořád něco děje, toto VEM!!!! Miluju když se velikost příběhu neustále nabaluje, jakože příběh byl pak cool. Mínus je že se mi knížka špatně a dlouho četla:/
Repost hodnocení z mého instagramového účtu:
Časoběžník (orig. Invictus) od Ryan Graudin je jednou z těch knih, které se mi dostaly do knihovny v podstatě omylem. Také se na něj dlouho jen prášilo. Ale jakmile jsem ho konečně otevřela, bylo mi jasné, že mě čeká úžasná jízda.
Nespletla jsem se. Děj téhle YA sci-fi je nabitý akcí a zvraty. Posádka Invictu, která působí jako skvělá parta normálních teenagerů v nenormálních situacích, mi rychle přirostla k srdci, upřímně mi záleželo na tom, co se jim stane dál. A že se toho stala spousta. Každých pár kapitol přišlo nějaké nečekané odhalení. Všechno to spěje k napínavému a hektickému finále, které mě osobně rozhodně nezklamalo; každý člen posádky dostane příležitost zazářit.
S postavami i dějem souvisejí antagonisté. Ti byli naneštěstí na rozdíl od kladných postav neskutečně ploší. Dobrou zprávou však je, že to tolik nevadí, jelikož nezabírají velkou část děje ani nejsou hlavní hrozbou. Ten titul si zabrala síla, které nedostatek vysvětlení naopak dopomáhá k větší děsivosti. Chvílemi tak má příběh nádech snad až kosmického hororu.
A o čem to vlastně celé je? Čím víc nad tím přemýšlím, tím jistější si jsem, že o důležitosti lásky. Ta romantická je hlavní, ale není popsaná nějak naivně či otravně ubrečeně. A rozhodně se v její prospěch neopomíjí přátelství a láska rodinná.
Takže pokud vám zní dobře napínavý YA standalone s cestováním časem, soustředící se na vztahy mezi postavami, který není dílem vyloženě hlubokým, ale také ne pouze oddechovým, rozhodně můžu Časoběžníka doporučit. Jen se obrňte před občasnými kostrbatostmi v překladu. Není jich tolik, aby vyloženě zkazily zážitek, nicméně pokud jste na ně citliví jako já, občas vás trochu praští do očí.
(A ještě tedy upozorním na skutečnost, že kniha byla napsaná v době před covidovou pandemií, což má za výsledek trochu úsměvnou situaci, kdy si posádka Invictu zaskočí na dovolenou do roku 2020.)
Kniha o cestování časem ... je rozdělena na celkem 4 části ... ze začátku jsem si řekla úplně wow .. takovou knihu už hledám opravdu dlouho ... skvělý nápad a i dobře propracovaný ... jakmile se objevila Eliot .. tak jsem řekla, že se jedná o nějakou záporačku, fajn ... ale cca po půlce se to slušně zamotalo s různými verzemi vesmírů a tak ... i když to vlastně s Farem i souviselo, což je fakt ... pak se mi zase líbila ta část o návratu do úplné minulosti a tím i navrácení rovnováhy ... jen konec, kdy se v jednom světě objevilo více postav než mělo, mě už trochu mátlo ... takže ve zkratce .. skvělý a dynamický děj, který mě dostal až na ten konec ... takže bych udělila 4,5* :)
Tak tohle se mi jevilo jako skvělý nápad. Jenže bez nějakého hlubšího propracování. Jedna z prvních věci, co mě po dočtení napadla, bylo to, že právě větší hloubka, a třeba 2 díly místo jednoho, by neuškodilo. Protože ať se promyšlenost jevila na začátku skvěle, nakonec ty kombinace a světy přestaly dávat smysl a bylo toho moc.
Postavy jsou dané a moc se nevyvíjejí, další věc, která by zasloužila více prostoru.
Romantiky a ani extra akce se zde také nedočkáte. Nemastné, neslané, neurazí, nenadchne. Osobně jsem ráda, že jsem knihu měla jen půjčenou, tyhle utracené peníze by mě mrzely.
