Časoběžník přehled

04.07.2023

Repost hodnocení z mého instagramového účtu:

Časoběžník (orig. Invictus) od Ryan Graudin je jednou z těch knih, které se mi dostaly do knihovny v podstatě omylem. Také se na něj dlouho jen prášilo. Ale jakmile jsem ho konečně otevřela, bylo mi jasné, že mě čeká úžasná jízda.

Nespletla jsem se. Děj téhle YA sci-fi je nabitý akcí a zvraty. Posádka Invictu, která působí jako skvělá parta normálních teenagerů v nenormálních situacích, mi rychle přirostla k srdci, upřímně mi záleželo na tom, co se jim stane dál. A že se toho stala spousta. Každých pár kapitol přišlo nějaké nečekané odhalení. Všechno to spěje k napínavému a hektickému finále, které mě osobně rozhodně nezklamalo; každý člen posádky dostane příležitost zazářit.

S postavami i dějem souvisejí antagonisté. Ti byli naneštěstí na rozdíl od kladných postav neskutečně ploší. Dobrou zprávou však je, že to tolik nevadí, jelikož nezabírají velkou část děje ani nejsou hlavní hrozbou. Ten titul si zabrala síla, které nedostatek vysvětlení naopak dopomáhá k větší děsivosti. Chvílemi tak má příběh nádech snad až kosmického hororu.

A o čem to vlastně celé je? Čím víc nad tím přemýšlím, tím jistější si jsem, že o důležitosti lásky. Ta romantická je hlavní, ale není popsaná nějak naivně či otravně ubrečeně. A rozhodně se v její prospěch neopomíjí přátelství a láska rodinná.

Takže pokud vám zní dobře napínavý YA standalone s cestováním časem, soustředící se na vztahy mezi postavami, který není dílem vyloženě hlubokým, ale také ne pouze oddechovým, rozhodně můžu Časoběžníka doporučit. Jen se obrňte před občasnými kostrbatostmi v překladu. Není jich tolik, aby vyloženě zkazily zážitek, nicméně pokud jste na ně citliví jako já, občas vás trochu praští do očí.

(A ještě tedy upozorním na skutečnost, že kniha byla napsaná v době před covidovou pandemií, což má za výsledek trochu úsměvnou situaci, kdy si posádka Invictu zaskočí na dovolenou do roku 2020.)