Trigger warnings : porod, násilí
70% - Téma cestovatelů v čase je obecně zajímavé a zde navíc okořeněné trochou toho pirátství, protože posádka Farwaye McCarthyho čítající jeho sestřenku Imogen, přítelkyni lékařku Pryiu a génia na skoky v čase Grama se zabývá takovou spíš pololegální činností, jako je záchrana předmětů, které byly v historii určeny k zániku. Je libo svitek z alexandrijské knihovny šlohnutý těsně předtím, než by lehl popelem? Nebo cennost z nákladu na Titanicu, která byla odsouzena k pádu do mořských hlubin? Nic z toho, co cestovatelé z budoucnosti v minulosti provádějí, totiž nesmí narušit to, jak se každá maličkost v dějinách odehrála, jinak by to mohlo mít v budoucnosti nedozírné následky. Jenže před lety jedna osoba tuto zásadu porušila - byla to Farwayova matka, která ve starověkém Římě otěhotněla s gladiátorem a podařilo se jí porodit během skoku do přítomnosti, čímž odstartovala Mizení - ztrácí se vzpomínky, časové linky a postupně i celé vesmíry, až se objeví tajemná Eliot, která chce dát všechno do pořádku. Nebylo to špatné, ale často mi to připadalo dost překombinované a zejména nepřehledné a nelogické. Už samotný fakt, že by porod mimo čas měl mít takové důsledky. Početí? Budiž, ale v době porodu ten problematický jedinec, který neměl vzniknout, přece už dávno v matčině lůně existuje. A pak vše kolem toho, jak postavy postupně zapomínaly, co se stalo, neboť to, co se stalo, z historie zmizelo, ale přitom dál existovaly záznamy o tom, že se to stalo. Což je podivné, přece paměť je jen jiným způsobem záznamu a pokud něco zmizí z paměti, protože se to nestalo, mělo by to logicky zmizet i ze všech záznamů. Podobných věcí, které mě nutily k pochybnostem, tam bylo víc. A přes tu nepřehlednost mohl děj také trochu víc odsýpat. V neposlední řadě mi pak přišlo dost neuvěřitelné to, že hrdinové byli vlastně jen čerstvě dospělí, ale přesto ještě teenageři. Jejich zkušenosti v oboru, důvěra ostatních, že zvládnou cesty v čase bez napáchání škod, a jejich vystupování mi totiž sedělo spíš tak na necelé třicátníky než na osmnáctileté.
Dobrý začátek - zajímavý, dobře popsaný svět daleké budoucnosti, ve které je možné díky cestování časem nahlédnout do jakkoli vzdálené minulosti. Od druhé poloviny knihy se však ve všech těch úrovních, vesmírech, paradoxech a časových osách začnete ztrácet. A když se ztratíte, přestane vás to bavit a dočtete to vlastně jen proto, abyste to dočetli. Dobrý potenciál, zajímavý námět, ale zápletka byla bohužel hodně překombinovaná.
Moc mě zaujal přebal knihy, stručný popis děje na zadní straně....prostě ten správný "WOW efekt" ...první stránky a kapitoly......ale čím dál víc jsem se do toho zamotával, splývaly mi mezi sebou sebou jednotlivé "řeči" hrdinů, v některých chvílích jsem fakt nevěděl, co který řekl....párkrát jsem se ztratil ve všech těch světech a úrovních a.....
Myslel jsem, že ji zařadím vedle pěkné knihy o cestování v čase....Mapa času.....ale nee, opravdu pro mě moc zmatené, chaotické.....
Taky se vám někdy stává, když vás kniha moc nezaujme, že praktikujete "rychločtení"...kdy přeskakujete řádky? :)
Ter jsem docetla. :) Dve tretiny knihy sly samy, nemohla jsem prestat cist. Pak jsem se ztratila. Vsechny ty kombinace a svety mi ptestaly davat smysl. Konec za me take kostrbaty. Ale aspon stastny.
Pribeh si zaklada na pratelstvi, objevi se i nejake prekvapeni. Zlodejske mise mohly byt zpracovane podrobneji, nad nekterymi napady jsem se trochu pozastavila.
Tento typ knizek neni muj obvykly, presto se mi cetlo dobre, mozna jsem cekala vetsi romantiku a s nekym jinym, takze nakonec body navic pro autorku.
Nejsem úplně cílová skupina pro tuto knihu. Přesto si dovolím hodnotit. Zajímavý nápad bez hlubšího propracování. Postavy jsou dané a moc se nevyvíjejí. Možná by si to celé zasloužilo více prostoru.
Nápad jako takový je podle mě dosti zajímavý, ale abych řekla pravdu, tak tam i něco chybělo. Je to takový to, že si řeknete ,,hm...fajn čtení," ale nic víc. Ve zkrácené verzi, prostě vás to netáhne přečíst si knihu znova.
Čímž narážím i na nějaké ty chybky v postavení vět, v případě překladatele je to dosti neohrabané.
Popravdě mi tam trochu chybí a taková ta pořádná romantická zápletka, ale to už je jen z mého úhlu pohledu, přece jen, každý máme jiný vkus. Jakože něco tam je, pohoda, ale postrádá to pro mě takovej ten šmrnc.
To je možná způsobeno i tím, že se děj odehrává v dosti krátkém časovém rozložení, což mi taky moc nesedí. Mám raději příběhy s delším rozhraním, kde se dá pracovat s vyvíjením charakteru postav a nějakých těch zajímavostí. Možná i detailněji propracovat osobnosti. Plus bych asi ještě připadala něco k tomu konci, aby to nebylo takový to ,,tak se našli a tečka." Na druhou stanu jsem měla dobrý pocit, že to skončilo dobře, i přes moje kritické oko jsem byla ke konci napnutá jak šňůra na prádlo.
Každopádně, určitě bych prvně doporučila to hodit třeba na Wattpad nebo něco podobného (omluvte mě pokud třepu blbosti, nevím, jestli je v Americe víc aplikací nebo stránek podobného charakteru), kde se k tomu můžou vyjádřit i ostatní lidi, což je velice nápomocné ve většině případech a předejde se tím tomu, že člověk něco vydá a bude to označeno za nedostatečné dílo. Hlavně se s pomocí ostatních dají vymakat chyby a člověk tam pochytí i nové, originální a dobré nápady.
Na druhou stanu se mi i přesto nápad líbí, akorát to nějak dotáhnout k lepšímu. Prostě tomu něco chybí, bohužel ale nejsem schopná říct přesně co.
Toť asi vše k mému názoru a chci podotknout, že je to čistě jen můj úhel pohledu.
Tohle tedy musím napsat, protože z toho je vidět jak kvalita knih vydávaných v ČR stále klesá a klesá.
Strana 7, cituji "jak trénuje v gladiátorské škole na retiária a své protivníky nemilosrdně chytá do sítě svým trojzubcem." No větší kravinu jsem snad ještě nečetl :(
To si to p.Kateřino Hejnová (překladatelka) po sobě neumíte přečíst???
Děsím se toho co za kraviny mě ještě čeká. :(
Tak další perlička: str.277 "popisovala,jak dříve chovali lvi v podzemí pod arénou." Ale FUJ.
A do třetice: "Jeho soupeř položil špičku meče zezadu na Farův krk............ Meč setnul. (No to je mi formulace :( Spíš by se hodilo seknul, nebo spíše ťal.
No, konečně to mám za sebou, konec byl nekonečně zmatený.
Jak tahle paní mohla napsat další čtyři knihy, to nechápu a ještě víc nechápu jak si je někdo může kupovat :(
Ještě že se kniha dá půjčit. Kdybych si ji koupil, strašně bych zuřil, za jakou kravinu jsem vyplázl čtyři kila.
Skvělá myšlenka (avšak trochu zmatená ke konci a ne úplně stoprocentně srozumitelně vystavená), poutavý styl psaní, pár sympatických postav. Bez přítomnosti insta love, romantické linky nejsou extra rušící, není to však provplánový záměr.. prostě jsou špatně napsané :D Mnohem víc jde autorce přiblížit atmosféru přátelství než vytvořit věrohodný partnerský vztah. Vlastně postava medičky Priyi mi přišla až zbytečná. Na postavách byly nejzajímavější jejich zvláštnosti a libůstky - u Imogen barvy vlasů a tvorba zábavných lodních záznamů, u Eliot obliba nadávek v cizích jazycích. Celkově větší prostor mohly dostat jednotlivá místa a tragické události, které posádka navštívila, takhle se jen trochu naťukly a proletěly. Přiznám se rovnou, ke konci už mi trochu hlava šla kolem ze všech těch paradoxů, trhlin, paralelních vesmírů a nejsem si doteď jistá, že jsem to pochopila na 100%, jak to autorka zamýšlela. Ale bavilo mě to, tohle téma mám ve scifi ráda. A young adult je po nějakém hard scifi příjemným rozptýlením :)
Oddechovka co se příjemně četla ale nedala mi tolik, abych na knihu vzpomínala, když se řekne cestování časem.
Nápad je určitě zajímavý (okoukaný, ale dobře zpracovaný), ale podle anotace jsem čekala od knihy asi trochu něco jiného. Prvních 100+ stran bylo takových... eh… nijakých. Děj prakticky se neposouval k ničemu závratnému nebo zajímavému, co by mě nutilo číst dál.
Líbilo se mi ale propojení s významnými/důležitými událostmi, kterých tam ale také nebylo moc, na spočítání by stačily prsty na jedné ruce.
Plus také bylo, že jsem do té poloviny knihy neuhodla, kdo je Elliot a co je její cíl. Členové posádky mi byli sympatičtí a přála jsem jim. A kdo by si dokázal neoblíbit červenou pandu Saffrona? Ha! Nemožné.
Závěr ke kterému kniha vedla jsem také napoprvé neuhodla, což příjemně překvapilo, ale bylo takové... Ani nevím, jestli jsem přijala ten důvod, co to všechno způsobovalo a jak to probíhalo.
Upřímně, z knihy jsem měla pocit, že si autorka přečetla pár článků na téma "Jak napsat úspěšnou YA" a pak se jimi do písmene řídila. Na knize není nic špatně, ale působí poněkud... mělce. Chybí jí to něco, co by v člověku zůstalo i po dočtení. Takhle jsem knihu odložila a za pár minut už jsem vlastně nevěděla, co jsem četla. Vztahy mezi postavami se vlastně nevyvíjejí, zápletka ale není špatná a má některé zajímavé nápady, přestože téma cestování v čase je vždycky ošemetné a není snadné ho uchopit zároveň inovativně a logicky. Zajímalo by mě trochu víc mechanismus, jak mizení světů funguje.
Přiznám se, že jsem zklamaná. Od příběhu jsem očekávala více. Myšlenka knihy je velice dobrá, ale ve své finální fázi mi přijde lehce chaotická, a ne zcela úplně promyšlená.
Dávám této knížce 3.5* námět knihy je vážně super a anotace mě ihned učarovala. Protože kdo by nechtěl cestovat časem a dostat se tak na Titanic? Nebo na gladiátorské hry? Jen mě mrzí že chvíle na Titanicu nebyla delší. Měla jsem trochu problém s postavama možná je to chtělo trochu lépe vykreslit protože po celou dobu se mi vlastně zdálo že je neznám. Občas jsem se trochu ztrácela v ději ale celkově ta kniha stojí za přečtení. Ten konec se mi totiž líbil moc!
Kdyby mi bylo třináct, rozplývala bych se blahem nad dětskou sci-fi, která se věnuje cestování v čase a časovým paradoxům. Jsem ale poněkud staršího vydání, takže ne vše mne v knize nadchlo. Příběh je ale zajímavý, zápletka dostatečně zapletená, hrdinové sympatičtí a konec suprový, takže opravdu těm mladším mohu vřele doporučit.
Skvělá oddechovka.
Jednu hvězdičku odebírám za nudnější začátek.
Ale ten konec byl epickej.
Farwaye, Priyu, Imogen, Grama i Eliot jsem si hrozně zamilovala.
Jsem ráda za konec, který jim autor nachystal.
Jako milovník lodi Titanic, jsem se nechal zlákat ke koupi téhle knihy. Bohužel jsem zjistil, že se na Titanicu se neodehrává většina příběhu. Byl jsem docela zklamaný, ale děj mě vtáhl a nepustil. Pro mě to mělo spád a super nápad. Konec je uzavřený, ale vlastně není. Čtenář si může domyslet pokračování příběhu a záleží jen na něm. Tyto konce mám nejraději. Za mě super čtení.
Časoběžník
Příběhů o cestování časem jsem četl dost a ani tento mě nijak nepřekvapil, protože děj se postupně tak komplikoval, až se stal nepřehledným. Princip fungování institucí do cestování časem a mnohovesmírem ještě více tento děj zkomplikoval a motivace hrdinů proč dělali co dělali, stejně tak i konec se mi zdály nejasné a neurčité. Ani jsem nepochopil, jestli příběh skončil dobře, či špatně.
Předpokládám, že z této knihy klasika svého žánru se asi nikdy nestane.